- •1) Teorie rozhodování
- •1. Uveďte stručný popis libovolného praktického problému, který by bylo možné řešit pomocí rozhodovacího modelu. Zdůvodněte, proč je použití tohoto modelu V dané situaci adekvátní.
- •2. Co je to rozhodovací proces? Stručně popište jeho jednotlivé fáze.
- •3. Klasifikujte konfliktní situace. Co rozumíme pojmem „inteligence hráče“?
- •5. Odlište případy rozhodování za jistoty, za úplné nejistoty a za rizika. Ke každému případu uveďte příklad.
- •6. Co je to rozhodovací tabulka? Jaké informace obsahuje?
- •7. Co je to rozhodovací strom? z čeho se skládá a jaké informace reprezentuje?
- •8. Jaké znáte typy dominance V rozhodovacích modelech? Ke každému typu uveďte stručnou charakteristiku.
- •9. Co je to profil rizika alternativy? Jak se vyjadřuje a jakou informaci poskytuje?
- •10. Jaká znáte pravidla pro rozhodování za rizika? Uveďte jejich stručnou charakteristiku.
- •11. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro optimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou optimistická.
- •12. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro pesimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou pesimistická.
- •14. Co je to matice ztrát? Co vyjadřuje a jak se určí její prvky?
- •2) Teorie her
- •7. Co je to čistá strategie? Je možné, abychom se ve hře chovali přesně podle doporučení naší optimální čisté strategie a přesto prohráli? Proč?
- •8. Co je to smíšená strategie? Jakým způsobem se vyjadřuje? Jak s její pomocí určíte svoji konkrétní strategii pro každou následující partii?
- •9. Co je to sedlový bod hry? Jak jej hledáme? Musí mít každá hra sedlový bod?
- •3) Vícekriteriální analýza variant - modelování preferencí rozhodovatele
- •7. Popište pojmy „ideální varianta“ a „bazální varianta“ V modelech vícekriteriální analýzy variant. Jak tyto varianty zjistíme?
- •8. Co je to váha kritéria? Jakým způsobem ji vyjadřujeme?
- •9. Jakým způsobem lze úlohu vícekriteriální analýzy variant reprezentovat graficky? Jakou informaci lze z tohoto zobrazení zjistit?
- •10. Uveďte a stručně popište základní typy informací o preferenčních vztazích mezi objekty.
- •11. Co je to aspirační úroveň kritéria? Jakými metodami lze s aspiračními úrovněmi kritérií pracovat?
- •12. Co je to Fullerův trojúhelník? Jak s jeho pomocí určíme preferenční vztahy mezi objekty?
- •13. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty metodou pořadí.
- •14. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty bodovací metodou.
- •4) Vícekriteriální analýza variant - výběr kompromisní varianty
- •1. Uveďte hlavní chyby, kterých se třeba se vyvarovat při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •2. Uveďte obsah a výstupy fáze Intelligence při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •3. Uveďte obsah a výstupy fáze Design při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •5) Rozhodovací proces
- •5. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „subjekt rozhodování“ a „objekt rozhodování“.
- •6. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „varianta řešení“, „důsledky“ a „stavy okolností“
- •6) Hodnocení efektivnosti, metoda dea
- •7) Vícekriteriální optimalizace
- •9. Na jakém principu je založeno cílové programování V modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se konstruují cílové omezující podmínky?
- •8) Metody projektového plánování
- •4. Charakterizujte pojmy „graf“ a „síť. Jaký je mezi nimi vztah?
- •5. Jaké jsou základní typy síťových grafů? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto typů?
- •6. Co je to kritická cesta V síti? Jaké je její praktické využití?
- •7. Jaké znáte metody pro nalezení kritické cesty? Charakterizujte princip řešení a využití každé z nich.
- •8. Jaký význam má určování časových rezerv V projektu a jaké druhy časových rezerv znáte?
- •9) Procesní modely
- •10) Řízení rizik
- •2. Popište strukturu a postup řízení rizik.
