Obchodní politika (OP)
= souhrn záměrů, strategií, zásad, opatření, nástrojů, smluv a institucí, jejichž prostřednictvím vlády jednotlivých států ovlivňují:
zahraničně obchodní vztahy podnikatelských subjektů
vnitřní ekonomický vývoj národního hospodářství
vždy se vztahuje k jednotlivému státu nebo k integračnímu uskupení, které uplatňuje princip společné obchodní politiky
Poslání obchodní politiky
slouží k dosažení předem vymezených cílů vlády v jednotlivých oblastech ekonomiky
je prostředkem regulování vnějších ekonomických vztahů a prostředkem pro vytváření vnitřního ekonomického prostředí
jejím prostřednictvím lze ovlivňovat obchodní bilanci státu
částečně může ovlivňovat i problematiku inflace a nezaměstnanosti
OP jako podsystémhospodářské politiky státu
1. Vnitřní vazby- vyplývají z legislativních norem jednotlivých států
a) obchodně politické nástroje a opatření a podmínky jejich užití
b) státem vytvořené instituce a subjekty s přesně určenými kompetencemi v OP
2. Vnější vazby
a) spojují OP s ekonomickým a zahraničně politickým systémem státu
b) přesahují rámec státu a spojují OP se systémy obchodních politik ostatních států světa
Vnější vazby
1. S dosahem v rámci státu
a) jsou zakomponovány do dlouhodobých a střednědobých strategií rozvoje vnějších obchodních vztahů
b)jsou ovlivněny zahraničně politickou orientací státu a jeho zahraničně politickými vztahy
2.S dosahem přesahujícím rámec státu
a)vyplývají z členství v mezinárodních ekonomických organizacích
b)jsou vytvářeny mezinárodními obchodními ujednáními (tj. mnohostrannými obchodními dohodami)
Pojetí obchodní politiky
- stát upravuje prostřednictvím OP poměry na svém území tak, aby v dlouhodobém, střednědobém i krátkodobém horizontu bylo dosaženo optimální ekonomické situace
1. Vyvíjené navenek vůči
a) ostatním státům (smlouvy)
b) zahraničním podnikatelským subjektům (např. technické normy, ochrana práv duševního
vlastnictví atd.)
2. Vyvíjené dovnitř vůči
a) exportérům (podpory vývozu)
b) tuzemským podnikatelským subjektům (např. ochranná a vyrovnávací opatření)
Liberalismus (volný svobodný obchod)
odstranění překážek obchodu (tarifních i netarifních bariér)
otevření všech sektorů vnitřního trhu zahraniční konkurenci
úplné odstranění přímých i nepřímých podpor státu ve všech oblastech ekonomiky
pozitivní i negativní
zvýšení konkurence na domácím trhu
růst specializace ekonomiky
možnost více realizovat komparativní výhody
nižší spotřebitelské ceny
snížení mezd, zvýšení nezaměstnanosti
Protekcionismus (ochranářství)
směr chránící domácí ekonomiku před vnějšími vlivy – zejména těmi negativními
pozitivní i negativní
potlačení konkurence na vnitřním trhu
pomalý technický rozvoj
nižší přínosy z komparativních výhod
vyšší výrobní i spotřebitelské ceny
vyšší mzdy, vyšší zaměstnanost
Autarkie(extrémní případ protekcionismu)
principem je uzavření domácího trhu pro dovozy a znemožnění vývozů.
nevyužívání komparativních výhod vede k :
používání zastaralých technologií
vysokým výrobním nákladům
nárůstu chudoby
Př. - v současnosti Severní Korea, v minulosti Albánie
Historie
protekcionistické praktiky – rozšiřovaly se hlavně ve 20. a 30. letech 20. století a kulminovaly na počátku 2. poloviny 20. století.
pro rozvíjející se ekonomiky (s potřebou hlubšího zapojení do mezinárodní směny) však začal být překážkou
začalo docházet ke vzájemné postupné liberalizaci obchodu, a to jak v bilaterálních vztazích, tak i v multilaterálních jednáních.
výsledkem jsou bilat. i multilat. dohody o volném obchodu a mnohostranný obchodní systém zastřešený světovou obchodní organizací (WTO)
Současnost
obchodní politiky jak vyspělých tak i rozvojových států stále obsahují řadu protekcionistických opatření s přímým i nepřímým vztahem k obchodu
Oblasti ovlivňování obchodu vládami států
1. Obchod zbožím
2. Obchod službami
3. Vládní (veřejné) zakázky
4. Ochrana a vynucení práv k duševnímu vlastnictví
5. Pravidla pro investice
6. Pravidla hospodářské soutěže
7. Životní prostředí
8. Oblast ochrany spotřebitelů
9. Administrativní procedury
Obchod zbožím
a) Obchod průmyslovým zbožím
cla
množstevní omezení – kvóty
státní subvence atd.
obchod zemědělskými výrobky
domácí podpory zemědělcům
vývozní subvence
státní nákupy zemědělské produkce atd.
