
- •Evropská ekonomická integrace
- •1957 – 1967: Cesta k integraci tří společenství (es)
- •Vnitřní trh
- •Volný pohyb zboží
- •Volný pohyb osob
- •Volný pohyb služeb
- •Volný pohyb kapitálu
- •Ochrana hospodářské soutěže
- •Rozpočet Evropské unie
- •1)Vlastní zdroje:
- •Výdaje na zemědělskou politiku
- •Euro – Jednotná měna eu
- •Výhody společné evropské měny
- •Společná zahraničně obchodní politika
- •Energetická politika
- •21. Stol. - Boj o přírodní zdroje
- •Vodní elektrárny
- •Větrná energie
- •Sociální politika Evropské unie
1957 – 1967: Cesta k integraci tří společenství (es)
stagnace v teritoriálním rozšíření
stagnace ve spolupráci nad původní programový rámec smluv
integrace orgánů tří Společenství
konflikty uvnitř Unie ústící v „politiku prázdné židle“ a Lucemburský kompromis
Slučovací smlouva
významnou změnou směrem k integraci prošly i orgány všech tří Společenství. Ačkoliv měly již od roku 1958 společné instituce – Parlamentní shromáždění a Soudní dvůr, ostatní orgány (Rada ministrů, Komise – u ESUO Vysoký úřad) byly pro každé společenství samostatné. Dne 8.4.1965 byla podepsána tzv. Slučovací smlouva vytvářející jednotné orgány pro všechna Evropská společenství, která vstoupila v platnost 1.7.1967. Došlo tak k zvýšení autority Komise. – smlouva dala vše dohromady a spojila
Celní unie
V polovině roku 1968 země Společenství odstranily vnitřní cla na dovážené zboží a poprvé tak mezi sebou umožnily volný přeshraniční obchod.
jednotná cla třetím zemím – oživení obchodních vztahů mezi zakládajícími státy a také mezi Společenstvím a třetími zeměmi.
Plán zavedení jednotné měny
Zájem o zefektivnění spolupráce – plán zavedení jednotné měny, který vznikal od r. 1970.
K zajištění měnové stability se umožnily pouze nepatrné pohyby měnových kurzů – mechanismus směnných kurzů (ERM) v roce 1972 – první stupeň k zavedení eura.
Evropský regionální rozvojový fond (ERDF)
Rozšíření – následek v r. 1974 zřízen Evropský regionální rozvojový fond.
Účelem převody peněz z bohatých na chudé regiony ke zlepšení cest a komunikací, podpoře investic a vytvoření pracovních míst. Podporuje také rozvoj malého a středního podnikání, investice do životního prostředí, výchovy a zdraví, výzkumu a vývoje a dalších oblastí. V současnosti se řadí mezi nejvýznamnější strukturální fondy.
Jednotný evropský akt
V roce 1986 JEA – první z významných reforem společných smluv.
Vytvořil formální základ pro Evropskou politickou spolupráci (EPS), která vedla k (SZBP – Společná zahraniční a bezpečnostní politika).
Posíleny pravomoci Společenství v oblasti strukturální politiky, výzkumu a technického rozvoje, ekologické politiky a zvýšil se význam spolupráce v hospodářské a měnové politice.
Hlavní cíle
Vytvoření vnitřního trhu do 1.ledna 1993,
posílení úlohy EP s cílem korigovat demokratické nedostatky v rozhodovacím procesu Společenství,
zlepšení rozhodovacích schopností Rady ministrů
Zakotvení instituce Evropské rady do primárního práva Společenství
Evropský hospodářský prostor
V říjnu 1991 bylo dohodnuto vytvoření Evropského hospodářského prostoru (EHP) – zóny volného obchodu pro země Evropských společenství se zeměmi ESVO (Evropské sdružení volného obchodu). Smlouva podepsána dne 2.5.1992 v Portu.
Vytvoření EHP předcházelo formálnímu okamžiku dobudování jednotného vnitřního trhu, který byl stanoven na konec prosince 1992.
Od 1. ledna 1993 tak byly, až na určité výjimky, naplněny čtyři základní svobody:
1.volný pohyb zboží mezi členskými státy
2.volný pohyb osob mezi členskými zeměmi s právem usadit se, pracovat a žít v kterékoli zemi ES
3.volný pohyb kapitálu
4.volný prostor pro poskytování služeb
Jediným problémem, který byl plně odstraněn až koncem roku 1996, byly rozdíly v dani z přidané hodnoty a z toho vyplývající kontroly zboží na hranici
Kde je zboží zdaňováno???
Hospodářská a měnová unie (HMU)
Pro dokončení jednotného vnitřního trhu se EU plně soustředila na realizaci projektu Hospodářské a měnové unie v několika fázích:
první fáze (zahájena již 1. července 1990): odstranění všech překážek pohybu kapitálu
druhá fáze (od roku 1994): vytvořen Evropský měnový institut (EMI), jehož úkoly bylo posílení spolupráce ústředních bank členských států, koordinace měnových politik a příprava vzniku Evropského systému ústředních bank. Na madridském zasedání Evropské rady v prosinci 1995 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné měny k 1. lednu 1999
třetí fáze (1999): zafixování směnných kurzů a zavedení eura (od 1. ledna 2002)
Euro
dne 1. ledna 1999 byla na světové trhy uvedena jednotná měna euro
měny členských států, které se k eurozóně připojily, byly vůči euru zafixovány pomocí nezměnitelného koeficientu dle výsledků devizových trhů k 31.12.1998.
euro zpočátku v bezhotovostním styku
v oběhu od 2002 kromě Dánska, Švédska, Velké Británie (Řecko se k společné měně připojilo později).
Čtyři svobody vnitřního trhu
volný pohyb zboží
volný pohyb osob
volný pohyb služeb
volný pohyb kapitálu