
- •1) Teorie rozhodování
- •1. Uveďte stručný popis libovolného praktického problému, který by bylo možné řešit pomocí rozhodovacího modelu. Zdůvodněte, proč je použití tohoto modelu V dané situaci adekvátní.
- •2. Co je to rozhodovací proces? Stručně popište jeho jednotlivé fáze.
- •3. Klasifikujte konfliktní situace. Co rozumíme pojmem „inteligence hráče“?
- •5. Odlište případy rozhodování za jistoty, za úplné nejistoty a za rizika. Ke každému případu uveďte příklad.
- •6. Co je to rozhodovací tabulka? Jaké informace obsahuje?
- •7. Co je to rozhodovací strom? z čeho se skládá a jaké informace reprezentuje?
- •8. Jaké znáte typy dominance V rozhodovacích modelech? Ke každému typu uveďte stručnou charakteristiku.
- •9. Co je to profil rizika alternativy? Jak se vyjadřuje a jakou informaci poskytuje?
- •10. Jaká znáte pravidla pro rozhodování za rizika? Uveďte jejich stručnou charakteristiku.
- •11. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro optimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou optimistická.
- •12. Jaká znáte rozhodovací pravidla pro rozhodování za nejistoty vhodná pro pesimistického rozhodovatele (alespoň 2)? Stručně popište jejich princip a zdůvodněte, proč jsou pesimistická.
- •14. Co je to matice ztrát? Co vyjadřuje a jak se určí její prvky?
- •2) Teorie her
- •7. Co je to čistá strategie? Je možné, abychom se ve hře chovali přesně podle doporučení naší optimální čisté strategie a přesto prohráli? Proč?
- •8. Co je to smíšená strategie? Jakým způsobem se vyjadřuje? Jak s její pomocí určíte svoji konkrétní strategii pro každou následující partii?
- •9. Co je to sedlový bod hry? Jak jej hledáme? Musí mít každá hra sedlový bod?
- •3) Vícekriteriální analýza variant - modelování preferencí rozhodovatele
- •7. Popište pojmy „ideální varianta“ a „bazální varianta“ V modelech vícekriteriální analýzy variant. Jak tyto varianty zjistíme?
- •8. Co je to váha kritéria? Jakým způsobem ji vyjadřujeme?
- •9. Jakým způsobem lze úlohu vícekriteriální analýzy variant reprezentovat graficky? Jakou informaci lze z tohoto zobrazení zjistit?
- •10. Uveďte a stručně popište základní typy informací o preferenčních vztazích mezi objekty.
- •11. Co je to aspirační úroveň kritéria? Jakými metodami lze s aspiračními úrovněmi kritérií pracovat?
- •12. Co je to Fullerův trojúhelník? Jak s jeho pomocí určíme preferenční vztahy mezi objekty?
- •13. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty metodou pořadí.
- •14. Popište princip (ne algoritmus) odvození preferenčních vztahů mezi objekty bodovací metodou.
- •4) Vícekriteriální analýza variant - výběr kompromisní varianty
- •1. Uveďte hlavní chyby, kterých se třeba se vyvarovat při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •2. Uveďte obsah a výstupy fáze Intelligence při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •3. Uveďte obsah a výstupy fáze Design při konstrukci modelu vícekriteriální analýzy variant.
- •5) Rozhodovací proces
- •5. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „subjekt rozhodování“ a „objekt rozhodování“.
- •6. Charakterizujte prvky rozhodovacího procesu „varianta řešení“, „důsledky“ a „stavy okolností“
- •6) Hodnocení efektivnosti, metoda dea
- •7) Vícekriteriální optimalizace
- •9. Na jakém principu je založeno cílové programování V modelech vícekriteriální optimalizace? Jak se konstruují cílové omezující podmínky?
- •8) Metody projektového plánování
- •4. Charakterizujte pojmy „graf“ a „síť. Jaký je mezi nimi vztah?
- •5. Jaké jsou základní typy síťových grafů? Jaké jsou výhody a nevýhody těchto typů?
- •6. Co je to kritická cesta V síti? Jaké je její praktické využití?
- •7. Jaké znáte metody pro nalezení kritické cesty? Charakterizujte princip řešení a využití každé z nich.
- •8. Jaký význam má určování časových rezerv V projektu a jaké druhy časových rezerv znáte?
- •9) Procesní modely
- •10) Řízení rizik
- •2. Popište strukturu a postup řízení rizik.
- •4. Jaké znáte strategie obrany vůči rizikům?
- •5. V čem spočívá kvalitativní analýza rizik?
- •11) Systémy hromadné obsluhy. Teorie zásob.
- •12) Systémová dynamika
- •3. Co jsou a k čemu slouží tzv. „archetypy systému“?
- •4. Zvolte si nějaký reálný systém a uveďte příklad stavových a tokových proměnných, které se V něm nacházejí.
