5. A) Náhodná veličina,b) Možnosti výběru z populace; Výstup z spss - 1 výběrový t-test

Náhodná veličina = Náhodný jev charakterizuje výsledek náhodného pokusu kvalitativně (slovně). V mnoha případech je výhodnější char. Výsledek kvantitativně. Libovolnou kvantitativní char. Náhodného pokusu nazveme náhodná veličina. Je to proměnná, která nabývá konkrétních hodnot či hodnot z různých intervalů v závislosti na náhodě. Její hodnota je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu. Značíme je velkými písmeny z konce abecedy (X,Y), jejich hodnoty pak odpovídajícími malými písmeny. Náhodné veličiny dělíme na diskrétní (nespojité) a spojité. (např. hod kostkou = šest možných výsledků, každý nastává s pravděpodobností 1/6)

Možnosti výběru z populace = na základě dobrovolnosti, dostupnosti, kvótní výběr, náhodný výběr (prostý – každý prvek z populace má stejnou ppst, že bude vybrán, nebo každý výběrový soubor o rozsahu n má stejnou ppst výběru)

6. A) Medián, b) bodový odhad a intervalový odhad

Medián = stojí uprostřed z naměřených hodnot – určuje prostřední hodnotu, není citlivý k extrémním hodnotám.

Bodový odhad = na základě zjištěných hodnot výběrového souboru vypočteme předem stanoveným způsobem jedno číslo, které považujeme za odhad parametru základního souboru.

Intervalový odhad = můžeme neznámou hodnotu odhadnout tak, že uvedeme interval, který s předem danou ppstí obsahuje danou hodnotu parametru základního souboru (pokrývá neznámou hodnotu parametru souboru)

Úloha teorie odhadu = určení typu rozdělení sledovaného znaku respektive některých charakteristik a to na základě výběrových dat. Odhad – nemůžeme stanovit hodnoty parametrů přesně, jen přibližně (v základním souboru)

7. A) Bodový odhad zs, b) Náhodný pokus a náhodný jev

Výstup z spss – anova, porovnat mezi sebou, Ho se zamítá, pokračuje se na mnohonásobné porovnání

Náhodný pokus = opakovatelná činnost prováděná za stejných podmínek (hod kostkou)

Náhodný jev = výsledek náhodného pokusu (padne trojka)

Sjednocení náhodných jevů = náhodný jev, který nastane, nastane-li alespoň jeden z jevů A a B

Průnik = současný nástup jevů A a B

8. A)Statistická X klasická teorie ppsti, b) Neparametrické testy ; Výstup z spss - 1 výběrový t-test

Statistická teorie = (Richard von Mieses) – definice spojena s pojmem relativní četnost.

= zvyšujícím se počtem hodů (pokusů) se relativní četnost stabilizuje a přibližuje se k určitému konstantnímu číslu

Klasická teorie = (Pierre Simon Laplace) = Může-li určitý pokus vykázat konečný počet n různých výsledků (prvotních jevů), které jsou stejně možné a jestliže m těchto výsledků má za následek nastoupení jevu A, kdežto zbylých n-m je vylučuje, potom pravděpodobnost jevu A položíme rovnu .. P(A) = m/n

Neparametrické testy = není nutná znalost tvaru rozdělení zkoumané veličiny (nepředpokládá specifikované rozdělení základního souboru, z něhož se získává náhodný výběr), předpokládá se spojitost, použitelnost pro znaky kvantitativní, kvalitativní, výpočetní jednoduchost (pro výběry o malém rozsahu) x menší síla testu