- •4. Jaké znáte strategie obrany vůči rizikům?
- •5. V čem spočívá kvalitativní analýza rizik?
- •11) Systémy hromadné obsluhy. Teorie zásob.
- •12) Systémová dynamika
- •3. Co jsou a k čemu slouží tzv. „archetypy systému“?
- •4. Zvolte si nějaký reálný systém a uveďte příklad stavových a tokových proměnných, které se V něm nacházejí.
- •5. Co je „sebeposilující“ (pozitivní) smyčka?
7. Popište pojmy „ideální varianta“ a „bazální varianta“ V modelech vícekriteriální analýzy variant. Jak tyto varianty zjistíme?
Varianta, která dosahuje ve všech kritérií nejlepší možné hodnoty, se nazývá ideální varianta a naopak variantu, která má všechny hodnoty kritérií na nejnižším stupni, nazveme bazální variantou. Ideální i bazální varianta bývají obvykle hypotetické. Kdyby ideální varianta reálně existovala, byla by jedinou nedominovanou, a tak i jednoznačně optimální variantou.
8. Co je to váha kritéria? Jakým způsobem ji vyjadřujeme?
Celkové hodnocení variant jistě závisí na důležitosti jednotlivých kritérií. Pro jejich vyjádření se zavádějí váhy, to znamená, je-li některé kritérium např. dvakrát důležitější než jiné, bude mít dvakrát větší váhu, a tak hodnocení variant podle něj bude při výpočtech uvažováno rovněž s dvakrát větší váhou.
Váha kritéria – relativní důležitost kritéria, nejsou důležité rozdíly mezi váhami, ale poměr vah
zapisují se číselně ve formě normalizovaného váhového vektoru
9. Jakým způsobem lze úlohu vícekriteriální analýzy variant reprezentovat graficky? Jakou informaci lze z tohoto zobrazení zjistit?
hvězdicové neboli polygonní zobrazení, spojením pozic variant na osách kritérií vzniká polygon, špatné hodnoty – u středu, dobré hodnoty ke kraji
Lze využít pro posouzení dominovanosti variant
10. Uveďte a stručně popište základní typy informací o preferenčních vztazích mezi objekty.
- žádná informace – preferenční informace neexistují – možné pouze pro váhy kritérií (entropická metoda)
- nominální informace – i toto je informace přípustná pouze pro preference kritérií mezi sebou – je vyjádřena pomocí aspiračních úrovní tj. nejhorších možných hodnot, při nichž může být varianta akceptována a rozděluje varianty na akceptovatelné a neakceptovatelné, kvalitativní uspořádání –např. metoda pořadí
- ordinální informace – vyjadřuje uspořádání kritérií podle důležitosti nebo uspořádání variant podle toho, jak jsou hodnoceny kritériem
- kardinální informace – má kvantitativní charakter, v případě preference kritérií se jedná o váhy, v případě ohodnocení variant podle kritéria o konkrétní číselné vyjádření tohoto ohodnocení.
11. Co je to aspirační úroveň kritéria? Jakými metodami lze s aspiračními úrovněmi kritérií pracovat?
Celkové hodnocení variant jistě závisí na důležitosti jednotlivých kritérií. Pro jejich vyjádření se zavádějí aspirační úrovně, tj. nejhorší možné hodnoty, při nichž může být varianta akceptována. Při použití aspiračních úrovní jsou varianty rozděleny podle příslušného kritéria na akceptovatelné a neakceptovatelné.
metody – konjunktivní metoda, disjunktivní metoda
12. Co je to Fullerův trojúhelník? Jak s jeho pomocí určíme preferenční vztahy mezi objekty?
Metoda párového porovnávání - Pokud předpokládáme, že uživatel ohodnotí prvek x jako důležitější než y a zároveň prvek y jako méně důležitý než x, stačí provést počet srovnání.
k (k – 1)
N = ------------------ k - počet porovnávaných prvků.
2
Toto porovnávání se většinou provádí pomocí tzv. Fullerova trojúhelníku.