1. Základní pojmy, principy a zákony mikroekonomie

Zákony:

Zákon klesajících mezních výnosů

• Z ákon klesajících mezních výnosů říká, že pokud zvětšujeme množství jednoho vstupu, dříve nebo později začne přírůstek vstupu klesat

• Tento zákon platí, i pokud zvyšujeme všechny jednotlivé vstupy, v takovém případě hovoříme o klesajících výnosech z rozsahu

Zákon klesajícího mezního užitku

• Zákon klesajícího mezního užitku říká, že pokud v odpovídajícím časovém intervalu zvětšujeme spotřebu určitého statku, tak dříve nebo později mezní užitek z další jednotky statku začne klesat

Principy:

Princip nákladů obětovaných příležitosti

• Náklady obětované příležitosti vyjadřují ztrátu užitku z nejlepší nerealizované varianty, která mohla být uskutečněna místo realizované varianty

• Náklady na zdroje zahrnují i ztrátu užitku

• Náklady obětované příležitosti je třeba zahrnout do našeho rozhodování

• Dva druhy nákladů

  • Explicitní (konkrétní) náklady

    • Účetní náklady ovlivňující účetní zisk

    • Náklady, které vydáváme ve prospěch jiných

    • Jsou vidět

  • Implicitní (předpokládané) náklady

    • Explicitní náklady + Náklady obětované příležitosti

    • Nelze je spočítat, pouze odhadnout

    • Nejsou vidět

• Zisk je kladný rozdíl mezi náklady a výnosy

• Ztráta je záporný rozdíl mezi náklady a výnosy

• Na základě implicitních nákladů se počítá ekonomický zisk

Princip utopených nákladů

• Utopené náklady jsou náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které v přítomnosti a budoucnosti vždy, za všech okolností budou vynaloženy, jsou to například náklady, které jsem dal do něčeho, co jsem nikdy nevyužil

• Nesmí být zahrnuty do konečného výsledku

Efektivnost

• Vztah mezi vstupy a výstupy a poměr mezi náklady a výnosy

Vstupy

• Čas  v každý okamžik může člověk dělat něco jiného

• Půda  množství půdy je omezené

• Práce  počet osob, které jsou ochotny pracovat, je omezený

• Energetické zdroje  zdroje, které slouží k výrobě, jsou omezené

• Kapitál  omezenost vyplývá z předchozích zdrojů

• VSTUPY  hovoříme o nich jako o nákladech

• VÝSTUPY  hovoříme o nich jako o výnosech

Paretovské optimum a efektivnost

Paretovské zlepšení (efektivnost)

• Je takové zlepšení, kdy si alespoň někteří účastníci polepší, tedy zvýší svůj užitek, aniž by došlo ke snížení užitku u někoho jiného

Paretovské optimum

• Ekonomický systém je ve stavu paretovského optima, pokud nelze zvýšit užitek kohokoliv, aniž by se snížil užitek někoho jiného

Mezní veličiny

• Často se používá ekvivalent přírůstkové veličiny

• Mezní veličina znamená přírůstek celkové veličiny, pokud se změní to, na čem celková veličina závisí

  • Mezní Produkt → MP → Margin Product

    • Uvádí, o kolik se zvětší celkový produkt, přidáme-li na vstupu další jednotku

  • Mezní Užitek → MU → Margin Utility

    • Uvádí, o kolik se zvětší celkový užitek, zvýšíme-li počet statků o další jednotku

    • Užitek je subjektivní veličina bez konkrétní jednotky

  • Mezní Náklady → MC → Margin Costs

    • Uvádí, o kolik se zvýší celkové náklady, zvýšíme-li produkci o další jednotku

  • Mezní Příjmy → MR →Margin Revenue

    • Uvádí, o kolik se zvětší celkové příjmy, zvýšíme-li náklady o další jednotku

      • MR ≥ MC

Vzácnost a užitečnost

• Lidé mají potřeby, k uspokojení potřeb používají vzácné zdroje a produkují statky

