8. Prednaska - 20060411

▪ Maastricht Treaty: konvergenční kritéria - země se může připojit do EMU jestliže:

• její míra inflace není větší než 1,5 % průměru tří zemí s nejnižší mírou inflace

• dlouhodobá úroková míra není větší než o 2 % průměru ve třech zemích s nejnižší mírou inflace

• 2 roky před vstupe do EMU nedošlo v zemi k devalvaci

• deficit státního rozpočtu není větší než 3 % HDP (tuto podmínku ČR nesplňuje, má přes 4 %)

• státní dluh by neměl překročit hodnotu 60 % HDP

▪ Pohyb devizového kurzu:

• oslabení kurzu domácí měny zvyšuje výnosy z exportu a investování do korunových kapitálových aktiv, zpevnění kurzu naopak zvýhodňuje dovozy a investování do zahraničních kapitálových aktiv. Pro mezinárodní firmu to může znamenat nové tržní příležitosti, ale také ztráty.

Obchodni politika

▪ Institucionální prostředí:

• je rozděleno do tří hlavních skupin:

1. stát a jeho obchodní politika (cla, restrikce, netarifní překážky...)

2. mezinárodní organizace a instituce (SB/Světová banka/, MMF, WTO, OSN...)

3. mezinárodní integrační seskupení (EU, NAFTA, ASEAN...)

▪ Hlavní směry obchodní politiky:

• volný obchod (liberalismus) – postupné odstraňování obchodních omezení celního charakteru

• ochranářství (protekcionismus) – taková forma obchodní politiky, která zajišťuje zvláštní ochranu domácí výrobě před zahraniční konkurencí

▪ Nástroje obchodní politiky:

• autonomní – o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci

• smluvní – vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních ujednání, úmluv

  • mezi dvěma státy (bilaterální) nebo mezi více státy (multilaterální)

▪ Průmyslové vyspělé země se hlásí k liberalistické obchodní politice, kterou uskutečňují s určitými prvky ochranářství. Většina rozvojových zemí praktikuje politiku ochranářskou.

▪ Autonomní nástroje:

• autonomními, jednostrannými nástroji se země snaží:

• omezit dovoz konkurenceschopnějšího zahraničního zboží a ochránit tak domácí výrobu – k tomu slouží nástroje omezení dovozu (tarifní /cla/ a netarifní omezení dovozu)

• podporovat různým způsobem vývoz domácích produktů na zahraniční trhy – k tomu slouží nástroje podpory vývozu

▪ Nástroje omezení dovozu:

• autonomní nástroje regulace dovozu můžeme rozdělit na:

• tarifní:

• cla můžeme členit podle různých hledisek:

  • podle účelu zdanění:

    • finanční (fiskální)

    • ochranná (protekcionistická):

      • preferenční, diferenční, vyrovnávací, odvetná, antidumpingová, kompenzační,

• podle směru pohybu zboží:

  • dovozní

  • vývozní

  • tranzitní

    • podle způsobu výpočtu:

      • valorická

      • specifická

      • diferencovaná

      • smíšená (kombinovaná klouzavá)

• netarifní:

• množstevní omezení

• minimální cena

• devizové restrikce

• normy

▪ Výhody liberalismu:

• zisky plynoucí z liberálního směru obchodní politiky je možné rozdělit do několika oblastí:

• první jsou především zisky spotřebitelů, které plynou především přímo z nižší spotřebitelské ceny

• dále umožňují růst specializace a tím možnost prosazování komparativních výhod v té které zemi

• přechodem na výrobu sériovou nebo hromadnou se snižují jednotkové výrobní náklady

• po zavedení liberalismu se rozšiřují trhy a zvyšuje se tím množství obchodovatelného zboží

• liberalismus přináší zvýšení konkurence na domácím trhu a nutí výrobce ke snižování nákladů