Mezinarodni menovy fond /mmf/

zalozen v r. 1945 v navaznosti na Bretton-Woodske Dohody.

Poslanim fondu je>

• podporovat mezinarodni penezni spolupraci

• prispivat ke stabilite zahranicnich men

• napomahat clenskym zemim pri odstranovani deficitu PB

a tim usnadnovat a podporovat vyvazeny rust mezinarodniho obchodu.

Fond svou cinnost financuje zejmena z prispevku svych clenu. Clenske prispevky jsou odvozeny ze systemu kvot podle velikosti narodniho duchodu, stavu devizovych rezerv, pomeru vyvozu k narodnimu duchodu a dalsich ekonomickych ukazatelu.

Clenske kvoty jsou pravidelne aktualizovany a zakladaji pravo cerpat z fondu tzv. facility /v SDR/. Zeme musi vsak respektovat urcite podminky, zejmena uplatnovat vhodne politiky ve vztahu k platebni bilanci, hospodarskemu rustu, financni stabilite aj.

Ve spolupraci s IBRD /Svetovou bankou/ se fond vyznamne podili na rade prijatych krizovych opatreni. Poskytuje finance na podporu ozdravnych programu dluznickych zemi.

Vykonnou odpovednost za cinnost fondu ma Rada guverneru, slozena ze dvou predstavitelu kazde zeme. Fond ridi vrchni reditel a rada vykonnych reditelu.

10. Prednaska Svetova banka

Sklada se z Mezinarodni banky pro obnovu a rozvoj – IBRD /1944/ a dale z pridruzenych organizaci Mezinarodni financni korporace, Mezinarodniho sdruzeni pro rozvoj a Agentury pro mnohostranne investicni zaruky.

Cleny banky mohou byt pouze clenske zeme Mezinarodniho menoveho fondu /MMF/.

Od konce 70. let teziste jeji cinnosti sociva v uverovem financovani investicnich projektu v rozvojovych zemich, pripadne v zemich vychodni Evropy.

Banka ziskava prostredky na financnich trzich, poskytuje dlouhodobe uvery /15 az 20 let/ s minimalni marzi. Orientuje se na financovani soukromeho a druzstevniho sektoru, na pomoc nejchudsim zemim a na podporu prilivu primych investic.

FATT i WTO jsou mezinarodni instituce, ktere ovlivnuji prubeh mezinarodniho obchodu primo.

Vedle nich prubeh MO je neprimo ovlivnovan tez cinnosti>>>>

Konference OSN o obchodu a rozvoji – UNCTAD /United Nations Conference on Trade and Development/ se sidlem v Zeneve.

Cilem je umoznit rozvojovych zemim lepsi pristup na svetove trhy a timto zpusobem je vice integrovat do svetove ekonomiky.

Vedle otazek obchodu a rozvoje se UNCTAD rovnez zabykva souvisejicimi otazkami z oblasti financi, technologii, investic a udrzitelnym rozvojem. Predklada ruzne podlaky pro diskuse expertu a vladnich reprezentantu.

Ve spolupraci s dalsimi organizacemi a darcovskymi zememi poskytuje technickou pomoc podle potreb rozvojovych zemi, se zvlastnym zretelem na potreby nejmene vyvinutych zemi a zemi v transformaci.

Na testu muze byt otazka – ktere organizace se na co zameruji? – budou tam 3,4 organizace...

Oecd /organization for economic cooperation and development/

Zdruzuje nejvyspelejsi zeme. V soucasnosti ma 30 clenu. Naposledy byla prijata Slovenska republika v r. 2001.

Taky ma za ukol napomahat rozvoji mezinarodniho obchodu, zpracovava statisticke udaje...

Cilem OECD je predevsim podpora a koordinace politik zamerenych na hospodarsky rust a stability, pomaha rozvojovym zemim + v ramci OECD pracuji zvlastni specializovane skupiny ktere se zameruji na jednotlive cile.

Sili globalni ekonomika.

Koncem 90. let firmy, zbozi i spotrebitele se staly soucasti jednotneho globalniho trhu.

Priciny urychleni procesu globalizace spocivaji zejmena v pusobeni techto faktoru>

• technologicka expanze

• liberalizace mezinarodniho obchodu /WTO/

• globalni propojeni verejnych a soukromych instituci

• nastup globalniho konkurencniho prostredi

Regionalismus je obchodni resp. hospodarska politika statu – vede k liberalizaci vztahu mezi dvema a vice zememi – tj. tesnejsi vazby a vzajemna integrace.

Ekonomicka integrace – je proces i stav. Jde o zeme obdobne a ruzne urovne, sily, geograficky velke i male.

Zakladni stupne ekonomicke integrace>

• zona s preferencnimi cly

• zona volneho obchodu

• celni unie

• spolecny trh /jednotny vnitrni trh v EU/

• hospodarska a menova unie

Zakladni stupne ekonomicke integrace a jejich charakteristika /tabulka/>

	Bezcelni obchod mezi clenskymi zememi	Jednotna celni politika vuci tretim zemim	Volny pohyb vyrobnich faktoru, tj. kapitalu a pracovnich sil	Spolecna makroekonomicka politika
Zona s preferencnimi cly	castecne, vetsinou se jedna o snizeni cla	ne	ne	ne
Zona volneho obchodu	ano	ne	ne	ne
Celni unie	ano	ano	ne	ne
Spolecny trh /v podminkach EU jednotny vnitrni trh/	ano	ano	ano	ne
Hospodarska a menova unie	ano	ano	ano	ano