• Vzácnost

• Na získání vzácných zdrojů je potřeba vyvinout úsilí

• Užitečnost

  • Schopnost uspokojovat nějaké potřeby

• Potřeby jsou subjektivní

• Hodnocení užitečnosti se může měnit i v závislosti na čase a dalších faktorech

Hranice Produkčních Možností - PPF

• P PF → production possibilities frontier

• PPF vyjadřuje maximální množství statků, které může daný systém vyprodukovat

• U nás značíme vyprodukovaný statek (Y) Q\1 a (X) Q\2

• Nelze zvýšit produkci jednoho statku, než za cenu snížení produkce druhého statku

Konkurence a inovace

Konkurence

• Stav, kdy jednotlivé subjekty mezi sebou soutěží, tedy nabízejí nebo poptávají stejný nebo podobný výrobek

Inovace

• Jeden ze způsobů, jak obstát v konkurenci

• Záměna starého (dosavadního) za nové, lepší

• Inovace šetří náklady, nebo zvyšuje užitek, případně oboje

2. Teorie chování spotřebitele

Na měření užitku spotřebitelem existují dvě teorie

• Kardinalistická teorie

  • Předpokládáme, že užitek lze měřit nějakou konkrétní hodnotou (např. peníze)

• Odrinalistická teorie

  • Ř íka, že užitek nelze měřit, pouze porovnávat varianty a vybrat variantu s největším užitkem

Indiferenční křivka

• Vyjadřuje všechny kombinace dvou statků, které přinášejí spotřebiteli stejný užitek

• Nazývá se také lhostejná křivka, protože spotřebiteli může být jedno, kterou kombinaci statků použije

• Indiferenční křivka je vždy klesající

• Tato vlastnost vychází z axiomu nenasycenosti – spotřebitel preferuje větší množství statku před menším

• Potom pokud zvýšíme spotřebu statku X, dojde ke zvýšení užitku, a proto, abychom se pohybovali po stejné indiferenční křivce, musíme snížit spotřebu statku Y

• Poloha jednotlivých křivek určuje míru užitku

• K dyž se užitek zvyšuje, tak se křivky posouvají doprava

Mezní míra substituce ve spotřebě – mrsc

• MRSC → Margin Rate of Substitution in Consumption

• Udává, o kolik jednotek se musí zvýšit spotřeba určitého statku, pokud spotřebu jiného statku snížíme o jednotku, tak aby spotřebitelský užitek zůstal zachován

• Neboli → poměr, v němž může být spotřebitelem jeden statek nahrazován jiným, aniž by se změnil celkový užitek spotřebitele (tj. zůstává na stejné indiferenční křivce); početně je rovna absolutní hodnotě směrnice indiferenční křivky

• 

L inie rozpočtu

• Anglicky  Budget line

• Jsou to maximálně možné kombinace statků, které si spotřebitel může dovolit při svém rozpočtu

• Má vždy tvar přímky

Optimum spotřebitele

• O ptimem spotřebitele se v ekonomické teorii nazývá taková situace, kdy spotřebitel volí optimální kombinaci statků v rámci svých tržních možností (tzn. v závislosti na svém rozpočtu a cenách statků) a svých preferencí

• Optimum se nachází na bodě doteku nejvyšší indiferenční křivky (křivky s co nejvyšším užitkem) a rozpočtové křivky (křivky, která určuje, které kombinace statků si spotřebitel může za svůj rozpočet pořídit)

• V tomto bodě za peníze, které má k dispozici spotřebitel, maximalizuje svůj užitek

• Mění-li se spotřebitelův příjem, posouvá se celá linie rozpočtu

• Pokud se mění cena jednoho statku, mění se sklon linie rozpočtu

• Určení optima spotřebitele závisí na teoretických předpokladech o měření užitku.

  • Pokud uvažujeme kardinalistický přístup měření užitku (tzn. užitek je přímo měřitelný), tak platí, že optimální množství jednoho statku (např. statku X) je takové, při kterém se mezní užitek rovná ceně

  •