1. Pri zmene mk:

300 tis. Kc – pri MK 30 Kc/euro -> 10.000 euro

Depreciace 32 Kc/euro -> 9.375 euro – bude levnejsi

Apreciace 28 Kc/euro -> 10.714 euro – bude drazsi

Depreciace – zhorseni/znehodnoceni kurzu

Apreciace – zhodnoceni kurzu

2. Pri nezmenenem mk, ale pri zmene domaci ceny V dusledku inflace napr. O 10 %:

330 tic. Kc – pri MK 30 Kc/E -> 11.000 E – taky drazsi

Aby zahr. zakaznik koupil auto za stejnou cenu jako drive, tj. za 10.000 E, musel by MK odpovidat mire inflace, tzn. 30 x 1,1 = 33 Kc/E. Jedna koruna by se = 1 : 33 = 0,0303 E, tedy 0.0303 x 330 tis. Kc = 10.000 E.

Zmena MK muze pozmenit vsechny toky – vyrobku, sluzeb, kapitalu – a tak ovlivnit platebni bilanci

Zmena MK = take zmena cen zbozi

Znizeni MK domaci meny -> znizeni ceny = zvyseni konkurenceschopnosti -> zvyseni exportu a znizeni importu -> obnova rovnovahy PB

Zvyseni MK domaci meny -> zvyseni ceny = znizeni konkurenceschopnosti -> znizeni exportu a zvyseni importu -> obnova rovnovahy PB

4. Prednaska Smenne relace - dokonceni

p₁ q₁ / p₀ q_{0 -} hodnotovy index /V/

p₁ q₁ / p₀ q₀ - cenovy index /P/

Za stejny vyvoz v sledovanem obdobi jako v zakladnim obdobi dovezeme o 20 % fyzickeho objemu vice.

Pri TT < 1 /100/ za stejny vyvoz dostaneme mene.

Pri TT > 1 za stejny dovoz dostaneme vice – takze nasledne taky muzeme vice dovezt.

Faktorovy index TT – vychazi s ciste zbozoveho indexu /Pex / Pim/ >>>>

Faktoralni TTf = Pex / Pim x fex

Fex = index rustu produktivity prace

Duchodove TTd = Pex / Pim x Qex

Qex = index fyzickeho objemu

Priklad>

Exportni ceny stoupnou o 11 %

Dovozni o 9 %

Produktivita vzroste o 27 %

Jak vzroste faktoralni TT?

TTf = 111 / 109 x 1,27 = 1.018 x 1.27 = 1.29

Nejaky podobny priklad bude v testu – odpoved bude k dispozici a bude nutne zjistit zda je spravna.

Platebni bilance

PB ovlivnuje HDP – z jejiho vyvoje muzeme vyvozovat vyvoj HDP.

PB je statisticky vykaz, zaznam vsech hospodarskych transakci mezi devizovymi tuzemci a devizovymi cizozemci. PB podchycuje>

• ruzne motivovana devizova inkasa a uhrady /= ciste penezni toky mezi zememi/

• transakce ciste materialni povahy /= hmotne toky -> hosp. pomoc, dary, bartrove obchody, realne investice (realne investice – kdyz si investor doveze stroj urceny k produkci vyrobku)/

• zmeny devizovych pohledavek a zavazku

Struktura PB>

• horizontalni struktura

  1. bezny ucet

     • zbozi

     • sluzby

     • vynosy

     • bezne prevody

  2. kapitalovy ucet

     • kapitalove prevody

  3. financni ucet

     • prime investice

     • portfoliove investice /neprime investice/

     • ostatni investice

       • dlouhodobe

       • kratkodobe

  4. chyby, opomenuti a kursove rozdily

  5. zmena rezerv

• vertikalni struktura

5. Prednaska

Vertikalni struktura platebni bilance /dokonceni minule prednasky/

• vypada stejne jako horizontalni struktura – pouze rozdeleni na kredit a na debet

• kredit – prichazejici penize /dal, ve prospech/

  1. prodej realnych nebo financnich aktiv nebo sluzeb nerezidentum

  2. priliv deviz

  3. prislusna operace vytvari nabidku rezerv

• debet – odchazejici penize /ma dat, na vrub/

  1. nakup realnych nebo financnich aktiv nebo sluzeb od nerezidentu

  2. odliv deviz

  3. prislusna operace vytvari poptavku po devizach

• kazda operace, transakce je zaznamenana jak na kreditu, tak na debetu –bilance ma byt vzdy vyrovnana – tj. ma existovat podvojny zapis

