Uvedení do sociologie

• sociologie je jednou z mnoha společenských věd

• je otevřenou vědou, která hledá, zkoumá a pochybuje o všem, včetně sebe samé

• není normativní vědou (neříká, jaká má společnost být)

Předmět sociologie:

• jsou jím sociální jevy (SJ)

• SJ jsou pozorovatelné → sociologie věnuje pozornost tomu, co se děje mezi lidmi (nikoliv v lidech – to přísluší psychologii)

• SJ = to co se jeví, co můžeme poznat smysly a děje se mezi lidmi

• sociologie zkoumá, tzn., popisuje, analyzuje a interpretuje SJ

Př. V ČR klesá sňatečnost a roste rozvodovost, rozvolňování tradičních rodinných forem je SJ → objevují se různé formy partnerských soužití a stále více lidí žije osamoceně. Co to znamená a jak to bude dál? – důležité otázky pro veřejný, podnikatelský a neziskový sektor

Vznik sociologie

• zakladatelem je August Comte – vytvořil pojem sociologie, pojem ,,sociologie“ odkazuje k pojmům ,,společnost“ a ,,rozum“

• sociologie vznikla v sociální situaci výrazné sociální změny, která byla nastartována Velkou francouzskou revolucí a má své kořeny v osvícenství 18. století

• sociologie vznikla proto, že SJ procházejí relativně rychlou změnou

• jistotou přestává být „to, co trvá“, ale stala se jí změna

• A. Comte řešil tento problém pojmy sociální statika a dynamika – sociální statika znamená zastavení času pro účely zkoumání dynamických sociálních procesů. V procesu poznávání byl A. Comte zastáncem positivismu, tzn., že SJ podle něho měly být pozorovány a nemělo být o nich spekulováno, avšak vznikající sociologie byla nejen teoretická, ale později označována právě jako spekulativní.

• vznik moderní společnosti je spojen s rozvojem přírodních věd a techniky: přírodovědci objevují přírodní zákony a technické objevy začínají zásadně ovlivňovat způsob života jednotlivců (př. parní stroj a elektřina) → první dobré zkušenosti vedly k úžasnému optimismu v představách o budoucnosti lidstva („Zlatý věk je před námi!“ – otec sociologie Saint-Simon)

Vývoj sociologie

• sociologie byla od svého začátku evropskou záležitostí (především francouzskou a německou)

• jména klasických sociologů: Herbert Spenser, Ferdinand Tonnies, Max Weber, Leopold von Wiese; z českých pak T. G. Masaryk – přinesl na UK znalost sociologie a Comtova díla, přednášel ji, během 20-ti roků na ni vychoval řadu českých sociologů a je považován za zakladatele české sociologie; Antonín Bláha, Emanuel Chalupný, Josef Král, Otakar Machotka, Emanuel Rádl, Zdeňka Ullricha a Bedřicha Václavku.

• Evropská sociologie byla až do konce 30. let 20. století především teoretická a nevytvořila si specifické postupy zkoumání SJ.

• na britských ostrovech měly úvahy o SJ praktičtější charakter a spatřujeme zde první zárodky pozdější empirické sociologie. Současně s evropskou teoretickou sociologií se rozvíjí britská kulturní antropologie.

• ve Spojených státech amerických vzniká sociologie až začátkem 20. stol., kdy se vracejí první američtí sociologové z evropských studií, její vývoj je bouřlivý => během krátkého období zde vznikají první postupy empirické sociologie a formuje se tzv. sociologický výzkum

• před vypuknutím 2. světové války se sociologie ocitá ve slepé uličce:

• Evropská teoretická sociologie – uvízla v novopositivismu snažícím se o nalezení univerzálních modelů

• Americká empirická sociologie – postihlo ji totéž s obrovským množstvím dat nedávajícím smysl

Emigrace před nacisty do USA svedla dohromady sociology a dala vzniknout moderní sociologii. Světélkem ukazujícím cestu se stala sociologie v roce 1920 zemřelého M. Webera, přivezená do USA jeho následníky. Max Weber vnesl do sociologie pojetí nahodilosti oproti zákonnosti a ukončil tak vysilující hledání obecných „pravd“.

• moderní sociologie propojila nejen evropské teoretiky s britskými kulturními antropology a americkými empiriky, ale propojila dosud vzájemně se podceňující teoretickou a empirickou sociologii do jedné sociologie se dvěma plnohodnotnými větvemi, které se vzájemně potřebují

• prvním výsledkem tohoto spojení byly tzv. teorie středního rozsahu – vycházely z teoretických hypotéz verifikovaných sociologickým výzkumem, někde tady jsou začátky rozlišování mikrosociologie a makrosociologie.

Mikrosociologie – věnuje pozornost každodenním praktikám sociálních aktérů odehrávajícím se především v sociálních skupinách („sociologie všedního dne“)

Makrosociologie – usiluje o zobecnění poznaného a vytváření modelů

• ač se vize „šťastné společnosti“ nenaplnily, většina lidí nevyužívá „svobody k rozumu“ a nebyl objeven žádný sociální zákon, sociologie trvá a rozvíjí se.