Obchod službami
(např. bankovní, finanční, vzdělávací, zdravotní, dopravní, právní, turistické atd.)
většina států služby silně reguluje přísnými podmínkami, které musí splňovat zahraniční podnikatelské subjekty, chtějí-li služby poskytovat
v některých sektorech (školství, zdravotnictví) – podpora státu
Právo k duševnímu vlastnictví
ochranná známka, patent, průmyslový vzor apod.
důležité je, zda na trhu určení bude právo zahraničního subjektu náležitě chráněno a
zda se v případě zneužití či padělání domůže efektivní nápravy
Životní prostředí
normy přijaté k ochraně životního prostředí – stávají se překážkou pro dovoz výrobků, které je nesplňují
Administrativní procedury
Např. celní procedury, inspekce před naloděním atd.
možnosti založení firmy v jiné zemi
předpisy vztahující se k obchodování na vnitřním trhu (např. stanovení max. marže obchodníků, povinnost prodávat určité výrobky –např. léky, chemikálie, zbraně - pouze na vyhrazených místech, předepsaná záruční doba, podmínky servisu, předložení důkazů o nevyužívání dětské práce apod.
2 přednáška
Netarifní nástroje obchodní politiky
Nástroje obchodní politiky
nástroje umožňující prosadit záměry států dotýkající se obchodních vztahů se zahraničím i vnitřní ekonomiky
Členění nástrojů obchodní politiky
netarifní a tarifní
na ochranu vnitřního trhu a na podporu vývozu
autonomní a smluvní
Všechny nástroje se člení do 8 skupin
7 skupin netarifních nástrojů
1 skupina tarifních nástrojů
Netarifní nástroje OP
v současnosti jejich význam převyšuje význam tarifních (celních) nástrojů.
za netarifní překážku obchodu je pokládáno každé opatření (kromě cel), které nějakým způsobem může ovlivnit obchod.
1. Para-tarifní opatření
2. Opatření ke kontrole cen
3. Finanční opatření
4. Automatická licenční opatření
5. Kvantitativní opatření
6. Monopolistická opatření
7. Technická opatření, sanitární a fytosanitární opatření
Nástroje na ochranu vnitřního trhu
1. Para-tarifní opatření
celní přirážky, dodatečné daně a přirážky (kolky, poplatky za dovozní licence, konsulární poplatky, statistické poplatky, daně z dopravních prostředků)
vnitřní daně a přirážky uvalované na dovoz (všeobecné prodejní daně, spotřební daně)
povinné celní ohodnocení dovozu
tarifní kvóty (v rámci kvóty podléhá dovoz zboží nižšímu celnímu zatížení, po jejím vyčerpání se clo může i několikanásobně zvýšit – zejména u zemědělského zboží)
povolení importu v návaznosti na exportní výkonnost (výrobci vývozního zboží mohou dovézt potřebné vstupy až do výše ekvivalentu svého vývozu za nižší cla či bezcelně, dovoz nad tento objem podléhá vysokému clu)
přirážky na dovoz (zvyšují cenu dováženého zboží na domácí úroveň, jsou v rozporu s pravidly WTO)
2. Opatření ke kontrole cen
administrativní stanovení cen (minimální dovozní, maximální prodejní)
dobrovolné limity vývozních cel
přirážky a odvody z cen
antidumpingová opatření (antidumpingová šetření, antidumpingová cla – jsou vyšší než tarif platný dle celního sazebníku a je uvalováno na dovoz konkrétního druhu zboží z konkrétní země nebo od konkrétního výrobce či vývozce. Podmínkou jeho uvalení je pozitivní výsledek antidumpingového šetření)
vyrovnávací opatření (šetření o subvencích na dovozní zboží – vyrovnávací cla)
Příklad antidumpingových cel
31. LEDNA 2009 Evropská komise uvalila antidumpingová cla ve výši až 85 procent na šrouby z Číny. Cla se týkají cca dvou set čínských firem, které vyvážejí spojovací součástky používané v automobilech, elektrospotřebičích nebo strojních zařízeních.
