Právní vztahy

• vztahy mezi jednotlivci či kolektivy – subjekty vystupují jako nositelé subjektivních práv a povinností stanovených právními normami

právní vztah obsahuje tyto prvky:

• subjekty

• = osoby fyzické, právnické (=suigeneris), stát

• fyzická osoba je subjektem, pokud splňuje trojí způsobilost:

  • k právům a povinnostem

    • vzniká narozením, končí smrtí

  • k právním úkonům

    • má ji držitel občanského průkazu, pokud jej nemá, musí mít opatrovníka

    • od 15ti let může vstoupit do pracovního poměru, nesmí být ovšem podepsaná dohoda o hmotné zodpovědnosti

    • od 16ti let může být na základě zplnoletnění oddán; nesmí volit, ale po eventualním rozvodu zplnoletnění zůstává

    • od 18ti let vzniká volební právo

    • od 21ti let existuje možnost být zvolen do PS

    • od 40ti můžeme kandidovat do Senátu či prezidentské fce

  • V protiprávním jednání

    • vzniká dovršením 15 let a je podmíněna příčetností, u mládeže je vždy použit zákon pro pachatele příznivější

• obsah

• vyjadřuje práva a povinnosti subjektů

• oprávnění = míra možností chování subjektu

• právní povinnost = subjekt se musí chovat tak, jak to právní norma přikazuje

• objekt právního vztahu

• přímý:

  • dare = povinnost něco dát, např. kupní smlouva = směna peníze/zboží

  • facere = povinnost konat, např. pracovní smlouva = směna peníze/zhotovení

  • omittere = povinnost něčeho se zdržet, např. vyzrazení tajemství, propuštění ženy na mateřskou apod.

  • pati = povinnost něco strpět, např. právo přejíždět přes pozemek souseda

• nepřímý:

  • hmotné statky = věci; dělitelné následovně:

    • a) movité a nemovité (= pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem)

    • b) dělitelné a nedělitelné

    • c) zastupitelné a nezastupitelné (např. umělecké dílo)

  • nehmotné statky

    • práva duševního vlastnictví, např. autorská práva, nápady, know how, sofware apod.

Legislativní proces

• návrh zákona může podat poslanec, senát, vláda, zastupitelstvo vyššího územně samosprávního celku

• tvorba zákona začíná věcným záměrem

• věcný záměr

• požadavek, aby určitá oblast byla upravena zákonem

• nemá podobu paragrafů, jsou to jen teze

• příprava věcného záměru má 3 fáze:

  • zpracování v resortu – spoloupráce s ostatními rezorty, pokud se jich to týká

  • postoupení do legislativní rady vlády

  • vláda - pokud schválí věcný záměr, tak pověří rezort a ten zpracuje návrh zákona

• návrh zákona

• osnova = přesné znění toho, jak má zákon vypadat

• důvodová zpráva = zdůvodnění významu zákona, jeho dopad; předseda vlády předloží návrh předsedovi PS, ten jej rozešle poslaneckým výborům, klubům, poslancům i vládě

• rozhodující částí procesu jsou 3 čtení probíhající v PS

  • 1. čtení – v plénu PS se diskutuje o kvalitě, smyslu, významu a účelu; rozhodne se o postoupení do 2. čtení, nebo jeho zamítnutí

  • 2. čtení – nejprve ve výborech, poté v PS, schválí se zde jádro zákona

  • 3. čtení – odstranění pouze případných nejasností, kosmetické úpravy

• systém hlasování ve všech čteních je následující: rozhoduje nadpoloviční většina přítomných, přičemž přítomna musí být alespoň 1/3

• zákon putuje do senátu, kde jej buď schválí, nebo ho vrátí do PS s pozměňovacími návrhy, můžou i vyjádřit vůli zákonem se vůbec nezabývat

• pokud by nebyl senátem projednán do 30 dnů, je považován za schválený

• poté je návrh postoupen prezidentovi republiky; prezident může použít suspenzivní veto (má odkladný účinek) a to do 15 dnů od obdržení návrhu – veto může být přehlasováno nadpoloviční většinou poslanců, pak je zákon přijat; ústavní zákony prezident schválit musí