Houbové Organismy

- heterogenní skupina organismů

- patří do 3 říší (živočišné, houby, chromista)

Znaky:

- houbová buňka

- heterotrofní

- stélka (1buň. nebo n buň.)

- veget, stádiem vlákno (hyfy)

- zásobou glykogen nebo olej

- buněčná stěna z chitin (s celuosou)

- bez plastidů

- bez centrosomu

- s SOB = pólová tělíska

I. Živočišná

Oddělení Hlenky

- jednobuněčné

- bez buněčné stěny

- u rozmn. stádiích je buněčná stěna z celuosy

- zákl. veget. stavem je plasmodium (pseuplasmodium – volně nahloučení buněk, pravé plasmodium – mnohobuň. útvar)

- výživa: heterotrofové, fagocitosa

Rozmnožování

vyklíčení spory (= prasknutí buň. stěny, myxameba bez bičíku nebo myxoflagellat s bičíkem – chování jako gamety, splynutí 2n zygoty) dělením vzniká plasmodium → plodnice (sporokarp) – meiosou vnikají spory (b.s. celuosa) – praskne buň. stěna – obnovení cyklu

zástupci: krapidlovec, vlčí mléko

II. Chromista

Oddělení Řasovky (oomycota)

- základní veget, stádium – jednobuněčná vláknitá stélka (cenocytická = nepřehrádkovaná)

- buněčná stěna je z celuosy nebo - polyglukan (polysacharid)

- bičíky přítomny v rozmn. stádiích, nejčastěji 2 – na pólu buňky (akrokontní) nebo na boku (pleurakontní)

- řasy: a) monoplanetické – během vývoje se objevuje jen jeden typ spor (AKRO x PLEURO)

b) diplanetické – objevují se dva typy spor

- zásobní látka: mykolaminarin ( β 1-6 polyglukan)

Vývojový cyklus

- spora vyklíčí v coenocytické mycelium:

 buď se vytváří sporangium, to odděluje se přehrádkou a obsah se mění s soubor spor  praskají  sporangia se uvolní  cyklus se opakuje

 nebo se vytvářejí pohl. org. v těsném sousedství a opět se oddělují přehrádkou  samčí org. se naklání k samičímu pohl. org a vysílá kopulační výběžky, proniká do samič. pohl. org. (zde jsou přítomna jádra)  přelije se obsah (ze samič. do samč.)  poté spolu splývají  vz. 2n zygota  prodělává meiosu  vz. n spory  to se opakuje

Systém:

1. podtřída saprolegniomycrtidae = hnilobitkovité

- mají v samič. pohl. org. větší množství buněk a jejich buňky mají počet chromozomů dělitelný 3

- způsob výživy: saprofytismus

- zástupci: hnilobitka

2. Podtřída vřetenatkovité

- v samič. pohl. org. mají pouze jedno vajíčko, počet chromozomů je dělitelný 5

- způsob výživy: parazytismus na vyšších rostlinách

- zástupci: peronospora

III. Houby

Oddělení chytridiomycota

• vegetativní stadium: jediná buňka opatřená bezjadernými kořenovitými výběžky nebo coenocytické mycelium

• buněčná stěna: chitin, β 1-3(6) polyglukan s převahou chitinu

• bičíky: přítomny pouze v rozmn. stádiích, nejsou nikdy brvité, jsou sladké

• zásob. látka: olej nebo mykolaminarin

Vývojový cyklus

paraziti vyšších rostlin

- výtrus opatřený bičíkem proniká do hostitelské buňky a bičík zanechává na povrchu buňky. Hostitelská buňka se zvětšuje (hypertrofie) a dělí (hyperplasie). Po sléze se sporofyt. buňka začne dělit, po té, co se obalila tuhou membránou  tento útvar se nazývá prosorus (letní výtrus). Obsah prosoru se mění na 4-9 výtrusnic, ve kterých se vytváří výtrusy. Vše je n. Po prasknutí stěny hostitelské buňky a stěny výtrusnice, vyrejdí nové spory a napadají další hostitelské buňky. Za určitých podmínek se výtrusy začnou chovat jako pohl. buňky, splývají a jako 2n útvar pronikají do host. buňky, opatří se tuhou membránou aniž by se dělili a takto vzniká zimní výtrus = sorus. V této podobě přezimují a na jaře po prodělání meiozy se mění obsah zimního výtrusu ve výtrusnici s výtrusy, které po prasknutí host. buňky vyrejdí a napadají další host. buňky. Cyklus se tímto uzavírá.

- zástupci: synchytrium endobiotecum

olpidium brassicae