3. Finanční opatření
platby předem
platby cla předem
regulace způsobu placení za dovoz
dovozní depozita
4. Automatická licenční opatření
automatické licence
monitorování dovozu
Jejich cílem je zachytit včas nadměrný růst dovozu a včas uvalit ochranná opatření užívaná k zamezení těchto výkyvů.
5. Kvantitativní opatření
kvóty (mohou být periodicky měněny, bývají dočasné - všeobecné, bez určení dovozce, přidělené určitým vývozním zemím, bilaterální, sezónní, s vazbou na nákup místní produkce, na citlivé výrobky)
neautomatické licence dovozu (např. licence na vybrané nákupy, licence s vazbou na vývoz, s vazbou na místní výrobu a nákup místního zboží, bartery a protinákupy atd.)
zákazy dovozu (absolutní, sezónní, dočasné, embargo. Typické pro zbraně, drogy, pornografické materiály, některé druhy rostlin a živočichů, zboží nesplňující technické či sanitární normy))
omezení vývozu (např. dohody o rozdělení trhů)
specifické restrikce (požadované osvědčení dovozce, kvóty pro konkrétní dovozní firmy)
6. Monopolistická opatření
stanovení jediné dovozní organizace (státní obchodní podniky či určené dovozní agentury)
povinné využití národních služeb (pojištění, doprava)
7. Technická opatření a sanitární a fytosanitární opatření
technická regulace (požadavky na kvalitu a charakteristické rysy produktu, informace v označování zboží, požadavky na testy, záruky na zboží), snaží se zabránit aby na našem trhu byly prodávány výrobky nebezpečné, závadné, ohrožující životní prostředí..; stanovuje minimální bezpečností požadavky, dovozce musí nejprve dovézt vzorek, nechat ho schválit a až poté může nebo nemůže dovážet
inspekce před naloděním
požadavky na nezávadnost potravin (éčka, barviva, kontroly masných výrobků..)
požadavky na zachování zdraví zvířat a rostlin ( potvrzení s rostlinolékařské zprávy, že dané rostliny.. neobsahují škůdce, plísně apod.); (veterinární prohlídka masa, zvířat..)
Mezi netarifní opatření dále patří
výrobní a vývozní subvence (cílem je podpora domácí produkce, využívají se zejména v zemědělství, dopravě
forma subvencí – zejména finanční podpora, výjimky ze zdanění, výjimky z odvodů)
zákaz vývozu (zejména u zboží s bezpečnostním rizikem - např. na základě rezolucí OSN, či k ochraně přírodního bohatství – př. deštné pralesy)
vývozní daně – cla (cílem je absorbování ekonomické renty dominantního vývozce či zpomalení vývozu surovin či materiálů s nízkou mírou přidané hodnoty)
Nástroje na podporu vývozu
subvence státu do výroby vývozního zboží
subvence vývozu
daňové úlevy při vývozu
státem garantované úvěry a pojištění vývozu
vývozní marketing
Exportní strategie České republiky
období 2006 až 2011
strategie se věnuje činnostem a postupům, které mají přímý a výhradní vztah k exportním procesům
Exportní strategie navrhuje systém nástrojů, které budou účinné, komfortní pro podnikatele, slučitelné s pravidly tržní ekonomiky, flexibilní a efektivní z pohledu využití zdrojů státu.
Tato strategie je založena na vizi:
prosadit ČR ve světě prostřednictvím obchodu a investic a v rámci této vize byly stanoveny čtyři klíčové cíle:
více příležitostí pro podnikatele
poskytování profesionálních a účinných služeb
zlepšení a rozšíření kvality služeb
zvýšení kapacit pro export
Obchodní strategie je zaměřena na celé spektrum obchodních vztahů, tj.:
na export zboží
na investice českých firem do zahraničí
na vývoz služeb
Vytváří se společná nabídka (MPO, CzechTrade, ČEB, EGAP) pro klienty, která umožní lepší orientaci v poskytovaných službách i jejich lepší marketing.
Exportní strategie obsahuje nové služby
EGAP (úvěry na rizika regionálních bank, projektové financování, pojištění prodejů z dceřiných polečností, financování investic na rozšíření výroby, pojištění záruk),
ČEB (financování investic na společné podniky v zahraničí, financování dlouhodobých výrobních programů, financování výrobních kapacit),
CzechTrade (budování značky, podpora vývozu investic a služeb, rozšíření aliancí, exportní vzdělávání).
