Indikator relativni velikosti dr

• index ICR /Import Cover Ratio/ = oficialni DR / prumerny mesicni dovoz

• kdyz nam vyjde index 5, tak to znamena ze mame devizove rezervy na 5 mesicu

• alarmujici mez = 3

• udrzitelna mez = 5

6. Prednaska - 20060328

Deviza – pohledavka znejici na zahranicni meny, ktera muze slouzit k uhrade zahranicniho zavazku, formy deviz> depozita, smenky, seky, statni pokladnicni poukazky

Kurz deviz – bezhotovostni podoba penez

Kurz valut – hotovostni penize

Externe smenitelne meny – obchodovatelne na mezinarodnim devizovem trhu

Interne smenitelne meny - /vnitrne/ smenitelne na domacim trhu

Systemy kurzu – smenitelne meny

Dve zakladni formy pohyblivych MK /floating/

• volne pohyblivy kurz /free nebo tez clean floating/

• rizeny pohyblivy kurz /managed nebo dirty floating/ - kdyz to centralni banka uzna za vhodne, zasahne a prodejem/nakupem deviz intervenuje na trhu ve prospech/neprospech vlastni meny.

Zakladni formy tzv. pevnych MK /currency peg/

• kurzy s pevnou vazbou na jednu vudci narodni menu /single currency peg/

• kurzy s pevnou vazbou na individualni narodni menovy kos /composite currency peg/

Interakce mezi platebni bilanci a devizovym kurzem

Toky zbozi, sluzeb, kapitalu a penez motivuji vznik devizove S /nabidky/ a D /poptavka/ na devizovem trhu – na zaklade toho se odrazi na cenu deviz /kurz/ a zpetne cena deviz ovlyvni toky zbozi, sluzeb, kapitalu a penez...

Celkova poptavka a nabidka deviz vznika v souvislosti s mezinarodnim pohybem>

• zbozi a sluzeb /EX a IM zbozi a sluzeb/

• kapitalu /zahr. investice, uvery poskytnute do zahranicni a prijate ze zahranici/

• penez /intervence na devizovem trhu, prevod dedictvi, penzi, honoratu apod./

EX a IM zbozi, sluzeb, duchodu, kapitalu a transferu – endogenni trzni faktory. Ovlivnuji prirozeny vyvoj kurzu.

Mezi dulezite faktory ovlivnujici pohyb kapitalu patri spekulace, ktera je motivovana ocekavanymi pohyby kurzu a urokove miry.

Inflacni diferencial /id/

Pokud mira inflace nedosahuje znacnych rozmeru, lze pro aproximaci indexu vlivu inflace na kurz vyuzit inflacniho diferencialu

ID = p­_o - p_f

Absolutni verze parity kupni sily – pks /ppp/

Teorie PKS odvozuje MK od pomeru cenovych hladin /vybraneho kose vyrobku a sluzeb/.

Relativni verze PKS

Novy MK se prizpusobuje inlacnimu diferencialu /ID/.

Napr. rozdil mezi domaci azahranicni inflaci bude treba 2 %, pak, Index ID bude 1,02 a dosud platny kurz 30 Kc /Euro podle relativni verze PKS by se zmenil na 30 x 1,02 = 30,6 Kc/

Realny kurz

Je to kurz ktery vypovida o nasi konkurence schopnosti.

E_R = E / ID

E – nominalni kurz

ID – inflacni diferencial – je slozeny z I_D /inflace domaci/ a I_F /inflace zahranicni/ = I_D/I_F

• muze byt v testu

E_R je tak ovlivnen pohybem pohybem /nahoru i dolu – apreciaci, resp. depreciaci/ a pohybem infracnim diferencialem

• rust E_R predstavuje rust realne kupni sily meny v zahranici a opacne – pokles E_R se rovna snizeni realne kupni sily v zahranici

• rust E_R prodrazuje ceske zbozi oproti zahranicni – tj. ztezuje EX /IM je levnejsi/

Pri platnosti relativni verze parity kupni sily by se E_R v dlouhem obodbi nemel menit /index E_R by se mel pohybovat okolo hodnoty 1/, nebot inflacni diferencial by mel byt kompenzovan zmenami nomilaniho kurzu /E/.

E_R se zhodnocuje /tj. kvanitativne klesa/, jestlize za jinak nezmenenych okonosti>

• domaci cenova hladina roste rychleji nez cenova hladina v zahranici nebo

• kdyz se zhodnocuje /tj. kvantivativne klesa/ nominalni kurz /E/ domaci meny.

Naopak, pri vyissim rustu zahranicnich cen nez cen v domaci ekonomice, nebo pri znehodnoceni nominalniho kurzu /E/, se realny kurz domaci meny /E_R/ znehodnocuje a konkurenceschopnost domaci ekonomiky na zahranicnich trzich roste.