• neplati to pro polozku Zmena devizovych rezerv>

  1. znameko plus znamena znizeni devizovych rezerv

  2. znamenko minus znamena zvyseni devizovych rezerv

• v testu muze byt> vyznacte devizove, resp. kreditni polozky pricemz k dispozici bude seznam kde bude jejich mix

• Priklad>

Predpokladejme, ze ceska firma>

1. vyvezla zbozi v celkove hodnote 800,000 USD, pricemz polovinu castky inkasovala promtne a na zbylou plovinu poskytla kratkodoby obchodni uver

2. zaslala 20,000 USD na ucelovy ucet pomoci obetem zemetreseni v Salvadoru

3. 500,000 USD prevede jako kapitalovy vklad na rozsireni sve afilace /sklad/ v Hamburku

4. Si zaroven vzala dlouhodobou pujcku u videnske banky ve vysi 300,000 USD

5. Obdrzela 10,000 USD v podobe dividend z vlastnictvi akcii zahranicni firmy

6. Za konzultaci u zahranicni poradenske spolecnosti zaplatila 5,000 USD.

Dale predpokladejme, ze inkasovane nebo zaplacene castky se realizovali prostrednictvim nektere z tuzemskych bank ktera prislusne devizy nakoupila/prodala>

Nasledni platebni bilance vypada takhle>

	kredit	debet
bilance zbozi	800,000.00
bilance sluzeb		5,000.00
bilance duchodu	10,000.00
bilance ransferu		2,000.00
bilance dlouhodobeho kapitalu	300,000.00	500,000.00
bilance kratkodobeho kapitalu		400,000.00
devizove rezervy	20,000.00	400,000.00
	500,000.00	300,000.00
	5,000.00	10,000.00
obraty	1,635,000.00	1,635,000.00

Kumulativni salda platebni bilance>

• saldo vykonove bilance – „saldo zahranicniho obchodu“ – zbozi a sluzby

• saldo bezne bilance – „saldo bezneho uctu“ – vykonova bilance + vynosy a bezne prevody

• saldo zakladni bilance – soucet vykonove bilance + primych zahranicnych investic /vcetne kapitalovych prevodu/

• uplne saldo platebni bilance – vzdycky musi byt vyrovnano

Na urovni ruznych sald lze posoudit tvar /devizove/ rovnovahy platebni bilance.

Obchodni bilance /zbozi/ zavisi na>

• menovem kurzu /nominalnim – E/

  1. depreciace /znehodnoceni/ domaci meny zlepsuje obchodni bilanci

  2. apreciace /zhodnoceni/ domaci meny zhorsuje OB

• cenovych hladinach doma a v zahranici> P₀ / P_F = PPP /purchasin power parity/

• menovy kurz a cenove hladiny nam udavaji uroven realneho menoveho kurzu /E_R/ - ten je zakladem pro urceni konkurenceschopnosti vyrobku na zahranicnim trhu

Bezna bilance /BU/ - je nejvhodnejsi pro posuzovani devizove rovnovahy, protoze>

• ma bezprostredni navaznost na bilanci zadluzeni a na klicovou stavovou bilanci „celkova investicni pozice“ zeme /vid dole/

• saldo musi byt vyrovnano financnim uctem + zmenou devizovych rezerv

Stavova bilance „celkova investicni pozice zeme“

• zachycuje celkovou financni pozici zeme vuci zahranici – ukazuje na rozdil mezi aktivy a pasivy>

  1. aktiva

     • pohledavky za zahranicnimi subjekty

     • drzba zahranicniho majetku domacimi subjekty /akcie zahranicnich firem/

  2. pasiva

     • zavazky domacich subjektu vuci zahranicnim subjektum

     • drzba majetku na domacim uzemi zahranicnimi subjekty

• cleneni stavove bilance /celkova investicni pozice zeme/>

  1. nejsou zahrnovany do kategorie zadluzenosti

     • prime investice

       • zakladni jmeni

     • portfoliove investice

       • majetkove CP a ucasti

  2. hruba zadluzenost vuci zahranici zahrnuje zavazky se stanovenou dobou platnosti

     • dluhove cenne papiry

     • ostatni investice /dlouhodobe a kratkodobe/

       • CNB

       • Obchodni banky

       • Vlada

       • Ostatni sektory

     • Rezervy CNB /DR/

       • Zlato

       • Zvl. prava cerpani

       • Rezervni pozice u MMF

       • Devizy

       • Ostatni rezervni aktiva

Ukazatel ciste zadluzenosti = hruby dluh – DR / rocni hodnota EX

<1 = male zadluzeni

>2 = velke zadluzeni