Zákonnost

• metoda řízení společnosti pomocí zákonného práva

požadavky na zákonnost jako metodu vládnutí:

• demokratický obsah práva

• musí být dodržován při tvrobě i aplikaci

• přesné vymezení působnosti státních orgánů

• zásada „co není státnímu orgánu nařízeno či dovoleno, nemůže být předmětem jeho činnosti“

• zahrnuje i způsob ochrany občanů vůči porušení subjektivních práv

• zásada „co není zakázáno, je dovoleno“

druhy záruk zákonnosti:

• politické záruky

• demokratická forma státu

• dělba státní moci

• systém vzájemných brzd

• právní vztahy

• chování všech musí být v souladu s právními normami

• prostředky, které obnovují právo po jeho porušení, působí preventivně, aby nedošlo k porušení práva opětovně

systém právních záruk zákonnosti tvoří zejména:

• dozor

• např. inspektoráty bezpečnosti práce, státní zástupce

• kontrola

• ústavní = PS kontroluje činnost vlády

• správní

  • vnější – NKÚ, ČOI

  • vnitřní – např. inspekce ministerstva vnitra (kontrolovaný subjekt je v podřízeném stavu)

Trestní odpovědnost

• trestný čin

• čin nebezpečný pro společnost, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoníku

• trestné činy se od sebe odlišují:

  • měrou společenské nebezpečnosti => vysoká a nízká nebezpečnost

  • skutkovou podstatou trestného činu = SPTČ

• přestupek

• čin, jenž nese znaky trestného činu, ale jeho stupeň nebezpečnosti je nepatrný

SPTČ zahrnuje:

• objekt

• zájmy chráněné trestním zákonem (např. život, majetek)

• objektivní stránka

• vyjádřena protiprávním jednáním, následkem a kauzálním nexusem (=příčinná souvislost – musí existovat souvislost mezi jednáním a následkem)

• subjekt

• osoba pachatele – tou může být pouze osoba starší 15ti let, která je příčetná

• subjektivní stránka

• zavinění úmyslné

  • přímé = pachatel věděl, že může porušit zákon a chtěl jej porušit; např. vražda

  • nepřímé = pachatel věděl, že může porušit zákon a pro případ, že jej poruší, je s tím srozuměn; např. vloupání, při kterém dojde k ublížení na zdraví s následkem smrti

• zavinění neúmyslné = nedbalost

  • vědomá = pachatel věděl, že může porušit zákon, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že se tak nestane, např. srážka při předjíždění

  • nevědomá = pachatel nevěděl, že může porušit zákon, ačkoli to vědět mohl a měl; např. mikrospánek řidiče

• dělení dle přístupu

  • konáním – např. vražda

  • nekonáním – např. neoznámení trestného činu

• nepovinné znaky: doba spáchání, místo

Okolnosti vylučující protiprávnost

• nutná obrana

• čin jinak trestný, kterým někdo odvrací útok přímo hrozící nebo trvající, není trestným činem

• nejde o nutnou obranu, jestliže obrana byla zjevně nepřiměřená útoku

• může být použita i ve prospěch osoby jiné

• krajní nouze

• čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímé nebo trvající, není trestný čin

• nejde o krajní nouzi, jestliže způsobený následek byl stejně vysoký nebo vyšší než ten, který hrozil (např. vylomení dveří objektu k zabránění úniku plynu nebo pokud pes ohrožuje někoho na životě, policie ho může zneškodnit)

• oprávněné použití zbraně

• trestný čin nespáchá ten, kdo v mezích zákonných předpisů použije zbraň

• osoba, která použije zbraň, musí maximálně šetřit život a zdraví osoby, proti které zasahuje

• týká se ozbrojených složek

• dovolené riziko

• např. detonace při výzkumu nové látky

• výkon povolání

• např. lékařem amputovaná končetina ve snaze zachránit život