Pro tyto účely je třeba:

• sledovat spotřebu vstupů – plánovat ji a evidovat skutečnost, porovnávat skutečnost s plánem, vyhodnocovat rozdíly a přijímat opatření ke zvyšování hospodárnosti a efektivnosti

• porovnávat náklady s předpokládanými nebo skutečně dosahovanými cenami výrobků a služeb realizovaných na trhu – zjišťovat zisk a hodnotit rentabilitu jednotlivých výrob(ků)

Všechny prováděné kalkulace nákladů V podniku tvoří kalkulační systém.

Kalkulační systém může zahrnovat kalkulace lišící se:

• dle okamžiku jejich sestavování

  • předběžné - propočtové, plánové, operativní

  • výsledné

• dle jejich obsahu (úplné, neúplné)

• dle oblasti jejich využívání (při řízení výkonů, dílčích procesů, útvarů, při řízení hospodárnosti a efektivnosti, při řízení v neměnných podmínkách – statické kalkulace, nebo při řízení v měnících se podmínkách – dynamické kalkulace apod.,)

Každý podnik má svůj vlastní kalkulační systém

• Hlavním cílem podnikatelské činnosti je získávání finálních (tržních) výkonů => cílem kalkulace je výpočet nákladů na výkony – tzv. výkonové kalkulace.

• Mohou se zpracovávat jako

  • Předběžné nebo výsledné

  • Úplné nebo neúplné

Třídění nákladů – transformace nákladů z účetního druhového třídění na kalkulační třídění

• Náklady podniku sledované v účetní evidenci v účtové třídě 5 se pro účely kalkulace jednotkových nákladů na výkony musí klasifikovat a roztřídit, aby následně mohly být přiřazeny k příslušným jednotlivým výkonům – tj. aby mohly být směrovány k výrobkům, pracím službám.

• Pro kalkulace úplné se používá třídění nákladů na přímé a nepřímé, tj. třídění podle jejich možné přičitatelnosti k výkonům.

Poznámka: Třídění nákladů se provádí podle různých hledisek.(Podrobnější vysvětlení klasifikace a třídění nákladů viz v přednáškových skriptech – Ekonomika podniků, Rosochatecká a kol., PEF ČZU, 2004, nebo 2005, nebo 2007, nebo v učebnici Nákladové a manažerské účetnictví, Král a kol., GradaPublishing, Praha 1997)

Vymezení přímých a nepřímých nákladů výkonu

Hradecký, Král:

• Náklady, které přímo souvisejí s konkrétním druhem výkonu – tzv. přímé náklady.

• Náklady, které se neváží ke konkrétnímu druhu výkonu, ale zajišťují průběh výrobního procesu podniku v širších souvislostech – tzv. nepřímé náklady.

Píč a kol.:

• Přímé náklady – lze přímo přičíst do nákladů určitého finálního výkonu na základě jednoznačné evidence jejich spotřeby.

(= je přesně známo, který druh vstupu byl spotřebován pro kalkulovaný výkon a přesně známo spotřebované množství tohoto vstupu pro kalkulovaný výkon)

• Nepřímé náklady – vztahují se k několika výkonům nebo ke všem finálním výkonům, takže musí být nejdříve zvlášť seskupovány a pak rozvrhovány s pomocí rozvrhových základen;

• Dva znaky rozlišují přímé náklady od nepřímých:

  • příčinný vztah k výkonu a vyčíslitelnost k výkonu

Kalkulační vzorec pro úplné náklady hlavního výkonu (příklad, možná je I podrobnější úprava)

1. Přímý materiál nakoupený

2. Polotovary vlastní výroby

3. Odpisy hmotného a nehmotného majetku

4. Ostatní náklady a služby externí (prvotní)

5. Ostatní náklady a služby interní (druhotné)

6. Přímé mzdy a ostatní osobní náklady prvotní

7. Výrobní režie (případně včetně zásobovací režie)= Vlastní náklady výroby

8. Správní režie = Vlastní náklady výkonu (1. – 8. položka)

9. Odbytová (případně i zásobovací) režie= Úplné vlastní náklady výkonu 1. - 9. položka