Smenne relace – terms of trade /tt/

Predstavuji pomer mezi indexem vyvoznich cen a intexem tovoznich cen.

TT = P_ex / P_im

P_im – cenovy index dovozu

P_ex – cenovy index vyvozu

Zakladem TT je problem kupni sily EX /tudiz i PB/. Charakterizuji vztah mezi fyzikcym objemem EX a IM. Ekonomicky obsah TT spociva tedy v tom, ze vyjadruji zmenu kupni sily EX vyvolanou vyvojem cen v zahranicnim obchode dane zeme.

Z hlediska narodniho hospodarstvi kvantifikuji tak vyhodnost ci nevyhodnost zahranicniho obchodu /efektivnost zahranicniho obchodu/

Rozlisujeme>

• Ciste zbozove /komoditni, bartrove/ TT

• Duchodove TT

• Faktorove TT

• Teritorialni TT

3. Prednaska

SOFT RATE

Vyrobkova struktura zahr. Obchodu /staci vedet orientacne/

	SITC	vyvoz	dovoz
0	potraviny	3.7	5.1
1	napoje, tabak
2	suroviny	2.6	2.9
3	paliva	3.1	8.9
4	tuky, oleje	0.1	0.2
5	chemikalie	6.4	11.3
6	trzni vyrobky	22.2	20.6
7	stroje a prepravne zarizeni	50.5	40
8	prumyslove vyrobky	11.4	11
9	ostatni komodity

Teritorialni struktura /vcetne sluzeb/ za rok 2004

Vyvoz – 1714 mld. Kc

Dovoz – 1736 mld. Kc

= pasivni obchodni bilance

Zahranicni obchod CR s vybranymi zememi /poradi/

	vyvoz	dovoz
Nemecko	1.	1.
Slvoensko	2.	2.
Rakousko	3.	7.
Polsko	4.	4.
Francie	5.	5.
Italie	6.	3.
Rusko	7.	6.

Vykonnost CR, HP/osob u v PPP /EU25 = 100/

Lucembursko 231

Irsko 138

Nizozemsko, Rakousko 123

Dansko 123

Svedsko 119

Finsko 113

Nemecko, Francie 108

Recko 83

Slovinsko 81 /nejvice z cerstve pristoupenych zemi/

Ceska republika 73

Portugalsko 71

Slovensko 54

Polsko 50

USA 153

Japonsko 111

Srovnavani /mereni/ urovne bohatstvi, zivotni urovne, platu apod. Ve svete

Srovnavani prijmu obyvatel jednotlivych statu znesnadnuje to, ze>

• vetsina zemi sveta uziva svou vlastni menu a

• existuji rozdily v zivotnich nakladech /plat ma jen takovou hodnotu, jakou maji veci, ktere lze za nej poridit/

Byl vytvoren system, s jehoz pomoci se jednotlive meny upravi podle sve kupni sily>

1. ruzne meny se prevedou pomoco smenneho kurzu na jednotnou menu /euro, dolar/ jde o kurz, tedy “cenu” kazde meny, kterou urcuji zahranicni devizove trhy po celem svete podle zakona nabidky a poptavky. /obecne lze rici, ze urcita mena ma jednoduse takovou cenu, kterou je za ni nekdo ochoten zaplatit/

2. postupuje se tak, ze se posoudi /oceni/ zbozi a sluzby, ktere lide kazdondenne nakupuji,. Takovyto k”spotrebni kos” se oceni jednak v domaci mene, jednak v mne srovnavane zeme. Porovnanim cen techto kosu mezi jednotlivycmi zememi vznikne spolehlivejsi kurz pro porovnavani napr. platu v jednotlivych zemich. Obvykle se nazyva parita kupni sily /purchasin power parity – PPP/. V pripade koruny ve vztahu k nektere zemi EU napr.>

PPP = kos v Kc / kos v Euro -> 20.000 / 1.250 = 16 Kc/euro

parita = rovnost

Deviza – pohledavka znejici na zahranicni meny, ktera muze slouzit k uhrade zahranicniho zavazku /formy: depozita, smenky, seky, statni pokladnicni poukazky/

• kurz deviz – bezhotovostni podoba penez

• kurz valut – hotovostni penize

Externe smenitelne meny – jsou obchodovatelne na mezinarodnim devizovem trhu

Interne smenitelne meny – jsou /vnitrne/ smenitelne na domacim trhu

Menovy kurz – dulezity faktor v cenove konkurenci

MK ovlivnuje cenu zahranicniho zbozi pro nas a naseho zbozi pro cizince.

Napr. automobil Skoda bude zahranicniho zakaznika stat>