
- •Úplný seznam otázek:
- •1. Uveďte stručný popis libovolného praktického problému, který by bylo možné řešit pomocí rozhodovacího modelu. Zdůvodněte, proč je použití tohoto modelu V dané situaci adekvátní.
- •2. Co je to rozhodovací proces? Stručně popište jeho jednotlivé fáze.
- •3. Klasifikujte konfliktní situace. Co rozumíme pojmem „inteligence hráče“?
- •7. Jaké znáte typy dominance V rozhodovacích modelech? Ke každému typu uveďte stručnou charakteristiku a způsob, jak jej V rozhodovacím modelu zjistíte.
- •8. Co je to profil rizika alternativy? Jak se vyjadřuje a jakou informaci poskytuje?
- •9. Jaká znáte pravidla pro rozhodování za rizika? Uveďte jejich stručnou charakteristiku. Co vše potřebujete znát k tomu, abyste je mohli aplikovat?
- •10. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro optimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou optimistická.
- •11. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro pesimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou pesimistická.
- •5. Co říká základní věta maticových her? Jakým způsobem je třeba chápat termín „optimální strategie“?
- •6. Co je to čistá a smíšená strategie? Je možné, abychom se ve hře chovali přesně podle doporučení naší optimální strategie a přesto prohráli? Proč?
- •7. Co je to sedlový bod hry? Jak jej hledáme? Musí mít každá hra sedlový bod?
- •1. Uveďte hlavní chyby, kterých se třeba se vyvarovat při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •2. Uveďte obsah a výstupy fáze Intelligence při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •3. Uveďte obsah a výstupy fáze Design při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •10. Uveďte a popište hlavní výhody a nevýhody modelů dea (alespoň 2 výhody a 2 nevýhody).
- •9. Na jakém principu je založeno cílové programování V modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se konstruují cílové omezující podmínky?
- •10. Jakým způsobem se zohledňují různé váhy kriteriálních funkcí V modelech cílového programování? Jaký je rozdíl mezi jednostrannou a oboustrannou penalizací odchylek od zadaných cílů?
- •1. Uveďte podstatu a význam strukturních modelů.
- •2. Klasifikujte modely strukturní analýzy podle jejich vazby na okolí a z hlediska časového faktoru. Ke každé kategorii uveďte příklad.
- •3. Co je to input-output tabulka V modelu strukturní analýzy? Stručně charakterizujte její jednotlivé kvadranty.
- •4. Jaký je rozdíl mezi diskrétní a spojitou veličinou? Uveďte praktické příklady použití obou těchto typů veličin.
- •5. Proveďte klasifikaci stochastických procesů podle povahy náhodné a nenáhodné proměnné. Ke každé kategorii uveďte příklad.
- •6. Jaké problémy jsou řešitelné pomocí Bernouliho posloupnosti? Uveďte praktické příklady a stručně je okomentujte.
- •7. Co je to Poissonův proces? Co vyjadřuje jeho intenzita? Uveďte příklady praktické aplikace a stručně je okomentujte.
- •8. Co je to spojování poissonovských procesů? Jak se provádí?
- •1. Uveďte praktické příklady použití markovských řetězců. Co je markovská vlastnost?
- •2. Co je podmíněná pravděpodobnost přechodu V markovských řetězcích? Co obsahuje vektor absolutních a limitních pravděpodobností markovského řetězce?
- •3. Co je intenzita provozu systému hromadné obsluhy a jak se vypočítá? Jakých hodnot může reálně nabývat její hodnota, aby systém uspokojivě fungoval?
- •4. Co je to Kendalova klasifikace systémů hromadné obsluhy?
- •5. Jaká jsou možná uspořádání kanálů obsluhy? Rovněž uveďte a popište základní způsoby organizace fronty (řády fronty).
- •5. Co jsou a k čemu slouží tzv. „archetypy systému“?
- •6. Zvolte si nějaký reálný systém a uveďte příklad stavových a tokových proměnných, které se V něm nacházejí.
- •7. Popište a vysvětlete základní prvky „diagramu stavů a toků“.
- •8. Vysvětlete, co je „cíl-hledající“ (negativní) smyčka a „sebeposilující“ (pozitivní) smyčka. Uveďte příklady.
