9. Prednaska Obchodni politika /zahranicni op/

Obvykle je minena politika statu v oblasti ZO ve vztahu k jinym statum.

OP zeme vychazi z jeji hospodarske politiy a tesne souvisi s jeji zahranicni politikou.

OP je souhnrnem opatreni statu ve sfere obchodu a poskytovani sluzeb se zahranicim.

Cilem OP je /v souladu s obecnymi zasadami ekonimicke politiky/ rozvijet, regulovat nebo usmernovat tuto politiku ve vztahu k zahranici.

OP jednotlivych zemi se lisi z hlediska cilu, metod i prostredku ktere jsou uplatnovany.

Podoba je dana nekolika faktory, nejdulezitejsi>

• samotna politicka orientace zeme

• mezinarodne politicke a hospodarske vazby statu

• mira zavislosti zeme na ZO

• postaveni v mezinarodni delbe prace

• vyvoj svetove ekonomiky

• ekonomicka uroven zeme

• vnitrni hospodarska politika

• zemepisna poloha

Hlavni smery mezinarodni OP>

• volny obchod /liberalismus/ - postupne odstranovni obchodnich omezeni celniho i necelniho charakteru

• ochranarstvi /protekcionismus/ - zajistuje zvlastni ochranu domaci vyrobe pred zahranicni konkurenci

Nastroje OP>

• autonomni

• smluvni

  • mezi dvema staty /bilateralni/

  • mezi vice staty /multirateralni/

Vyhody liberalismu>

• zisky spotrebitelu, ktere plynou primo z nizsi spotrebitelske ceny

• rust specializace a tim prosazovani komparativnich vyhod v te ktere zemi

• prechodem na vyrobu seriovou ci hromadnou se snizuji jednotkove vyrobni naklady

• jde o zvyseni konkurence na domacim trhu

Model uzavrene ekonomiky>

Model otevrene ekonomiky>

Clo zvysuje naklady a tim padem i cenu pro spotrebitele, jejich odstraneni muze snizit cenu a tedy zaroven i zvysit spotrebu.

Price-taker – prebirame vysku svetovych cen

Podle poctu smluvnich stran se rozlisuji smlouvy na dvoustranne, vicestranne a mnohostranne.

Ve spojitosti s MO mnohostranny charakter maji napr>

• Dohoda o Mezinarodnim menovem fondu

• Dohoda o Mezinarodni bance pro obnovu a rozvoj

• Vseobecna dohoda o clech a obchodu

• Dohoda o zrizeni Svetove obchodni organizace

Gatt /General Agreement on Tariffs and Trade/

Vseobecna dohoda o clech a obchodu.

Mnohostranna obchodni smlouva platna od r. 1948 s cilem liberalizace mezinarodniho obchodu na principech dodrzovani zasad a praidel ve vzajemnych obchodnich stycich, zejmena zasady nejvyssich vyhod a neddiskriminace,m snizovani a odstranovani prekazek obchodu.

V ramci smluvyh organizovany celne tarifni konference, tzv. kola jednani vedouci ke snizovani cel a k dalsim dohodam.

Prostrednictvim mnohostranne dolozky nejvyssich vyhod se vsechny dohodnute celni slevy automatickyh vztahovaly na vsechny smluvni strany.

V 8. kole /uguguayskem/ byl dosavadni text GATT upraven a doplnen a jako GATT 1994 se stal soucasti dohody o zrizeni Svetove obchodni organizace /WTO/. V predchozich kolech s prumer vsech celnich sazb u prumyslovych vyspelych zemi snizil o 40 %.

Prumerne celne sazby v EU jsou 3,5 %, v USA 2 %, Japonsko 2 %, Svycarsko 1 %

Wto /World Trade Organization – Svetova obchodni organizace/

Dulezita globalni instituce zamerena na obchod – sidlem je Zeneva /150 clenu/

Zalozeni WTO bylo vysledkem Uruguayskeho kola GATT. Na tuto dohodu navazuje, rozsiruje ji a prohlubuje, ale nenahrazuje.

WTO je tak mezinarodni organizaci, ktera zastresuje mnohostranny obchodni system. Jeji ulohou je prosazovat system pravidel mezinarodniho obchodu. Tato jsou definovana prislusnymi dohodami /GATT, GATS, TRIPS/. Reseni obchodnich sporu podle zvlastniho ujednani /DSU/. Tyto a dalsi dohody tvori prilohy k zakladni Dohode o WTO.

Cil> napomahat volnemu obchodu se zbozim a sluzbami, jeho dalsi liberalizaci, zajisteni udrzitelneho ekonomickeo rozvoje, ochrane zivotniho prostredi.

WTO zaroven poskytuje prostor pro obchodni jednani clenskych statu, napomaha reseni obchodnich sporu a konfliktnich zajmu mimosoudni cestou.

Jako mnohostranny obchodni system je zalozen na urcitych principech>

• nediskriminace

• postupne odstranovani prekazek obchodu

• predvidatelnost

• stabilita a transparentnost

• podpora hospodarske souteze a o rozvojovy princip

Mnohostranny obchodni system se ridi nekolika principy>

• princip liberalizace – odstranovani tarifnich i netarifnich prekazek

• princip multilaterality

• princip konsolidace

• princip nediskriminace – povinnost poskytovat stejne za chazeni vsem subjektum, tzv. dolozka nejvyssich vyhod

• princip parity – je jistou formou nediskriminace, paritou se rozumi poskytnuti stejneho zachazeni domacimu a dovazenemu zbozi

• princip reciprocity – spociva v poskytnuti protihodnoty za jistou obchodne politickoui vyhodu