3. Bariéry účinnosti měnové politiky

• Konečné cíle jsou založené na změně AD

• Dlouhodobé účinky monetární politiky jsou stejné jako politiky fiskální = dochází pouze k růstu cenové hladiny

• Monetární politika může být krátkodobě účinná

monetární expanze - roste produkt a cenová hladina, dlouhodobé účinky na produkt vymizí , ale jen se zvýší cenová hladina

monetární restrikce – dojde k poklesu cenové hladiny, provázen poklesem produktu -> pokles mzdových sazeb, projeví se jako pozitivní nabídkový šok

• D louhodobě je to na potenciálním produktu, jen se mění cenová hladina

4. P rotiinflační politika

12. Mezinárodní obchod a zahraničně-ekonomická politika

1. Mezinárodní obchod (absolutní a komparativní výhody)

2. Přínosy z mezinárodního obchodu

3. Ochranářství v mezinárodním obchodě a jeho důsledky (dovozní cla, dovozní kvóty)

4. Systém pevných měnových kurzů a zahraničně-ekonomická politika

5. Systém pružných měnových kurzů a zahraničně-ekonomická politika

1. Mezinárodní obchod (absolutní a komparativní výhody)

Absolutní výhody

• 2 země – A a B

• 2 komodity – víno a pivo

	víno	pivo
A	12	8
B	16	4

Země A vyrábí za 12 a 8, země B vyrábí za 16 a 4

• Země A se bude věnovat výrobě vína, země B se bude vyrábět pivo

• Toto je princip absolutních výhod – lze vyrábět komoditu v jedné zemi levněji než ve druhé

• Země se bude věnovat výrobě té komodity, u které má absolutní výhodu

Komparativní výhody

	víno	pivo
A	16	8
B	12	4

Co když se stane toto?

• Nemůže podle této teorie dojít k mezinárodnímu obchodu podle teorie absolutních výhod ale podle komparativních výhod ano

• Země B se bude věnovat produkci vína, má obě absolutní výhody

• Z hlediska komparativních výhod má každá země jednu – země B na pivo a země A na víno, pže to není o tolik víc

A: 1l vína = 2l piva  1l piva = ½l vína

B: 1l vína = 3l piva  1l piva = 1/3l vína

• Pokud každá z těch zemí bude vyrábět jen jednu komoditu aby tu druhou dovážela a vytvoří se mezinárodní směnná relace mezi pivem a vínem

• Aby se to oběma zemím vyplatilo, proto pro obě země musí být směnné relace výhodnější, než jaké y byly v případě soběstačnosti

Př. Výhodná směnná relace

A: vyrábí víno 1l vína = doveze 2,5l piva (výhodnější než jak to měla předtím)

B: bude vyrábět pivo 1l piva = 2/5l vína

• Pro zemi A je to výhodnější než při soběstačné produkci piva i vína, ale i pro B je to také výhodnější (místo 1/3 vína co by vyrobili, dováží 2/5)

2. Přínosy z mezinárodního obchodu

• Volný mezinárodní obchod je výhodnější než státem vázaný (úprava cly…)

• V jaké formě se vyplácí mezinárodní obchod víc, pže se vyplácí vždy

V íno produkováno ve 2 zemích

• Cena v A – 60 (vinařská země), cena v B – 100, pokud nebude docházet k mezinárodnímu obchodu (vysoké překážky)

• Pro náš případ – transakční náklady 0

• Proto začne B dovážet z A -> vytvoří se jednotný vinný trh, kde se vytvoří společná cena 80

• Přebytek spotřebitele vzroste v případě B – protože došlo k poklesu ceny

• Pro výrobce se přebytek sníží

• Ale v součtu je přebytek pro zemi B větší

• Výrobci prodělali míň než vydělali spotřebitelé

• S potřebitelům se snížil užitek, ale výrobcům se otevřel nový trh a jejich přebytky narostly

• Oběma zemím se zvyšují výhody ze směny