
- •1) Teorie rozhodování
- •1. Uveďte stručný popis libovolného praktického problému, který by bylo možné řešit pomocí rozhodovacího modelu. Zdůvodněte, proč je použití tohoto modelu V dané situaci adekvátní.
- •2. Co je to rozhodovací proces? Stručně popište jeho jednotlivé fáze.
- •3. Klasifikujte konfliktní situace. Co rozumíme pojmem „inteligence hráče“?
- •5. Odlište případy rozhodování za jistoty, za úplné nejistoty a za rizika. Ke každému případu uveďte příklad.
- •6. Co je to rozhodovací tabulka? Jaké informace obsahuje?
- •7. Co je to rozhodovací strom? z čeho se skládá a jaké informace reprezentuje?
- •8. Jaké znáte typy dominance V rozhodovacích modelech? Ke každému typu uveďte stručnou charakteristiku.
- •9. Co je to profil rizika alternativy? Jak se vyjadřuje a jakou informaci poskytuje?
- •10. Jaká znáte pravidla pro rozhodování za rizika? Uveďte jejich stručnou charakteristiku.
- •11. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro optimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou optimistická.
- •12. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro pesimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou pesimistická.
- •14. Co je to matice ztrát? Co vyjadřuje a jak se určí její prvky?
- •2) Teorie her
- •7. Co je to čistá strategie? Je možné, abychom se ve hře chovali přesně podle doporučení naší optimální čisté strategie a přesto prohráli? Proč?
- •8. Co je to smíšená strategie? Jakým způsobem se vyjadřuje? Jak s její pomocí určíte svoji konkrétní strategii pro každou následující partii?
- •9. Co je to sedlový bod hry? Jak jej hledáme? Musí mít každá hra sedlový bod?
- •3) Vícekriteriální analýza variant - modelování preferencí rozhodovatele
- •7. Popište pojmy „ideální varianta“ a „bazální varianta“ V modelech vícekriteriální analýzy variant. Jak tyto varianty zjistíme?
- •8. Co je to váha kritéria? Jakým způsobem ji vyjadřujeme?
- •9. Jakým způsobem lze úlohu vícekriteriální analýzy variant reprezentovat graficky? Jakou informaci lze z tohoto zobrazení zjistit?
- •10. Uveďte a stručně popište základní typy informací o preferenčních vztazích mezi objekty.
- •11. Co je to aspirační úroveň kritéria? Jakými metodami lze s aspiračními úrovněmi kritérií pracovat?
- •12. Co je to Fullerův trojúhelník? Jak s jeho pomocí určíme preferenční vztahy mezi objekty?
- •13. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty metodou pořadí.
- •14. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty bodovací metodou.
- •4) Vícekriteriální analýza variant - výběr kompromisní varianty
- •1. Uveďte hlavní chyby, kterých se třeba se vyvarovat při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •2. Uveďte obsah a výstupy fáze Intelligence při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •3. Uveďte obsah a výstupy fáze Design při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •5) Rozhodovací proces
- •5. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „subjekt rozhodování“ a „objekt rozhodování“.
- •6. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „varianta řešení“, „důsledky“ a „stavy okolností“
- •6) Hodnocení efektivnosti, metoda dea
- •7) Vícekriteriální optimalizace
- •9. Na jakém principu je založeno cílové programování V modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se konstruují cílové omezující podmínky?
- •8) Metody projektového plánování
- •4. Charakterizujte pojmy „graf“ a „síť. Jaký je mezi nimi vztah?
- •5. Jaké jsou základní typy síťových grafů? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto typů?
- •6. Co je to kritická cesta V síti? Jaké je její praktické využití?
- •7. Jaké znáte metody pro nalezení kritické cesty? Charakterizujte princip řešení a využití každé z nich.
- •8. Jaký význam má určování časových rezerv V projektu a jaké druhy časových rezerv znáte?
- •9) Procesní modely
- •10) Řízení rizik
- •2. Popište strukturu a postup řízení rizik.
- •4. Jaké znáte strategie obrany vůči rizikům?
- •5. V čem spočívá kvalitativní analýza rizik?
- •11) Systémy hromadné obsluhy. Teorie zásob.
- •12) Systémová dynamika
- •3. Co jsou a k čemu slouží tzv. „archetypy systému“?
- •4. Zvolte si nějaký reálný systém a uveďte příklad stavových a tokových proměnných, které se V něm nacházejí.