V současnosti je export orientován do zemí EU (přes 80 %), účelem je udržet a maximalizovat příležitosti na evropských trzích. Země EU jsou pojímány jako celek a označeny jako země zvláštního významu.
Předpokladem k naplnění vize exportní strategie je také zvýšení exportu na nové dynamické trhy – prioritní země.
Prioritní země byly stanoveny na základě
obchodně-politických podmínek a obchodního potenciálu teritoria
požadavků podnikatelské sféry
Čína,Kazachstán,Rusko, USA
3 přednáška
Tarifní nástroje obchodní politiky
cla, jejichž sazby jsou předem vyhlášeny (většinou v celním sazebníku) na určité předem stanovené období, a to právním předpisem státu
Clo je peněžitá částka, kterou stát vybírá v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, tj. při přechodu celních hranic (nemusí být totožné s hranicí geografickou – mohou se nacházet i ve vnitrozemí).
Význam cla
fiskální
obchodně politický
Clo
nejtransparentnější obchodně politický nástroj
jeho výši lze poměrně jednoduše vypočítat na základě předem stanovené metodiky
1. Podle směru
dovozní
vývozní
tranzitní
Účel dovozního cla
ochrana domácího trhu a domácí výroby před zahraniční konkurencí
umožňují vyšší prodejnost domácích výrobků či vyšší zisk domácích výrobců
Účel vývozního cla
používají se zejména v rozvojových zemích
jejich cílem je bránit nadměrnému vývozu nezpracovaných surovin prostřednictvím zvýšení konečné ceny
posilují příjem státního rozpočtu
2. Podle účelu
finanční (fiskální)
ochranná (protekcionistická)
preferenční
kompenzační
Ochranná cla
Prohibitivní
jeho sazba je tak vysoká, že v podstatě znemožňuje dovoz
cílem je chránit domácí strategická odvětví
Skleníková a výchovná cla
napomáhají rozvoji nových či restrukturovaných odvětví
Preferenční cla
zvýhodněné celní sazby plynoucí z recipročních dohod nebo
jednostranně poskytované nižší sazby rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím
Diferenční cla
uvalovaná v rozdílné výši na stejné zboží v závislosti na splnění některých podmínek
např. u zboží s různými dopady na životní prostředí
Kompenzační cla
jsou uvalována na dovoz ze země, která svými opatřeními poškozuje konkrétní obchodní zájmy státu
přistupuje se k nim až poté, co byly vyčerpány všechny prostředky k nápravě situace, která byla WTO shledána jako neslučitelná s pravidly WTO
Odvetná cla
vysoké celní sazby uvalované jako odveta za obchodně politická opatření partnerů
týkají se veškerého dovozu z konkrétního státu
3. Dle způsobu výpočtu
Valorická (procentní sazbou z hodnoty zboží – tj. většinou z fakturované ceny)
Specifická (pevnou částkou za fyzickou jednotku zboží – tunu, barel atd.)
Smíšená (vybírá se to clo – valorické či specifické – které je vyšší)
Kombinovaná (kombinace valorického a specifického – tj. x % z hodnoty zboží + částka za fyzickou jednotku)
Kontingentní – tzv. tarifní kvóta – do její výše je clo nižší, po překročení se zvýší na obecnou výši
Celní sazebník
úřední seznam, ve kterém jsou každému zboží přiřazeny celní sazby.
většina států světa (cca 200) používá pro rozdělení zboží v celním sazebníku Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží
Harmonizovaný systém
člení všechna zboží do 21 částí a do 97 kapitol.
