6. T rh peněz a jeho rovnováha

Rovnováha na trhu peněz

• Rovnovážná úroková míra i₀

• Při i₀ - na trhu by vznikl přebytek poptávky nad nabídkou -> aby ekonomické subjekty získaly více peněz začnou prodávat cenné papíry, tím roste úroková míra -> pokles poptávaného množství peněz -> ustanoví sse rovnováha v E₀

• Při i₂ – přebytek nabídky peněz nad poptávkou-> nákup cenných papírů -> pokles úrokové míry -> zvýšení potávaného množství peněz

• Zvýšení nabídky peněz centrální bankou: nákup vládních cenných papírů, snížení sazby PMR

• Snížení nabídky peněz centrální bankou: prodá vládní cenné papíry, zvýší sazby PMR

• Zvýšení poptávky po penězích: růst důchodu, růst cenové hladiny

• Snížení poptávky po penězích: klesne důchod, klesne cenová hladina

4. Agregátní poptávka a agregátní nabídka

1. agregátní poptávka

2. agregátní nabídka v dlouhém a krátkém období

3. potenciální produkt

4. makroekonomická rovnováha

5. změny agregátní poptávky a nabídky

1. Agregátní poptávka

• Vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách

• A D je součet spotřebních výdajů domácností, investičních výdajů firem, vládních nákupů statků a služeb a čistého exportu

Efekt úrokové míry: když cena klesne, lidé potřebují mně peněz na provádění transakcí a omezí poptávku po penězích (začnou nakupovat cenné papíry), roste cena cenných papírů a klesá úroková míra, firmy začnou více investovat a lidé více utrácet (berou si úvěry), zvýšené investice a spotřební výdaje znamenají posun po křivce AD směrem dolů (Y je větší)

• ↓P = ↑C,↑G, ↑I

Efekt bohatství: cenová hladina se sníží, subjekty mohou za své peníze nakoupit více statků, pokud alee chtějí svoje bohatství udržet na stejné úrovni (aby mohli nakupovat stále stejné množství statků a služeb) přebytek vzniklý poklesem cenové hladiny rovnou utratí, posun po křivce směrem dolů

• ↓P = ↑C,↑G

Efekt zahraničně-obchodní: jakmile klesne v domácí ekonomice cenová hladina, je zboží na zahraničních trzích levnější a roste vývoz, zboží ze zahraniční je draší, takže šistý export se zvyšuje, posun po křivce směrem dolů

• ↓P = ↑X, ↓M, ↑NX

2. Agregátní nabídka V dlouhé a krátkém období

Agregátní nabídka v krátkém období

• zpočátku SAS vodorovně (produkt se zvyšuje bez ohledu na cenovou hladinu)

• pak nárůst cenové hladiny čím dál strmější

• tam kde je cenová hladina fixní – mnoho volných výrobních faktorů bez nutnosti zvyšovat mzdy, mnoho volného kapitálu (recese např.), koresponduje modelu s linií 45°

• pak začíná SAS růst, cenová hladina se zvyšuje – tato část se nazývá extrémní verze SAS

  • kapitál je fixním faktorem – uplatňují se klesající výnosy z variabilního vstupu, který se vždy změní na výnosy klesající  cena finální produkce přepočtená na jeden kus neustále roste

• od určitého produktu jsou disponibilní zdroje přetíženy – další nárůst by měl za následek jen růst senové hladiny, bez změny cenového produktu

A gregátní nabídka v dlouhém období

• LAS – dlouhodobá agregátní poptávka

• Vertikála na úrovni potenciální produktu

• Vždy se vrací na úroveň potenciálu, dlouhodobě ekonomika pracuje na potenciálním produktu

3. Potenciální produkt

Ptenciální produkt – reálný produkt, který vzniká při plné zaměstnanosti; plná zaměstnanost – stav rovnováhy na pracovním trhu, nabízené a poptávané množství práce se sobě rovná, i v tomto stavu existuje nezaměstnanost = přirozená míra nezaměstnanosti = rovnovážná nezaměstnanost

4. Makroekonomická rovnováha

5. Změny agregátní poptávky a nabídky

N abídkové šoky

• Nominální nebo reálné

Reálné šoky

• Vždy změna LAS (dlouhodobá agregátní nabídka), jsou spojeny se změnou výrobních kapacit

• Změna - větší potenciální produkt

• Na každou LAS jsou navěšeny SAS (viz G5), s každým posunem LAS úměrně posun na to navěšená SAS

• J sou spojeny s posunem nabídky doleva a doprav

Nominální šoky

• Vertikální posuny – pouze krátkodobá nabídka!!!

• SAS1  SAS2 negativní nominální šok,  SAS3 pozitivní nominální šok

• Základní příčina spočívá ve změně výrobních nákladů (např. prudký nárůst mzdových sazeb – nelze produkovat tentýž objem výstupu, cenová hladina půjde nahoru; změna cen vstupních surovin – např. ropné šoky)

Poptávkové šoky

• Je to posun AD – nagativní (doleva), pozitivní (doprava)

• Z měna cenové hladiny – posun po stávající křivce

• Posun křivky doprava – bude poptáván vyšší reálný produkt

• Příčiny posunu jsou poptávkové šoky, je jich celá řada

• Změna daňového zatížení – vede ke změně bohatství domácností, mění se složka C příp. I

• Změna vládních výdajů (nákupy, transfery) – doprava G, u transferů změna C, jeden z nástrojů proticyklické ekonomiky státu

• Změna ekonomické aktivity v zahraničí – ovlivňuje NX, při oživení v zahraničí poroste vývoz, NX se bude zvyšovat; při útlumu v zahraničí naopak

• Monetární politika – může být restriktivní nebo expanzivní

  • Monetární expanze – růst investičních aktivit, poklesne úroková míra (změna nabídky peněz), pohyb celé křivky AD v případě expanze, naopak v případě restrikce

• Změna v očekávání