4. Schodek státního rozpočtu

Strukturální: když ekonomika pracuje na potenciálním produktu, schodek závisí na volném rozhodnutí vlády

Cyklický: cyklické kolísání ekonomiky

Skutečné saldo rozpočtu = strukturální + cyklické

5. Financování rozpočtového schodku

• Půjčka z domácího finančního trhu – emise vládních dluhopisů vydaných v domácí měně

• Půjčka ze zahraničního trhu – vládní dluhopisy v jiné měně

• Stát vytiskne peníze prostřednictvím centrální banky – to vede k hyperinflaci

6. Účinky státních výdajů (důchodotvorný účinek a efekt vytěsňování)

Efekt vytěsňování

• Růst produktu v důsledku fiskální expanze je doprovázen protichůdným pohybem, tedy část výdajů je vytěsněna růstem úrokové sazby

• Dochází přitom ke změně produktu

Důchodotvorný účinek

• Mýtus

• Výdaje vlády na jedné straně vytvářejí řadu důchodů a na druhé potlačují vznik jiné řady důchodů, které v důsledku státních výdajů nemohou vzniknout (vláda si na stavbu dálnice půjčí a tak si nemůže půjčit někdo jiný)

7. Veřejný a státní dluh

Státní dluh: celkové zadlužení vlády, část veřejného dluhu

Veřejný dluh: celkové zadlužení vlády a nižších správních celků

11. Měnová politika

1. Nástroje a cíle měnové politiky

2. Expanzivní a restriktivní politika

3. Bariéry účinnosti měnové politiky (účinnost v krátkém a dlouhém období)

4. Protiinflační politika

1. Nástroje a cíle měnové politiky

• Centrální banka zasahuje pomocí nějakých nástrojů

Nástroje  zprostředkující cíle  konečné cíle

Nástroje

• Povinná míra rezerv

  • Určitá část z veškerých přijatých vkladů musí být uloženo u centrální banky

  • Zvýšení peněž v ekonomice – snížení povinných minimálních rezerv

• Stanovení diskontní sazby

  • Diskontní sazba - úroková míra, za kterou půjčuje centrální banka komerčním bankám

  • KB si ale nemusí půjčovat jen u centrální banky

  • Zvýšení peněžní zásoby – nabídne úvěry KBV za výhodnějších podmínek, sníží diskontní sazbu a naopak

• Operace na volném trhu

  • Obchodování s vládními dluhopisy

  • Operace na volném trhu – centrální banka chce zvýšit peněžní zásobu – začne odkupovat od soukromých subjektů vládní dluhopisy

  • Prodej dluhopisů – stahuje koruny, peněžní nabídka se snižuje

• Devizové operace

  • Fungování do zahraničí

  • Lze tím upravovat kurz koruny

  • Ovlivňuje čistý export

  • koruny v držení zahraničních subjektů – vláda odkoupí koruny – pokles nabídky korun

• Všechny 4 vedou ke změně peněžní zásoby

• Devizové operace navíc mohou vést ke změně měnového kurzu

Konečné cíle

• Stabilizace cenové hladiny

  • Mezi inflací a nezaměstnaností je vazba (Philipsovy křivky)

• Zajištění růstu HDP

• Pokles nezaměstnanosti

2. Expanzivní a restriktivní politika

• Garantem monetární politiky je centrální banka

• Cíle jsou stabilizace ekonomiky

• Jakákoli hospodářská ekonomika státu má za cíl – růst HDP, zaměstnanost, minimalizace inflace….

• Různé státní autority, kladou různý důraz na jednotlivé úkoly

• Centrální banka nemůže fungovat bezprostředně – může pouze měnit peněžní zásoby

• M onetární expanze SM‘, monetární restrikce SM‘‘

• Změna peněžní zásoby způsobí změnu úrokové míry

• Úroková míra je důležitý činitel ovlivňuje AD – poptávkové šoky

G4monetární expanze

• Pokles i  kladný poptávkový šok

G5 zvýšení produktu nad úroveň potenciálního za růstu cenové hladiny

G6 monetární restrikce

• Růst úrokové míry

G7 negativní poptávkový šok