- •5. Co je „sebeposilující“ (pozitivní) smyčka?
8. Co je to smíšená strategie? Jakým způsobem se vyjadřuje? Jak s její pomocí určíte svoji konkrétní strategii pro každou následující partii?
Smíšená strategie znamená, že hráč nemůže používat jedinou ze svých strategií, ale musí najít způsob střídání všech svých strategií v jednotlivých partiích. Smíšená strategie je popsána vektorem pravděpodobností.
Hráč v jedné partii může zvolit jakoukoliv svoji strategii a smíšená strategie charakterizuje pouze střední neboli očekávanou hodnotu výplaty, od níž se však skutečně dosažený výsledek hry může lišit.
smíšená strategie – pouze relativní četnost použití strategie při opakování hry
9. Co je to sedlový bod hry? Jak jej hledáme? Musí mít každá hra sedlový bod?
Maticová hra má řešení v oboru čistých strategií právě tehdy, když má sedlový bod. Z uvedené věty plyne, že řešit hru v oboru čistých strategií znamená nalézt sedlový bod hry. Jemu odpovídající strategie Rk a Sh jsou optimálními strategiemi, resp. řešením hry. Odpovídající výhra, resp. prohra je cena hry.
Pokud se sedlový bod hry nepodaří nalézt, hra nemá v oboru čistých strategií řešení.
pokud se horní cena hry = dolní ceně hry – existuje alespoň 1 sedlový bod – čistá strategie
10. Stručně popište způsob stanovení optimální smíšené strategie. Každá maticová hra má řešení v oboru smíšených strategií. Von Neumannova věta říká, že každá maticová hra je řešitelná. Znamená to, že nemá-li hra sedlový bod, optimální strategie musí být z oboru smíšených strategií.
Označme smíšenou strategii prvního hráče vektorem r a smíšenou strategii druhého hráče vektorem s. První hráč vybírá strategii podle požadavku v = max min, a druhý hráč podle požadavku v = min max.
Maximinová a minimaxová smíšená strategie vedou ke stejnému optimálnímu výsledku, stejné očekávané ceně hry v.
3) Vícekriteriální analýza variant - modelování preferencí rozhodovatele
1. Uveďte alespoň tři různé oblasti aplikace modelů vícekriteriální analýzy variant.
Výběr a nákup užitných předmětů nebo služeb, výběr pracovníků na pracovní místo, výběrová řízení na veřejné zakázky, hodnocení efektivnosti, stanovení pořadí závodníků ve vícebojích
2. Uveďte a popište základní typy modelů vícekriteriálního rozhodování. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Vícekriteriální optimalizační model – přípustná řešení jsou vymezena pouze implicitně, optimalizace podle dvou a více účelových funkcí (př. optimalizace portfolia).
Model vícekriteriální analýzy variant – všechny přípustné varianty lze explicitně vypsat, vybíráme podle dvou a více kritérií (př. podle stanoveného cíle)
3. Uveďte a popište alespoň tři různé cíle řešení modelů vícekriteriální analýzy variant. Ke každému cíli uveďte praktický příklad.
nalezení jediné kompromisní varianty
nalezení určitého počtu kompromisních variant
rozdělení množiny řešení na efektivní a neefektivní
uspořádání všech řešení od nejlepšího k nejhoršímu
4. Z čeho se skládá model vícekriteriální analýzy variant? Stručně popište všechny jeho komponenty.
- Varianty - Předmět vlastního rozhodování
- Kritéria - hlediska hodnocení variant
- Kriteriální matice - hodnocení variant podle kritérií
- Váhy kritérií - vyjadřují relativní důležitost kritérií
5. Co je to kompromisní varianta v modelu vícekriteriální analýzy variant? Proč nepoužíváme termín „optimální varianta“?
Kompromisní varianta je řešení, které má od ideální varianta nejmenší vzdálenost podle vhodné metriky. (Je jediná varianta doporučená jako řešení problému).
Termín „optimální řešení“ obvykle nemá smysl
kompromisní varianta – přijatelné rozhodnutí, výhodný kompromis
6. Co je to dominance v modelu vícekriteriální analýzy variant? Jak ji zjišťujeme?
Jako nejlepší může být vyhodnocena pouze některá nedominovaná varianta, tj. taková, ke které se nenajde jiná, která by byla podle všech kritérií lepší nebo s ní rovnocenná. V opačném případě se varianta nazývá dominovaná a říkáme, že ji „lepší“ varianta z uvedené definice dominuje. Máme-li vybrat pouze jednu nejlepší variantu, můžeme tedy uvažovat jen nedominované varianty.
Jedna varianta dominuje druhou, pokud je podle všech kritérií hodnocena alespoň tak dobře jako varianta dominovaná a alespoň v jednom kritériu je ostře lepší.