- •1. Prednaska Mezinarodni obchod
- •2. Prednaska
- •Smenne relace – terms of trade /tt/
- •3. Prednaska
- •Vyrobkova struktura zahr. Obchodu /staci vedet orientacne/
- •Srovnavani /mereni/ urovne bohatstvi, zivotni urovne, platu apod. Ve svete
- •1. Pri zmene mk:
- •2. Pri nezmenenem mk, ale pri zmene domaci ceny V dusledku inflace napr. O 10 %:
- •4. Prednaska Smenne relace - dokonceni
- •Platebni bilance
- •5. Prednaska
- •Vertikalni struktura platebni bilance /dokonceni minule prednasky/
- •Indikator relativni velikosti dr
- •6. Prednaska - 20060328
- •Interakce mezi platebni bilanci a devizovym kurzem
- •Inflacni diferencial /id/
- •Absolutni verze parity kupni sily – pks /ppp/
- •Realny kurz
- •7. Prednaska
- •Indikator cpl – relativni cenova uroven jednotlivych zemi
- •Realny kurz – dokonceni
- •Cenova hladina
- •Mechanismus ropneho soku
- •8. Prednaska - 20060411
- •Obchodni politika
- •9. Prednaska Obchodni politika /zahranicni op/
- •Gatt /General Agreement on Tariffs and Trade/
- •Vseobecna dohoda o clech a obchodu.
- •Wto /World Trade Organization – Svetova obchodni organizace/
- •Mezinarodni menovy fond /mmf/
- •10. Prednaska Svetova banka
- •Oecd /organization for economic cooperation and development/
- •V testu bude treba umet uvest priklad na jednotlive stupne ekonomicke integrace.
- •11. Prednaska
- •12. Prednaska – 20060509
- •Zhodnotí
- •Zhoršení cenové konkurenceschopnosti domácích vývozních firem
- •Tlaku na snižování jednotkových nákladů o domácích vývozních firem
8. Prednaska - 20060411
▪ Maastricht Treaty: konvergenční kritéria - země se může připojit do EMU jestliže:
její míra inflace není větší než 1,5 % průměru tří zemí s nejnižší mírou inflace
dlouhodobá úroková míra není větší než o 2 % průměru ve třech zemích s nejnižší mírou inflace
2 roky před vstupe do EMU nedošlo v zemi k devalvaci
deficit státního rozpočtu není větší než 3 % HDP (tuto podmínku ČR nesplňuje, má přes 4 %)
státní dluh by neměl překročit hodnotu 60 % HDP
▪ Pohyb devizového kurzu:
oslabení kurzu domácí měny zvyšuje výnosy z exportu a investování do korunových kapitálových aktiv, zpevnění kurzu naopak zvýhodňuje dovozy a investování do zahraničních kapitálových aktiv. Pro mezinárodní firmu to může znamenat nové tržní příležitosti, ale také ztráty.
Obchodni politika
▪ Institucionální prostředí:
je rozděleno do tří hlavních skupin:
stát a jeho obchodní politika (cla, restrikce, netarifní překážky...)
mezinárodní organizace a instituce (SB/Světová banka/, MMF, WTO, OSN...)
mezinárodní integrační seskupení (EU, NAFTA, ASEAN...)
▪ Hlavní směry obchodní politiky:
volný obchod (liberalismus) – postupné odstraňování obchodních omezení celního charakteru
ochranářství (protekcionismus) – taková forma obchodní politiky, která zajišťuje zvláštní ochranu domácí výrobě před zahraniční konkurencí
▪ Nástroje obchodní politiky:
autonomní – o jejich zavedení rozhoduje stát sám ze své suverénní moci
smluvní – vstupují v platnost na základě výsledků mezinárodních ujednání, úmluv
mezi dvěma státy (bilaterální) nebo mezi více státy (multilaterální)
▪ Průmyslové vyspělé země se hlásí k liberalistické obchodní politice, kterou uskutečňují s určitými prvky ochranářství. Většina rozvojových zemí praktikuje politiku ochranářskou.
▪ Autonomní nástroje:
autonomními, jednostrannými nástroji se země snaží:
omezit dovoz konkurenceschopnějšího zahraničního zboží a ochránit tak domácí výrobu – k tomu slouží nástroje omezení dovozu (tarifní /cla/ a netarifní omezení dovozu)
podporovat různým způsobem vývoz domácích produktů na zahraniční trhy – k tomu slouží nástroje podpory vývozu
▪ Nástroje omezení dovozu:
autonomní nástroje regulace dovozu můžeme rozdělit na:
tarifní:
cla můžeme členit podle různých hledisek:
podle účelu zdanění:
finanční (fiskální)
ochranná (protekcionistická):
preferenční, diferenční, vyrovnávací, odvetná, antidumpingová, kompenzační,
podle směru pohybu zboží:
dovozní
vývozní
tranzitní
podle způsobu výpočtu:
valorická
specifická
diferencovaná
smíšená (kombinovaná klouzavá)
netarifní:
množstevní omezení
minimální cena
devizové restrikce
normy
▪ Výhody liberalismu:
zisky plynoucí z liberálního směru obchodní politiky je možné rozdělit do několika oblastí:
první jsou především zisky spotřebitelů, které plynou především přímo z nižší spotřebitelské ceny
dále umožňují růst specializace a tím možnost prosazování komparativních výhod v té které zemi
přechodem na výrobu sériovou nebo hromadnou se snižují jednotkové výrobní náklady
po zavedení liberalismu se rozšiřují trhy a zvyšuje se tím množství obchodovatelného zboží
liberalismus přináší zvýšení konkurence na domácím trhu a nutí výrobce ke snižování nákladů
