6) Hodnocení efektivnosti, metoda dea

1. Uveďte alespoň 3 různé oblasti aplikace metod pro měření efektivnosti. Ke každé z nich uveďte příklad.

Řízení lidských zdrojů (hodnotit výkon), měření výkonnosti organizace nebo její části, výkon státní správy, mezinárodní srovnávání (hodnocení států, regionů)

2. Co rozumíme pojmem efektivnost? Charakterizujte alespoň 3 významy tohoto pojmu a ke každému z nich uveďte příklad.

Musíme vždy vědět, jakou efektivnost zkoumáme.

Základem je koncept „3E“ – Efficacy (dělat věci hospodárně, neplýtvat zdroji), Efficiency (dělat věci účinně, co nejlépe), effectiveness (dělat věci účelně, poměr vstupů a výstupů)

3. Jaké otázky si musíme vyjasnit, než začneme sestavovat konkrétní model pro hodnocení efektivnosti? Charakterizujte alespoň 3 z nich.

Měření efektivnosti:

Jak ji měřit, jak měřit vstupy a výstupy a jak je porovnávat?

Pro koho ji měřit, kdo a proč tyto ukazatele potřebuje a jak s nimi naloží?

Měřit současnou efektivnost nebo více záleží na jejím trendu?

Použít jednokriteriální metodiku nebo vícekriteriální?

Lze porovnávat výsledek podniku s oborovým standardem?

4. Charakterizujte finanční ukazatele pro hodnocení efektivnosti podniku. Jaký je jejich význam a způsob použití?

Finanční jednorozměrné ukazatele efektivnosti – celá řada ukazatelů (rentabilita, likvidita,...). Význam má spíše jejich vývoj v čase a analýza příčin jejich hodnot.

Finanční vícerozměrné ukazatele efektivnosti – (př. Altamanův test), agregace vybraných hledisek, výsledky jsou obvykle jen velmi orientační.

Ekonomická přidaná hodnota (EVA) – bere v úvahu náklady ušlé příležitosti, EVA = čistý zisk z operativní činnosti podniku – vážené náklady kapitálu

5. Stručně charakterizujte metodiku pro hodnocení efektivnosti „Balanced Scorecard“. Jaký je její význam a způsob použití?

Založeno na vícekriteriálním hodnocení. Čtyři pohledy – finanční, zákaznický, interní proces, inovace.

Metodiku je nutno nastavit podle individuálních potřeb podniku. Princip: žádný pohled nesmí převážit pohledy ostatní.

6. Stručně charakterizujte metodiku pro hodnocení efektivnosti „EFQM“. Jaký je její význam a způsob použití?

Vícekriteriální, sleduje devět oblastí (vedení, politika a strategie, lidé, partnerství a zdroje, procesy, výsledky směrem k zákazníkům, výsledky směrem k zaměstnancům, výsledky směrem ke společnosti, klíčové výsledky). Různé oblasti mají různou váhu, dána maximálním počtem bod, které je možno získat. Maximum 1000 bodů, dobré – alespoň 500.

7. Na jakém principu je založena metoda DEA? Jaké informace poskytuje?

Hodnotí poměr vstupy/výstupy. Měří efektivnost objektů (tzv. produkčních jednotek) v rámci daného souboru – rozděluje jednotky na efektivní a neefektivní, porovnává jednotky vzhledem k nejlepším jednotkám, udává, v čem a jak zlepšit neefektivní jednotky, aby se staly efektivními.

8. Uveďte a stručně popište základní komponenty modelu DEA.

Produkční jednotky – jednotlivé hodnocené objekty (varianty), Vstupy – minimalizační kritéria, Výstupy – maximalizační kritéria, Spotřeba vstupů a produkce výstupů – kriteriální matice, Technická efektivnost agregované kritérium účinnosti transformace

9. Uveďte, jakým způsobem chápe efektivnost metoda DEA.

Jednotka je efektivní, jestliže spotřebovává relativně malé množství vstupů k produkci relativně velkého množství výstupů. Pro všechny produkční jednotky počítáme relativní technickou efektivnost jako poměr vážené sumy vstupů a vážené sumy výstupů. Efektivnost jednotek dále ovlivňuje zvolený typ výnosů z rozsahu (konstantní, rostoucí, klesající, nerostoucí, neklesající, proměnlivé)

10. Co jsou to výnosy z rozsahu? Jaké typy výnosů z rozsahu se používají v metodě DEA? Jak jejich volba ovlivňuje efektivnost produkčních jednotek?

Efektivnost jednotek dále ovlivňuje zvolený typ výnosů z rozsahu (konstantní, rostoucí, klesající, nerostoucí, neklesající, proměnlivé)

11. Jaký je rozdíl mezi modely BCC a CCR? Jaké mohou být typy těchto modelů?

BCC – s proměnlivým výnosem z rozsahu – po částech lineární výnos z rozsahu, opět vstupově nebo výstupově orientovaný

CCR – s konstantním výnosem z rozsahu – lineární výnos z rozsahu, vstupově nebo výstupově orientovaný

12. Co je to virtuální jednotka v modelech DEA? Jakou informaci nám poskytuje?

Hypotetická (někdy reálná) efektivní jednotka, která vyjadřuje efektivní spotřebu vstupů a produkci výstupů pro neefektivní jednotku

13. Co jsou to peer jednotky v modelech DEA? Jakou informaci nám poskytují?

Reálné efektivní jednotky, jejichž vážený součet určuje danou virtuální jednotku

14. Charakterizujte vstupově orientovaný model CCR. 

Hledá efektivní množství vstupů odpovídající daným výstupům. Pro každou jednotku stanoví individuální váhy vstupů a výstupů – jednotka maximalizuje svůj koeficient technické efektivnosti, váhy nemohou být záporné, pro použití tohoto soboru vah pro všechny jednotky nesmí být žádný koeficient technické efektivnosti větší než jedna.

15. Uveďte a popište hlavní výhody a nevýhody modelů DEA (alespoň 2 výhody a 2 nevýhody). Výhody – individuální model pro každou jednotku, dobře interpretovatelné výsledky, dobře si poradí s měkkými faktory (sociální, environmentální, ...) jako vstupy a výstupy.

Nevýhody – platnost výsledků je omezena na danou skupinu objektů, nezkoumá se efektivnost teoretická ale praktická, náročné na ruční zpracování výpočtu (odpadá při použití vhodného softwaru)