Výdaje na zemědělskou politiku

• Klesající trend této položky (v letech 1968 – 1975 – 93 % rozpočtu)

• Jedná se o povinnou položku rozpočtu

Vysoké výdaje díky podpoře farmářů, rozvoje produkce atd.

- návrh rozpočtu EU vytváří Evropská komise a schvaluje Evropský parlament společně s Radou

ministrů

-> přispívá se solidárně, země ekonomicky vyspělejší přispívají více a naopak země ekonomicky méně

vyspělé přispívají méně

- ČR bude přispívat 1-1,2 % HDP - za léta 2004 - 2006 = 2573 milionů Euro.

Otázka dělení nákladů v EU

• Čistí plátci - Německo, VB, Itálie, Francie, Nizozemsko

• Čistí příjemci – Řecko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Dánsko, Lucembursko

Euro – Jednotná měna eu

Od tohoto projektu očekávalo

- finanční výhody => ZISK – lepší transakce mezi státy

- ušetření na transakčních nákladech

- výhody pro průmysl

- zvýšení prestiže evropských zemí -> evropské měny se nemohly rovnat dolaru a tím zavedením Eura se to

zlepšilo

Obavy

- v Německu – tím, že se ty slabší státy napojí na marku, tak budou poškozeny

-> obava, že by do Německa přišla inflace z partnerských zemí

- odpor Margaret Thatcherové v VB

Zavádění jednotné měny euro

Podle Maastrichtské smlouvy – 3 etapy:

1. a 2. etapa – přípravné – plnění podmínek Maastrichtských kritérií

• uvedena v čl. 121 Smlouvy o založení Evropského společenství, podrobněji upravených v tzv. Protokolu o konvergenčních kritériích připojeném ke Smlouvě o založení ES.

Maastrichtská kritéria

• kritérium cenové stability

• kritérium dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí:

  • kritérium deficitu veřejných rozpočtů

  • kritérium hrubého veřejného dluhu

• kritérium stability měnového kurzu

• kritérium dlouhodobých úrokových sazeb

- schodek veřejných financí nepřesáhl 3% hrubého domácího produktu

- celkový veřejný dluh nepřekročí 60 % HDP

- udržet cenovou stabilitu a průměrnou inflaci, která po dobu jednoho roku nesmí přesáhnout 1.5

%míru tří členských zemí s nejnižší inflací

- dlouhodobé úrokové sazby nesmí přesáhnou o více než dvě % tří zemí s nejnižší inflací

- poslední dva roky dodržovat stanovené rozpětí pohybu své měny v machanismu směnných kursů (ERM)

- Úrokové sazby -> když se snižují, tak lidé nebudou ukládat peníze, ale budou je investovat =

půjčujeme si od banky „levné peníze“ a ty investujeme -> když nám banky půjčí „drahé peníze“ (vysoký úrok), tak si rozmyslíme, jestli semi … vyplatí …

investovat -> ty sazby slouží k tomu, aby se ekonomika rozběhla - stát by se neměl zadlužovat -> když je zadlužen, tak buď zvýší daně, aby vybral víc nebo si půjčí (od

banky, investorů) nebo sníží platy státním zaměstnancům

Třetí etapa HMU

• start k 1.1.1999

• rozdělena do 2 podetap:

  • první podetapa (1999 – 2001) – bezhotovostní podob

  • druhá podetapa (od 1.1.2002) – hotovostní podoba

• Evropská centrální banka – zahájení činnosti v roce 1998, sídlo Frankfurt na Mohanem

Zavedení eura k 1.1.2002

• Zasedání EU v květnu 1998 konstatovalo, že pro zavedení eura se kvalifikovalo 11 zemí EU: Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Nizozemsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko

• V roce 2001 se k těmto zemím přidalo i Řecko

• Skupina těchto zemí je označována jako oblast eura či eurozóna

• Mimo zůstaly tři země EU 15 (Velká Británie, Dánsko a Švédsko), které si ponechaly vlastní národní měny

• Od 1.1.2007 se k eurozóně přidalo Slovinsko

• Kypr a Malta od 1.1.2008

• Slovensko od 1.1.2009

Země a území, kde se euro používá nejsou země EU

• Monako, San Marino a Vatikán

• Andorra a Černá Hora

• území, která jsou přímo součásti EU nebo jsou k EU asociované: Azory a Madeira, Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla, Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik a Réunion, Mayotte, Saint Pierre a Miquelon a Francouzská jižní a antarktická území

Měny navázané na euro

• měny, které mají s eurem pevný nebo téměř pevný směnný kurz z různých ekonomických, historických nebo jiných důvodů

• existuje 16 měn navázaných na euro

• měny 22 nezávislých států nebo závislých území mimo EU

Přijetí eura – nové země EU

Odhady analytiků

Země Rok přijetí eura

Estonsko 2009

Litva 2009

Lotyšsko 2009

Slovensko 2010 (2009)

ČR 2012 (aktuálně 2015)

Polsko 2012

Maďarsko 2013

Bankovky

• bankovky jsou pro všechny země stejné, jsou vyráběny v národních centrálních bankách eurozóny

• mince mají pro všechny země stejný rozměr, hmotnost, sílu, tvar, provedení hrany, jednu stejnou (tzv. evropskou) stranu s uvedením hodnoty a jsou zhotoveny ze stejného materiálu. Druhá strana (tzv. národní) je v jednotlivých zemích různá. Jsou vydávány národními bankami jednotlivých zemí eurozóny

• m ezinárodní zkratka EUR. Jako symbol používá stylizované řecké písmeno epsilon - Grafický symbol eura připomíná písmeno "E“ s tím, že namísto střední, kratší čáry jsou dvě horizontální rovnoběžné čáry, jež protínají zbývající "tělo“ písmene. Symbol samotný je inspirován řeckým písmenem "epsilon“ s odkazem jednak na Řecko jako kolébku evropské civilizace a jednak na první písmeno slova "Evropa“. Dvě rovnoběžné střední čáry mají představovat stabilitu nové měny. Oficiální zkratkou eura je EUR.