každé zboží je v HS popsáno a je mu přidělen číselný šestimístný kód
Celní sazebník obsahuje tyto sazby:
všeobecné sazby
sazby podle MFN (doložka nejvyšších výhod)
sazby plynoucí z recipročních preferenčních dohod
jednostranné preferenční sazby pro některé státy či skupiny států
Všeobecná sazba
nejvyšší sazba
stanovena autonomně
využívána vůči státům, s nimiž není uzavřena dohoda o doložce nejvyšších výhod nebo kterým se neposkytují preference
Sazba podle doložky MFN (doložka nejvyšších výhod – most favourite nation)
nižší než všeobecná
uplatňuje se vůči členům WTO a vůči státům s nimiž je uzavřena dohoda o používání MFN, pokud některý z těchto států nepatří do další kategorie
Preferenční sazby
vyplývají z uzavřených dohod o volném obchodu
jsou poskytovány jednostranně rozvojovým zemím
EČIT ( elektronický český integrovaný tarif)
výpis z elektronického integrovaného společného celního sazebníku EU, který je pod názvem TARIC (TARIF INTÉGRÉ DES COMMUNAUTÉS EUROPÉENNES) vydáván Generálním ředitelstvím pro daně a celní unii (DG TAXUD) a slouží jako zdroj informací o tarifních a netarifních opatřeních EU při dovozech a vývozech z a do nečlenských států EU
základní informace TARIC jsou v EČITu doplněny o tzv. národní opatření v oblastech neupravených TARIC, jako jsou sazby daně z přidané hodnoty, sazby spotřebních daní a předpisy veterinární, fytosanitární, předpisy o chemických látkách a další národní legislativa
4 přednáška
Celní řízení
účelem celního řízení je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého celního režimu a uplatnit příslušná tarifní či netarifní obchodněpolitická a fiskální opatření
Při dovozu zboží jsou vyměřovány a vybírány:
dovozní clo
DPH
spotřební daň
další nepřímé daně
Při vývozu zboží jsou vyměřovány a vybírány:
vývozní clo (je-li uplatňováno)
vývozní poplatky zavedené v rámci společné zemědělské politiky
Celní řízení
zahajuje se na základě celního prohlášení deklaranta přijatého celním úřadem
údaje v JSD musí být deklarantem hodnověrně doloženy, a proto bývají vyžadovány i některé z následujících dokumentů:
obchodní faktura
certifikát o původu zboží
přepravní doklad
balicí list
Celní deklarant
osoba, která celní prohlášení podává
ze zákona jím může být pouze právnická osoba se sídlem nebo fyzická osoba s bydlištěm v Evropské unii
deklarant může podat celní prohlášení vlastním jménem a ve vlastní prospěch, nebo si může pro účely celního řízení stanovit svého zástupce
Celní řízení
průběh celního řízení je založen na porovnání totožnosti údajů v dokumentech se skutečným stavem zboží
celní orgány mohou kontrolovat pouze správnost předložených dokladů, ale mohou též provést namátkovou nebo úplnou fyzickou kontrolu zboží
pro účely vyměření cla se používá integrovaného unitárního celního sazebníku
Celní hodnota
pro přesné vyměření cla a daňových poplatků zásadní význam ma celní hodnota, která představuje základ pro jejich výpočet
stanovení celní hodnoty vychází z principu tzv. hodnoty převodní
v komerční praxi bývá touto cenou obyčejně částka uvedená na obchodní faktuře dodavatele
nevýhodou této metody je možnost jejího poměrně snadného zneužití formou podfakturace zboží
Substituční metody pro stanovení celní hodnoty
metoda zboží stejného;
metoda zboží podobného;
metoda vypočtené hodnoty;
metoda tzv. poslední naděje.
Metoda zboží stejného
vychází z převodních cen takového zboží, které je prodáváno do tuzemska ve stejnou nebo skoro stejnou dobu a ve stejném množství jako zboží posuzované
„stejným zbožím“ míní celní zákon takové zboží, které je až na menší rozdíly ve vzhledu ve všech ohledech stejné včetně typických znaků, jakosti a jména
Metoda zboží podobného
umožňuje použít pro stanovení celní hodnoty převodních cen takového zboží, které má znaky a složení umožňující plnit tutéž funkci a které by bylo zaměnitelné za zboží posuzované.
Metoda odvozovací
vychází z jednotkové ceny, za kterou se zboží dovážené, zboží stejné nebo zboží podobné prodávalo v největším úhrnném množství v tuzemsku v době dovozu jiným osobám, které toto zboží kupují
používá se tehdy, nelze-li použít výše zmíněné metody
Metoda vypočtené hodnoty
vychází se z hodnoty použitého materiálu, výrobních nákladů, rozumné míry zisku a dalších informací, pocházejících mimo zemi dovozu
Metoda tzv. poslední naděje
mení-li možné použít pro výpočet celní hodnoty žádného z uvedených postupů, zbývá ještě metoda tzv. poslední naděje
celní hodnotu lze v tomto případě určit pomocí všech ostatních dostupných prostředků, slučitelných s mezinárodními úmluvami; není vyloučena ani dohoda o způsobu stanovení celní hodnoty mezi celní správou a dovozcem
Celní režimy
vyměřením cla, daní a uplatněním ostatních obchodněpolitických opatření je celní řízení ukončeno a je rozhodnuto o propuštění zboží do navrženého celního režimu; celní kodex umožňuje přiznání některého z následujících režimů
volný oběh (pro dovoz do tuzemska)
tranzit
uskladňování v celním skladu
dočasné použití
vývoz