Úplný seznam otázek:
TEORIE ROZHODOVÁNÍ
1. Uveďte stručný popis libovolného praktického problému, který by bylo možné řešit pomocí rozhodovacího modelu. Zdůvodněte, proč je použití tohoto modelu V dané situaci adekvátní.
Realitní společnost vlastní pozemky a má se rozhodnout, za kolik, kdy a komu je má prodat (viz skripta strana 123).
2. Co je to rozhodovací proces? Stručně popište jeho jednotlivé fáze.
2.2. Cílem je vybrat tu alternativu, která je z určitého hlediska nejvýhodnější. Efekt, plynoucí z realizace jednotlivých alternativ rozhodnutí, je ovlivňován budoucí situací, která však není rozhodovatelem ovlivnitelná. Explicitně není zřejmé, která z těchto variant je nejlepší, protože v okamžiku rozhodnutí není přesně známo, jaké důsledky pro rozhodovatele její bude mít
2.3. Fáze:
a) Intelligence – zkoumání reality, identifikace a definice problému, systému
b)Design – konstrukce modelu, shromáždění dat, návrhy řešení
c) Choice – výběr řešení modelu
d) Implementation - řešení reálného problému
3. Klasifikujte konfliktní situace. Co rozumíme pojmem „inteligence hráče“?
3.1. Konfliktní situace = situace, ve kterých dochází ke střetu zájmů jednotlivých účastníků konfliktu
3.2. Cílem je najít takové chování každého účastníka, při němž výsledek bude z hlediska každého z nich optimální
3.3. Může mít: Antagonistický (v případě dosažení cíle jedním z účastníků zamězí pozitivnímu výsledku ostatních) nebo neantagonistický (všichni mají možnost více či méně realizovat svoje cíle) charakter
3.4. Klasifikace: důležité je charakteristikovat hráčů podle jejich zájmu a cílů ve hře. Hráči mohou být na výsledky hry zainteresováni a hrát tak, aby vyhráli (= inteligentní hráči) A hráči, kteří se sice účastní, ale výsledek je nezajímá (= neinteligentní hráči). Takový hráči vystupují pouze jako náhodný mechanismu, který ovlivňuje výsledky inteligentních hráčů. (Často se užívá termín „příroda“ => vyplývá z častých praktických aplikací teorie her pro výběr strategií hráče v závislosti na očekávaném počasí, klimatických podmínkách alpo. V takovém případě se pak mluví o hrách s přírodou)
3.5. Teorie her – konflikt inteligentních hráčů, záleží jim na výsledku
Teorie rozhodování – proti neinteligentnímu hráči (příroda), nezáleží na výsledku
„inteligentní hráč“ – hráči, kteří jsou na výsledku hry zainteresováni
4. Co je podstatou modelů teorie rozhodování? Uveďte a stručně popište komponenty těchto modelů.
4.1. Cílem je volba nejlepšího rozhodnutí
4.2. Komponenty:
Alternativy rozhodnutí, stavy okolností, rozhodovací kritérium, vektor rizika (je-li znám)
5. Odlište případy rozhodování za jistoty, za úplné nejistoty a za rizika. Ke každému případu uveďte praktický příklad.
5.1. Rozhodování za jistoty – ppts realizace jistého stavu okolností je rovna 1 a ppts ostatních stavů okolností se rovná 0
Rozhodování za rizika – ppts realizace stavů okolností jsou odhadovány či známy
Rozhodování za úplné nejistoty – ppts realizace stavů okolností jsou neznámé nebo je za neznámé považujeme
6. Co je to rozhodovací tabulka a rozhodovací strom? Jaké informace obsahují?
6.1. Rozhodovací tabulka – jedná se o maticovou formou zápisu rozhodovacího modelu; = nazývá se matice rozměru m x n (jestliže je m alternativ a n stavů okolností), jejímž prvky jsou jednotlivé výplaty vij
-
Stavy okolností
S1
S2
…
Sn
Alternativy
A1
v11
v12
…
v1n
A2
v21
v22
…
v2n
…
…
…
…
…
An
vm1
vm2
…
vmn
6.2. Rozhodovací strom – představují zobrazení struktury rozhodovacího procesu pomocí prostředků teorie grafů, pomocí stromů. Obsahují uzly a hrany zobrazující postup rozhodování