
- •Vzácnost
- •Mezní míra substituce ve spotřebě – mrsc
- •L inie rozpočtu
- •Optimum spotřebitele
- •Individuální poptávková křivka
- •Důvody přebytku nebo nedostatku
- •Regulované ceny
- •P řebytek spotřebitele a přebytek výrobce
- •Pohyb po křivce a posun křivky
- •Posuny poptávkové křivky
- •Posuny nabídkové křivky
- •Trh a tržní mechanismus
- •Konkurence
- •Specializace jednotlivých výrobců
- •Přenos informací ve vztazích mezi nabízejícím a poptávajícím
- •Trh řeší tyto tři otázky následujícím způsobem
- •Nutné podmínky fungování trhu
- •Cenová elasticita
- •Křivka z hlediska elasticity
- •Podmínky dokonalé konkurence
- •Paretovská optimálnost dokonalé konkurence
- •Nedokonalá konkurence
- •Krátkodobá rovnováha firmy V nedokonalé konkurenci
- •Mrtvá ztráta V nedokonalé konkurenci
- •Dlouhodobá rovnováha V nedokonalé konkurenci
- •Monopolistická konkurence
- •Oligopol
- •Monopol jako forma nedokonalé konkurence
- •Příčiny vzniku monopolu
- •Monopol V důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
- •Teorie výrobních faktorů – nabídka a poptávka po výrobních faktorech Podstata výrobních faktorů
- •Poptávka po výrobních faktorech
- •Nabídka výrobních faktorů
- •Na kapitálovém trhu tak proti sobě stojí
- •Volba mezi současnou a budoucí spotřebou
- •I ndividuální křivka úspor
- •Individuální křivka investic
- •Rovnováha a nerovnováha na trhu úspor a investic
- •Posun křivky s
- •Posun křivky I
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve výrobě
- •Podstata všeobecné rovnováhy
- •Připomenutí hranice produkčních možností
- •Všeobecná rovnováha – rovnováha ve spotřebě
- •Nastolování všeobecné rovnováhy
- •Podmínka všeobecné rovnováhy
- •Pokud jsou mrsc a mrtp odlišné
- •Vysvětlení pro situaci
- •Podmínky a význam všeobecné rovnováhy
- •Funkce redistribuční
- •Funkce stabilizační
- •Funkce legislativní a regulační
- •Alokační funkce - veřejné statky
- •Vysvětlení efektu černého pasažéra
- •Veřejné statky
- •Alokační funkce - poručnické a obecně prospěšné statky
- •Redistribuční funkce
- •Legislativní a regulační funkce
Důvody přebytku nebo nedostatku
Není snadné na trh vstoupit nebo z něj odejít
Je nákladné zvýšit nebo snížit cenu
Změnila se situace (došlo k posunu křivky), producenti tuto změnu nezaregistrovali.
Před změnou byla na trhu rovnováha, po změně už ne
Regulované ceny
Regulované ceny
Regulace cen vede obvykle k přebytku nebo nedostatku na trhu statků
Maximální nebo minimální
Maximální (pokud je nižší než tržní) vede k nedostatku
Minimální (pokud je vyšší než tržní) vede k přebytku
P řebytek spotřebitele a přebytek výrobce
Spotřebitelský přebytek vyjadřuje rozdíl mezi cenou, kterou je spotřebitel ochoten za danou jednotku statku zaplatit, a cenou, kterou platí
Výrobcův (producentův) přebytek vyjadřuje rozdíl mezi cenou, za kterou producent (prodejce) danou jednotku statku prodává, a cenou, za kterou je producent (prodejce) ochoten ji prodat
P
řebytky lze zjistit jak v případě individuální, tak tržní poptávkové a nabídkové křivky
Pohyb po křivce a posun křivky
Mění-li se cena, pohybujeme se po (podél) křivky nabídky a poptávky
Mění-li se něco jiného, posouvá se křivka nabídky nebo poptávky – která křivka se posune, záleží na druhu změny
Posouvá se jak individuální křivka, tak tržní křivka
Poptávková křivka se posouvá severovýchodně (doprava nahoru) nebo jihovýchodně (doleva dolů)
N
abídková křivka se posouvá jihovýchodně (doprava dolů) nebo severozápadně (doleva nahoru)
Posuny poptávkové křivky
Růst příjmu (zpravidla) vede k růstu poptávaného množství (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru (severovýchodně)
Růst počtu spotřebitelů (zpravidla) vede k růstu poptávaného množství (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru (severovýchodně)
Zvýšení preferencí vede k růstu poptávaného množství (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru (severovýchodně)
Růst ceny substitutu k danému statku vede k růstu poptávaného množství po daném statku (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu poptávkové křivky doprava nahoru (severovýchodně)
Růst ceny komplementu k danému statku vede k poklesu poptávaného množství po daném statku (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu poptávkové křivky doleva dolů (jihozápadně)
Posuny nabídkové křivky
R
ůst ceny vstupů/nákladů, respektive neúroda apod. vede k poklesu nabízeného množství (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu nabídkové křivky severozápadním směrem
Důvodem je, že se snižuje množství vstupů, které mohou mít producenti k dispozici
Při dané ceně se bude prodávat méně, resp. stejné množství se prodá za vyšší cenu
Technologické inovace vedou k růstu nabízeného množství a k posunu nabídkové křivky jihovýchodním směrem
Při dané ceně se bude prodávat více, resp. stejné množství se prodá za nižší cenu
K
ladný ekonomický zisk v daném odvětví způsobí, pokud lze do odvětví vstoupit, že do odvětví vskutku začnou vstupovat další firmy, takže se křivka nabídky posune jihovýchodně (a v jiných odvětvích, odkud budou firmy odcházet severozápadně)
Růst ceny substitutu k danému statku může vést k poklesu nabízeného množství daného statku (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu nabídkové křivky severozápadním směrem
Důvodem je, že producenti raději začnou nabízet substitut než daný statek
Růst ceny komplementu k danému statku může vést k růstu nabízeného množství daného statku (při jakékoliv úrovni ceny) a k posunu nabídkové křivky jihovýchodním směrem
Důvodem je, že producenti očekávají, že daný statek bude potřeba ke komplementu
V důsledku posunů se mění tržní rovnováha
Pokud se posouvá poptávková křivka, tak
Posun severovýchodním směrem znamená, že je prodáváno větší množství statku za vyšší cenu
Posun jihozápadním směrem znamená, že je prodáváno menší množství statku za nižší cenu
Pokud se posouvá nabídková křivka, tak
Posun jihovýchodním směrem znamená, že se prodá více daného statku za nižší cenu
Posun severozápadním směrem znamená, že se prodá méně daného statku za vyšší cenu