7. 4 Zpusoby vytvareni znalosti:

• Artikulace

• Kombinace

• Internalizace

• Zkusenost

8. Trh znalostí = fyzický i

virtuální trh, kde probíhá výměna znalostí ve firmě. Existuje trh vnější a vnitřní.

9. Účastníci trhu – pracovníci se

znalostí, pracovníci, kteří znalost potřebují, zprostředkovatelé (ve firmě manažeři)

10. Cena znalostí – uvnitř firmy je

to reciprocity, reputace, altruismus. Navenek jsou to peníze.

11. Tržiště – formální pro

explicitní znalosti, neformální pro tacitní znalosti

12. Patologie trhu znalostí:

- Monopoly- nejlepši

- Umělý nedostatek-image, moda

- Obchodní bariéry-legislativa, patenty

15. Corporate

GOVERNANCE= „ dobrá správa firmy“

Vznik na základě rostoucího vlivu okolí

Vlastnický vliv se přesouvá na institucionální investory a akcionáře.

Začíná doba rozlišování „stakeholdrů“ a „shareholdrů)

1. Stakeholder = aktér

-dodavatelé, obchodní partneři, zákazníci, zaměstnanci, veřejnost, média, státní správa, odbory, mezinárodní organizace, atd.

2. Shareholder = akcionář

3. Možnost vzniků konfliktů

mezi vlastníkem a manažery! A to v oblasti:

-Zájmů a cílů:hlavní zajem manažera zisk, protože vrcholovy manažer ma %ze zisku¨

hlavní zajem vlastniku:zvyšovat hodnotu firmy

- Informační asymetrie:kdo ma vic informacii=manažer

4. Globalizace = je abstraktní

fenomén, zahrnující různé změny společnosti, které vedly k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí na globální úrovni

Pro cestovní ruch dobra nebo ne?

• stiraji se rozdily

+ podstatou cestovani-poznavat

Ani jenom dobra, ani jenom špatna

Globalizace zpomaluje krize

5. Pozitivní stránky globalizace:

Vede k rozvoji technologií, zejména informačních, odpadá část transakčních nákladů. Virtuální konkurence sniţuje anebo zcela odstraňuje některé administrativní náklady, které jsou nezbytnou součástí trhu volného.  Přináší úsporu času  Vznikají nadnárodní společnosti, které díky zahraničnímu kapitálu a know-how vedou k širšímu rozsahu sluţeb a k vyšší schopnosti uspokojení potřeb zákazníka po celém světě (IKEA McDonaldu, atd.)  Vyšší koncentrace zahraničních subjektů přináší větší konkurenční boj a tím i sniţování cen a zvyšování kvality sluţeb.

6. Negativni stranky globalizace

-Ztrata narodni identity a stirani kulturnich tradic

-Kvuli tomu , ze narodni trhy jsou vzajemne propojene se i krize jednoho statu muze stat krizi celosvetovou

-Nadnarodni spol se nemusi podrizovat zadne autorite

-Problemy s nezamestnanosti,ktere vedou k prohlubovani soc. Rozdilu ve spol

-Obchodni retezce ( velkoobchody) znamenaji krach pro male podniky

7. Důvody k aktivnímu vstupu

do globalizačních procesů:

 Niţší mzdové náklady  Snazší přístup k lokálním trhům, garance vyššího odbytu  Niţší výrobní náklady  Sníţení nákladů na logistiku  Niţší daně  Vyrovnanější odbyt díky vyloučení sezónních výkyvů  Menší tlak odborů  Atd.

8. Podniky mají 2 možnosti

chování – proaktivní: iniziativni

- reaktivní: vyčkovan

Globalizace- nové prostředí, procesy, požadavky

9. Mezinárodní prostředí:

Problém vzájemného vztahu národní kultury a firemní kultury. Existují 3 modely řešení:

- Polycentrická firemní kultura:určuje podle mistni kultury

- Globální firemní kultura:matka určuje kulture vo všech pobočkach

- Geocentrická firemní kultura:zamerene co se vyravi, IT společnosti

10. Pozadavky na manazera:

-Jazykove znalosti

-Mobilita

-Interkulturni kompetence

11. Dusledky multikulturality:

-rozdilna ocekavani vedeni firmy

-nevhodne nastaveny model firemni kultury

-nesoulad mezi strategii firemni kultury a personalnim rozvojem

-prenaseni konfliktu do interkulturni roviny

-tlak na funkcnost a efektivnost mezinarodnich tymu

12. PRŮBĚH ADAPTACE PRACOVNÍKA

13. Koučink = moderní metoda

rozvoje, zvyšování  výkonu, překonávání  potíží  a překážek,

zlepšení komunikace a vztahů, pomoc s kariérními změnami.

16. Soustředěná

diverzifikace – zavádění nových výr. / služeb, které jsou vztaženy k

původnímu

17. Model

CAF (Common Assessment Framework) je nástroj řízení kvality, který byl

vytvořen pro podmínky organizací veřejného sektoru. Základem Modelu CAF je sebehodnocení. Model pomůže identifikovat základní slabá místa managementu organizace a   nedostatky ve výsledcích.

Balance Scorecard (BSC) -strategický integrovaný systém měření a řízení výkonnosti podniku vynalezený ekonomy Kaplanem a Nortonem.

Jde o systém sledování a managementu podniku ve čtyřech oblastech:   a) finanční hodnoty,   b) perspektiva zákazníka,   c) podnikové procesy a   d) inovace, učení se, flexibilita a růst.