7. Prednaska
Indikator cpl – relativni cenova uroven jednotlivych zemi
PPP = Kos Kc / Kos Euro, napr. 20,000 / 1250 = 16 Kc/Euro
Porovnanim nominalniho kurzu /E/ s kurzem propoctenym na zaklade teorie PPP lze vyjadrit relativni cenovou uroven jednotlivych zemi /tzv. indikator CPL – cost price level/.
Napr. jestlize treba E – 28 Kc/Euro, pak relativni cenova uroven v CR k cenove urovni v nektere vyspelejsi zemi EU by byla>
CPL = 20,000 / 1250 x 28 = 20,000 / 35,000 = 0,57 – tzn., ze cenova uroven v CR v porovnani s danou zemi = 57 % /tj. nedosahujeme urovne cen v EU/
Reciproka /prevracena/ hodnota CPL je tzv. koeficient ERDI /exchange rate deviation index/, ktery kvantifikuje stupen podhodnoceni/nadhodnoceni nominalniho kurzu /E/ ve vztahu k PPP.
ERDI = 35,000 / 20,000 = 1,75 cili ERDI = E /28/ : PPP /16/ nebo 1 / 0,57 = 1,75
Koeficient ERDI lze interpretovat jako tzv. realny kurz /Er/ ve statistickem vyjadreni. Formalne je hodnota koeficientu ERDI ekvivalentni realnemu kurzu. Rozdil je v ekonomicke artikulaci>
ERDI posuzuje odchylku E od PPP, zatimco Er je ukazatelem vyvoje cenove konkurenceschopnosti.
Realny kurz – dokonceni
ER = E / ID
Synergicky efekt – soucasny rust nominalniho kurzu i cen /inflacniho diferencialu/ - realny kurz je vtedy nejsilnejsi.
Neutralni bude kdyz>
inflace v obou statech se bude hybat na stejne urovni a zaroven se nominalni kurz nebude menit
kdyz pohyb nominalniho kurzu bude kompezovan pohybem cenovych hladin – tj. nominalni kurz +5 % a zaroven inflace –5 %
Cenova hladina
K vyrovnavani cenovych hladin /cenove konvergenci/ muze dochazet v zasade tremi nejdulezitejsimi zpusoby>
zmenou MK /konvergence kurzem/
konvergence inflaci
kombinaci obou
U pohyblivych kurzu hovorime o revalvaci a devalvaci.
Realny kurz /Er/ ve statickem vyjadreni>
Er = E x PF / PD tj. E / PPP = ERDI
Priklad>
E = 30
PF = 1250 EUR
30 x 1250 = 37,500 Kc
PD = 18,750 Kc
PPP = 15
ERDI = 2
Realny kurz /Er/ je formalne ekvivalentni ERDI ve statickem vyjadreni. V podstate porovnava vnitrni a vnejsi kupni silu domaci meny.
Stava se tak dulezitym ukazatelem vyvoje cenove konkurenceschopnosti na zahranicnich trznich.
Mechanismus ropneho soku
Zvyseni ceny ropy>
Inflace vyvolana drazsi energii
Inflace vyvolana rustem cen
Rust vyrobnich nakladu podniku
Rust spotrebnich cen
Inflace vyvolana vyssimi mzdami
Pokles konkurenceschopnosti domacnosti
Mzdove pozdavky zamestnancu
To vede ke zvyseni urokovych sazeb, aby se predeslo prehrati ekonomiky a nasledne zpomaleni tempa hospodarskeho rustu.
Systemova opatreni – prechod k trzni ekonomice /r. 1991/>
uskutecneni postupne privatizace podniku
zavedeni liberalizace cen
zruseni statniho monopolu zahranicniho obchodu, liberalizace ZO
zavedeni vznitrni smenitelnosti koruny za devizy a systemu /rezimu/ fixniho kurzu koruny
realizace pocatecni restriktivni menove a fiskalni politiky
Slo o vzajemne provazana /propojena/ systemova opatreni smerujici od centralne planovane, direktivni ekonomiky k trzni ekonomice.
Predely ve vyvoji kurzove politiky CR /od roku 1991 – prechod k trzni ekonomice/>
1991 – zavedeni vnitrni smenitelnosti koruny /kazda FO i PO mala pravo obchodovat se zahranicim v mene ktera byla bezne smenitelna – spocatku nebylo mozne vlastnit devizovy ucet – proto se vedl ucet v korunach a prepocitavalo se podle kurzu/ a systemu fixniho kurzu koruny s fluktacnim /oscilacnim/ pasmem +/- 0,05 %
1995 – prijat novy devizovy zakon – koruna se stala externe smenitelnou; liberalizace transakci nejen na beznem uctu PB, ale i kapitalovych transakci na financnim uctu PB
1996 – rozsireni fluktuacniho pasma na +/- 7,5 %
1997 – prechod od systemu fixniho kurzu na system rizeneho pohybliveho menoveho kurzu /rizeny floating/ - a investori se zacali vracet do CR