- •5. Co je „sebeposilující“ (pozitivní) smyčka?
5) Rozhodovací proces
1. Jaký je rozdíl mezi pojmy „rozhodovací proces“ a „rozhodnutí“?
Rozhodování je jádrem řízení;probíhá na všech úrovních řízení – rozhodování je proces výběru rozhodnutí.;RP má dvě stránky;Proces řešení rozhodovacího problému
2. Jaké dvě stránky má rozhodovací proces? Která z nich je předmětem studia teorie rozhodování?
meritorní (věcnou, obsahovou) – odráží odlišnosti jednotlivých procesů – dle typu situace (podniku), ve kterém se rozhoduje – co řešíme;formálně logickou (procedurální) – vyjadřuje společné rysy rozhodovacích procesů – jak postupujeme.
Procedurální, instrumentální stránka rozhodovacího procesu je základním předmětem studia teorie rozhodování!!!
3. Jaké jsou fáze rozhod procesu? Stručně je popište a uveďte výstup každé z nich.
Intelligence:- zkoumání reality, identifikace a definice problému, definice systému
Design:- konstrukce modelu, shromáždění dat, návrhy řešení;Choice:- výběr řešení modelu ze shromážděných dat;Implementation:- řešení reálného problému
4. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „cíle rozhodování“ a „kriteria hodnocení“
.Cíl resp. cíle rozhodování:stav (např. firmy resp. jejího okolí), kterého se má rozhodnutím dosáhnout;např.: zvýšení výrobní kapacity, zvýšení kvality produkce, proniknutí na nové trhy atd.;vyjádření cílů: kvantitativní (čísly), kvalitativní (obvykle slovní);cílů bývá obvykle více a bývají vzájemně provázány:komplementarita dílčích cílů (vzájemné doplňování se a podpora), např. zvýšení kvality – spokojenější zákazník – vyšší zisky;konflikt dílčích cílů (dosažení vysokých hodnot jednoho cíle vede ke snížení hodnot jiného) např. ekonomie vs. ekologie, produktivita práce vs. sociální smír
Kritéria hodnocení;hlediska stanovená rozhodovatelem;sloužící k posuzování jednotlivých variant rozhodnutí z hlediska dosažení cílů;Kritéria jsou odvozena od cílů:minimalizace (resp. snížení): obvykle nákladová; maximalizace (resp. zvýšení): obvykle výnosová;kvantitativní (měřitelná) vs. kvalitativní kritéria
5. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „subjekt rozhodování“ a „objekt rozhodování“.
Subjekt rozhodování – rozhodovatel;jednotlivec nebo skupina, který rozhoduje;individ x skupinové rozhodování;statutární x skutečný rozhodovatel
Objekt – organizační jednotka;oblast org jednotky, v jejímž rámci byl problém formulován, stanovil se cíl jeho řešení a jehož se rozhodnutí týká;např.: výr.prog.
6. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „varianta řešení“, „důsledky“ a „stavy okolností“
.Varianta řešení (rozhodnutí) – jednání rozhodovatele;možný způsob jednání rozhodovatele;množina variant = rozhodovací pole, prostor rozhodování; alt není synonymem varianty (problém ekvifinality!);Důsledky – dopady na objekt; předpok dopady realizace zvolené varianty na objekt rozhodování;vyjadřují se vždy vzhledem ke kritériím (kvantit vs. Kvalit);např.: 20% zvýšení produktivity;Stavy okolností (světa, scénáře):budoucí, vzájemně se vylučující situace, které mohou po realizaci varianty nastat např. velikost poptávky, politický vývoj atd.;jistota;riziko; nejistota
7. Charakterizujte pojem „dobře strukturované problémy“ a uveďte alespoň jeden příklad takového problému.
Dobře strukturované prob:jednoduché, algoritmizovatelné
opakovaných situacích, často rutinní;obvykle úroveň operativního řízení;související proměnné lze přesně kvantifikovat obvykle jedinou hodnotou;tvrdé systémy
8. Charakterizujte pojem „špatně strukturované problémy“ a uveďte alespoň jeden příklad takového problému.
Špatně strukturované:nové a neopakovatelné situace; velký podíl intuice a zkušeností;na vyšších stupních řízení;velký počet faktorů ovlivňujících rozhodnutí;obtížná až nemožná kvantifikace proměnných;nutnost podchycení náhodných prvků a jevů;měkké systémy, kvalitativní rozhodování