Formy úkolové mzdy:

• úkolová mzda za individuální výkon

• úkolová mzda za produkci

• úkolová mzda akordní (kolektivní, na základě sdružených norem za stanovený rozsah prací a pro stanovený počet pracovníků)

• podílová mzda

Smíšená mzda.

3. Pohyblivá část mzdy

• prémie

• výkonnostní a mimořádné odměny

• podíly na hospodářském výsledku

• roční odměny vedoucích pracovníků

• odměny při významných výročích a uznání věrnosti a zásluh

Hrubá mzda = tarifní mzda + tarifní příplatky + pohyblivá mzda

Mzdový náklad = hrubá mzda + sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti placené zaměstnavatelem

Průměrný výdělek

• pro pracovněprávní účely v podnicích odměňujících formou mzdy

• Z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období

  • hrubá mzda pro výpočet průměrného výdělku nezahrnuje

  • náhrady za dovolenou

  • odměnu za pracovní pohotovost

  • nemocenské dávky

• Vypočítá se za rozhodné období = předchozí čtvrtletí

• Zjišťuje se jako průměrný hodinový výdělek

Přidaná hodnota ve výkazu zisku a ztrát

• část výnosů z provozní činnosti podniku, konkrétně z obchodní a výrobní činnosti, která nebyla použita na úhradu nakoupeného zboží, materiálu, energie a služeb pro výrobu vlastních výrobků (= přebývá nad náklady na zboží a náklady na výkony ve výši výkonové spotřeby)

Hlavní funkce mzdy na nadpodnikové úrovni

• alokační – mzda vytváří tlak na pohyb pracovních sil do oblastí s vyšší mzdovou úrovní

• selektivní – mzda je pro zaměstnavatele exogenním faktorem – nezávisí zcela na jeho vůli, zaměstnavatel musí respektovat úroveň mezd na trhu; současně platí, že úroveň mezd zaměstnavateli ovlivňuje náklady a jeho hospodářský výsledek Þ hledá se kompromis

• vyrovnávací – stanovení ceny práce na trhu, záležitost poptávky a nabídky

Statistika práce - ČSÚ

• Cílem je poskytovat podklady:

  • o dlouhodobém vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti,

  • o úrovni odměňování podle OKEČ a území (oblasti, kraje, okresy) a podle dalších rozlišovacích kriterií

Pro statistické účely se rozlišují:

• pracovníci v národním hospodářství

  • zaměstnanci v tzv. evidenčním počtu ekonomických subjektů + soukromí podnikatelé

Národní hospodářství se člení na:

• civilní a necivilní sektor

  • civilní = podnikatelská a nepodnikatelská sféra

  • necivilní sektor = příslušníci armády

• Údaje o počtech pracovníků a zaměstnanců jsou uváděny ve fyzických osobách a podle platné metodiky zahrnují i cizí státní příslušníky, legálně pracující na území ČR, nebo v jiných ukazatelích.

Vyjadřování počtu pracovníků – sledování ČSÚ

• Fyzické osoby – stav ke stanovenému okamžiku

• Průměrný evidenční počet pracovníků = součet denních stavů fyzických dělený počtem pracovních dní

  • Evidenční počet zaměstnanců zahrnuje osoby v hlavním i vedlejším pracovním, služebním nebo členském poměru (kde součástí členství je též pracovní vztah ke zpravodajské jednotce).

• Počet trvale činných osob

• Počet přepočtených pracovníků

  • pracovníci se dělí na stálé, pomáhající a brigádníky - jejich činnost se eviduje celkem v hodinách a přepočítá se na hodiny stálých zaměstnanců

ČSÚ

• Průměrná hrubá měsíční mzda představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc.

• Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu.

• = rozdíl od průměrného výdělku

• Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o

  • pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení placené zaměstnancem

  • zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob

  • další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky