Křivka z hlediska elasticity

• Absolutně elastická křivka e = ∞  procentní změna ceny nevede k žádné změně množství

• Elastická křivka e > 1  procentní změna ceny vede k vyšší než procentní změně poptávaného, či nabízeného množství

• Křivka s jednotnou elasticitou e = 1  procentní změna ceny vede ke stejné procentní změně poptávaného/nabízeného množství

• Neelastická křivka e = 0  procentní změna ceny vede k menší, než procentní změně poptávaného/nabízeného množství

• Absolutně neelastická křivka e = 0  Změna ceny vede k nekonečně velké změně poptávaného či nabízeného množství

Cenová elasticita poptávky

• Závisí zejména

• Na nezbytnosti příslušného statku (oč je větší, tak o to je menší elasticita)

• Pokud má statek blízké substituty a lze jej nahradit

Cenová elasticita nabídky

• Závisí zejména:

• Závisí na nákladech na vstup do odvětví (větší náklady na vstup se rovnají menší elasticita)

• Závisí na možnostech skladování (existence skladu vede k větší elasticitě)

5. Dokonalá konkurence

Definice a charakteristika dokonalé konkurence

• Dokonale konkurenční tržní prostředí můžeme charakterizovat jako prostředí, ve kterém producent není schopen ovlivnit cenu, za kterou prodává své statky

• V dokonalé konkurenci je tedy firma příjemcem tržní ceny (cenovým příjemcem), musí akceptovat tržní cenu, tedy cenu, která se vytvoří na trhu

• V dokonalé konkurenci je možný volný vstup do odvětví a volný výstup z odvětví

• V dokonale konkurenčním prostředí prodává producent veškeré množství své produkce za cenu, která se na trhu vytvoří

• Producentovi se přitom nevyplatí odchýlit se od tržní ceny

• Pokud by producent (prodejce) snížil cenu pod úroveň tržní ceny, jeho celkový příjem by poklesl

• Pokud by naopak producent (prodejce) v dokonalé konkurenci zvýšil svou cenu nad úroveň tržní ceny, tak by ztratil zákazníky – ti by se přesunuli k ostatním výrobcům (prodejcům), kteří prodávají za (nižší) tržní cenu

Podmínky dokonalé konkurence

• Velké množství prodávajících a kupujících

• Volný vstup výrobců do odvětví a volný výstup z odvětví

• Homogenní produkt

• Dokonalá informovanost kupujících

• Nulové náklady na změnu dodavatele

Paretovská optimálnost dokonalé konkurence

• R ovnováha firmy v dokonale konkurenčním prostředí

• Podmínka rovnováhy: MR = MC

• Křivka MR má tvar přímky, MR je roven ceně statku (firma prodává všechny statky za stejnou cenu)

• Pokud je v bodě rovnováhy EP (EP/Q´) > 0, firmy vstupují do odvětví.

• Pokud je v bodě rovnováhy EP (EP/Q´) < 0, firmy odcházejí z odvětví.

• Dlouhodobá rovnováha firmy v dokonalé konkurenci: v minimu křivky AC, tj. tam, kde křivka MC protíná křivku AC (tj. v bodě zvratu), v tomto bodě je EP i EP/Q´ roven

• F irmám se nevyplatí produkci zvyšovat ani snižovat, z jejich pohledu je rozsah produkce, který je nabízen, optimální – nastává rovnováha v odvětví

• Protože v bodě dlouhodobé rovnováhy platí MR = MC, firmy v tomto bodě maximalizují účetní zisk

• Spokojeni jsou i spotřebitelé

• Statek si v dokonalé konkurenci může koupit každý spotřebitel, pro kterého je užitek z dané jednotky statku vyšší nebo roven ceně, která na dokonale konkurenčním trhu vznikla

• Nevyplatí se přitom produkovat žádné dodatečné statky, protože mezní náklady spojené s touto produkcí by byly vyšší než mezní užitek, který by tyto dodatečné statky přinesly spotřebitelům

• V dlouhodobé rovnováze dokonale konkurenčního prostředí je vyráběno optimální množství statků, a firmy, které působí na trhu dokonalé konkurence, maximalizují svůj účetní zisk (ACP)

• V dlouhodobé rovnováze dokonale konkurenčního trhu jsou v rovnováze jednotlivé firmy, které na tomto trhu působí, do tohoto odvětví se firmám nevyplatí vstupovat ani vystupovat z něj, protože ekonomický zisk (EP) jednotlivých firem je roven 0

  • Pokud se firmám nevyplatí zvyšovat ani snižovat produkci, tak je v rovnováze i samotné odvětví

• V dokonalé konkurenci proto hovoříme o rovnováze firmy i rovnováze v odvětví

• V dokonalé konkurenci jsou ve stavu dlouhodobé rovnováhy uspokojeni všichni spotřebitelé, kteří jsou ochotni zaplatit t ržní cenu

• Nevyplatí se přitom produkovat žádné dodatečné statky, protože mezní náklady spojené s touto produkcí by byly vyšší než mezní užitek, který by tyto dodatečné statky přinesly spotřebitelům