Využití znalosti úplných nákladů výkonu

!!!Zjistí se náklady na celý rozsah výkonu (výroby) uskutečněné ve sledovaném období.

Porovnávání nákladovosti různých výrob uskutečňovaných v podniku.

Poznávání významu jednotlivých nákladových složek a hledání možností jejich úspor = základ pro dosahování konkurenceschopnosti.

Porovnání s plánem, s minulostí, s jinými výrobci = hodnocení hospodárnosti;

Porovnání s výnosy (s tržbami) = zjištění zisku = hodnocení efektivnosti;

Rozvrhování nepřímých nákladů =ústřední problém kalkulačního vzorce

Nepřímé náklady se rozdělují pomocí rozvrhových základen vytvořených:

A) z reálně existujících měrných jednotek (fyzických)

• kusy (v zemědělství např. zvířat, stromů),

• litry, hektolitry,

• kilogramy (v zemědělství např. kilogramy přírůstku, kilogramy živé hmotnosti) tuny,

• metry, km, tkm,

• odpracované hodiny přímých výrobních pracovníků, dny, normohodiny, strojové hodiny,

• plochy (v zemědělství např. hektary v polní výrobě nebo plochodny ve sklenících, jinde podlahové plochy, obestavěné plochy), kubatury, příkony strojů (např. při rozvrhování spotřeby energie mezi různé stroje) a pod.

Souhrn jednotek vzniklých (existujících) za dané období = rozvrhová základna, existující ekonomická veličina, u níž víme, jak vznikla a jak se na jejím vzniku podílely jednotlivé výkony;

B) z uměle vytvořených jednotek (peněžní základny, srovnatelné jednotky)

peněžní základny:

• přímé materiálové náklady výkonů (jednicový materiál) – hodí se např. při rozvrhování materiálové režie (možno říci zásobovací), která zahrnuje náklady na manipulaci s materiálem a náklady na nákup a vedlejší pořizovací náklady (clo, pojištění, poplatky apod.)

• přímé mzdové náklady (jednicové mzdy) – tato základna je často používaná v průmyslu, ale je méně vhodná, protože mzdové náklady zaujímají zpravidla malý podíl v celkových nákladech

• souhrn přímého materiálu a přímých mezd

• přímé náklady

• zpracovací náklady

• externí náklady

• Vlastní náklady výroby

Rozvrhovou základnu volí zpracovatel kalkulace.

Příklad rozvrhování nepřímých nákladů přirážkou

• Nepřímé náklady vznikly v zásobovací činnosti

• Přímé materiálové náklady výkonů = rozvrhová základna

• Nepřímý náklad = náklady zásobovací režie celkem, obsahuje odpisy skladu, náklady provozu na dopravníky a jiná dopravní zařízení ve skladu, na energii a pohonné látky, na skladovací zařízení – bedny, regály, sudy apod., na mzdy skladníků, na dopravu od dodavatele včetně mezd řidičů, na chlazení, větrání, topení, svícení, na administrativu při objednávání a vyskladňování apod.)

• Skladuje se nakupovaný materiál = jen suroviny a pomocný materiál, ale pro 4 různé finální výrobky (dále značeny Výr.1, Výr. 2 atd.)

• Spotřeba materiálu u jednotlivých výrobků byla následující: viz tabulka

• Zásobovací režie celkem činila 2 mil. Kč (v tab. tj. 2000 tis.)

Rozvrhový koeficient

• nepřímý náklad : rozvrhová základna

• Stejným postupem jakým byly rozvrženy náklady na zásobování, se rozvrhují náklady ostatních režií.

• Rozvrhové základny pro režijní náklady jsou většinou peněžní.

• Nejčastěji jsou to přímé náklady. Následuje souhrn přímých materiálových nákladů a přímých mezd.

• U režijních nákladů se rozvrhový koeficient nazývá:

• buď koeficient režie,

• nebo režijní přirážka,

• nebo rozvrhový klíč;