2. I nvestice

• fixní investice, změna zásob

Plánované investice: nákup budov, strojů

• bez ohledu na výši důchodu jsou stále stejné, nezávisí na objemu produkce (autonomní investice)

Neplánované investice: neplánovaný růst nebo pokles zásob ( z důvodu změny poptávky, kladné nebo záporné)

Skutečné investice = plánované + neplánované

Na čem závisí investice: úroková míra, daňová politika, očekávání investorů

3. Model rovnovážného produktu

Dvousektorová ekonomika (domácnosti + firmy)

• rovnovážný HDP je takový, kdy se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu, neexistujé neplánované investice

• D omácnosti c = 0,8, s = 0,2

• 1. Řádek, součet 2. A 3. Řádku – důchod se rozpadá na spotřebu a úspory, jinak nelze

• 4. Řádek vymyšlený, musí být furt stejné pro jakýkoli vývoj důchodu

• 5. Zásoby rostou nebo klesají

• Součet 4. A 5. Řádku = 3. Řádek

• Investice nemůžou být větší než úspory

• Přidáme plánované investice 200 -> křivka se posune nahoru o 200mld. na C + Ip = křivka plánovaných výdajů

C – původní spotřební funkce

E – domácnosti věnovaly celý důchod na spotřebu

J – důchod 2000kč, spotřeba 1700kč, firmy chtějí vydat 200kč, dohromady 1900 – výdaj > důchod – firmy vytvořený produkt neprodají, začnou se hromadit zásoby, investice záporné; C + I > C + S

K – důchod < výdaj – vyrobeno víc, zásoby mizí; C + I > C + S

H – výdaje = důchod – stav zásob se nemění ; C + I = C + S => investice = úsporám, ekonomika je v rovnováze.

• Ve dvousektorové ekonomice je HDP tvořeno spotřebou a investicemi  HDP = C + I

• HDP je také důchodem domácností, který mohou spotřebovat nebo uspořit  HDP = C + S

 I = S

Výdajový multiplikátor:

Rovnovážný HDP:

T řísektorová ekonomika (domácnosti + firmy + stát)

• Disponibilní důchod není roven HDP kvůli daním

YD = (HDP – Ta – t . HDP + TR)

Spotřební funkce: C = Ca + c(HDP – Ta – t . HDP + TR)

• Ta jsou autonomní daně, nezávislé na důchodu, t je daňová sazba, TR jsou transfery

Rovnovážný HDP: HDP = C + I_p + G

HDP = Ca + c (HDP – Ta – t . HDP + TR) + Ip + G

Výdajový multiplikátor:

– c . Ta) = autonomní výdaje . multiplikátor

Č tyřsektorová ekonomika ( domácnosti + firmy + stát + zahraničí)

• Je zde navíc NX = Xa – Ma – m.HDP

• Xa je autonomní export nezávislý na HDP, Ma je autonomní import nezávislí na HDP, m je mezní sklon k importu (kolik z příjmu budou domácí subjekty vynakládat na dovoz)

Rovnovážný HDP: HDP = C + I_p + G + NX

HDP = Ca + c (HDP – Ta – t . HDP + TR) + Ip + G + (Xa – Ma – m.HDP)

Výdajový multiplikátor:

HDP = . (Ca + I + G + cTR – cTa + X – Ma) = multiplikátor . autonomní výdaje

4. Důchodotvorný účinek investic (multiplikační efekt)

• Přírůstek investic vyvolá přírůstek důchodu a ten vyvolá přírůstek spotřeby

3. PENÍZE

1. Vznik a formy peněz

2. Peněžní zůstatky a poptávka po peněžních zůstatcích

3. Bankovní soustava

4. Banky s částečnými rezervami a tvorba peněz (multiplikační tvorba vkladů)

5. Peněžní zásoba a peněžní agregáty

6. Trh peněz a jeho rovnováha

1. Vznik a formy peněz

Barterová směna

• Výměna zboží za zboží

• Časově nákladné – nemohli se věnovat práci

Komoditní peníze

• Vyčlenění potřebného typu zboží, který měl vyšší hodnotu

• Nebyly dělitelné, tak se přešlo na drahé kovy ( bylo jich stabilní množství, dobře dělitelné, téměř nezničitelné)

Papírové peníze

• Nejprve dlužní úpisy za zlato uložené v úschovnách

• Později už nebyly kryté (od 30.let)

• Dnes jsou to peníze s nuceným oběhem – legislativně určené jako prostředek směny

• Nejvíce peněz je v depozitní formě

Depozitní peníze

• Bezhotovostní – účty v bankách

2. Peněžní zůstatky a poptávka po peněžních zůstatcích

• Oběživo, které máme v peněžence nebo na účtu

• Jsou jedním z aktiv

• Poptávka po nich závisí na úrokové míře

Další motivy držby peněz:

• Preference likvidity – soustřeďuje se do 3 základních motivů

1. Transakční motiv

• Efekt prošoupávání podrážek – snaha přeměnit veškeré bohatství aby se zhodnocovalo, vyžaduje mnoho snahy, času…

• Vychází z očekávaných výdajů – každý subjekt drží část bohatství v peněžní formě

2. Opatrnostní motiv

• Držba peněz kvůli neočekávaným výdajům (na nepředvídatelné okolnosti)

3. Spekulační motiv

• Vychází z funkce peněz – uchovatel hodnoty

• Nadrámec očekávaných a odhadovaných neočekávaných výdajů budou držet další peníze, kdyby se jiné formy bohatství ukázaly jako ztrátové.

P optávka po penězích

• klesající funkce úrokové míry, funkce poptávky po penězích

• Růst, pokles úrokové míry se projeví množstvím poptávaných peněz

• Pohyb celé poptávky doprava, doleva– základní příčinnou je změna cenové hladiny

• Cenová hladina je agregát – ekvivalent mikroekonomické ceny