1. Prednaska Mezinarodni obchod

Zahranicni obchod

Predstavuje zahranicni obchodni cinnost dane zeme vuci zahranici – predevsim vyznam zahranicniho obchodu na ekonomiku dane zeme

Mezinarodni obchod

Suhrn zahranicnich obchodnich cinnosti vice zemi, existuji zde principy ktere musi zeme respektovat

Zahranicni obchod

• z pohledu statu – makoekonomicky pohled

  • vyvoz a dovoz zbozi

  • vyvoz a dovoz sluzeb

• z pohledu podniku – mikroekonomicky pohled

  • kupni smlouva – co musi obsahovat...

Kategorie ekonomickych vztahu>

• vnejsich ekonomickych vztahu – vsechny mozne formy ekonomickych vztahu>

  • import-export

    • zbozi

    • sluzeb

    • /toky/ kapitalu

    • /migrace/ pracovni sily

    • /prenos/

• a vnitrnich ekonomickych vztahu

Zakladnim subsystemem svetove ekonomiky je statni ekonomicky celek /narodni ekonomiky/

Dalsimi subjekty jsou ekonomicke celky nizsiho nebo vyssiho radu ve vztahu k narodni ekonomice>

• celky pusobici uvnitr narodni ekonomiky /exportni firmy, banky.../

• nadnarodni celky – mezinarodni spolecnosti, ktere vlastni aktiva ve dvou ci vice zemich /neinstitucializovane integracni celky/

• mezinarodni integracni seskupeni /institucionalizovane integracni celky/

Zahranicni obchod velice ovlivnuje zakladni hospodarske cile vlady/statu.

Politika je cinnost zamerena na 1. formulaci cilu a 2. jeho dosazeni

Hospodarska politika – optimalni rust realneho HDP, zamestnanost, stabilita cen, vnejsi ekonomicka rovnovaha /vyvoj platebni bilance, investicni pozice vuci zahranici, zadluzenost/

Zahranicni obchod sprostredkuva vyvoz a dovoz za optimalnich podminek a tim ovlivnuje HDP – zamestnanost /vyvoz podporuje zamestnanost/, stabilita cen... – podporuje vsechny cile hospodarske politiky.

Zakladni funkce zahranicniho obchodu v ekonomice>

• transmisni – prevod novych znalosti /techniky, technologie/ - know-how

• transformacni – zahranicni vyvoz transformuje strukturu HDP na jinou strukturu uziteho produktu – na to pouzivame ukazatel vyvozu na podilu HDP /v roce 2004 to bylo 2750 mld. Kc, v roce 2005 vzrostl o 5 % na 2990 mld. Kc – z toho cca. 70 % je vyvoz do zahranici/ - dulezity je ukazatel realni domaci produkt – HDP ocistene o inflaci

• zprostredkujici cinitel vyuzivani vyhod specializace a komparativnich vyhod /KV/ v mezinarodnim meritku – produkt na hlavu v CR je 73 v SR 54 /Evropa je 100, USA 153, Japonsko 111/

Transformacni funkce zahranicniho obchodu – schema – N/A

Zasada komparativni vyhody – tvrdi ze zeme bude obchodovat se svetem i kdyz je absolutne efektivnejsi nebo mene efektivni ve vyrobe vsech statku. Moderni teorie dokazuje, ze jedinou nutnou podminkou pro ziskani prinosu z obchodu je to, aby pomery cen – relace cen mezi ruznymi vyrobky – v jednotlivych zemich byly ruzne.

Ekvivalentni vyrobky – stejne vyrobky - cenove

Relace cen – pomery cen mezi ruznymi vyrobky

2. Prednaska

Komparativni vyhody zavisi na reprodukcnich nakladu na devizy – ty vypocitame jako> vyrobni naklady : trzni cena

Komparativni vyhoda je dana/zavisi na techto 3 velicinach>

• cena nakladu

• trzni cena

• menovy kurz

Zisk podniku bude rozdil = menovy kurz – reprodukcni naklady na vyrobek

Priklad>

vyrobek	vyrobni naklady	trzni cena /euro/	reprodukcni naklady	kurz	zisk
A	700	35	20	29	9
B	400	16	25	29	4
C	800	25	32	29	- 3

Zhodnocovani meny muze vest k ohrozeni tuzemskych podnikatelu – rataji ze pri stejnych nakladech vzdy utrzi za svuj vyrobek urcitou sumu – pri zhodnocovani kurzu vsak dostanou mene – vznika nebezpeci ze nebudou moct konkurovat – protoze se zhodnocovanim kurzu musi zvysit cenu vyrobku aby zan ziskali tolik kolik puvodne predpokladali.

Dokonce i jednotlive zeme maji sve komparativni vyhody – komparativni vyhody CR>

• prirodni

  • tranzitni poloha

  • relativne bohaty vyskyt mineralnich pramenu a zridel – rozvoj lazenstvi

  • bohaty prirodni relief – hory, niziny, reky, jezera, lesy, floraa frauna – rozvoj cestovniho ruchu ruznych forem

• ekonomicke

  • vysoky stupen vzdelanosti, kvalifikovana pracovni sila

  • relativne nizka uroven mezd a platu

  • urcita uroven zprumyslneni zeme

  • atraktivita archeologickych a jinych kulturnich pamatek pro zahranicni ale i domaci cestovni ruch

komparativni nevyhody CR>

• prirodni

  • mala geograficka rozloha ovlivnujici nekomplexnost surovinove baze

  • klimaticke podminky mirneho pasu limitujici zemedelskou produkci

  • stupen ekologickeho znehodnoceni nebo ohrozeni prirody

• ekonomicke

  • ekonomicky rozmer dany poctem obyvatel /maly pocet obyvatel = limitujici faktor z hlediska veliskosti vnitrniho trhu i objemu domacich pracovnich sil/

  • nedostatek domaciho kapitalu

  • mala konkurenceschopnost vyrobku na narocnyh trzich /vyjma nekterych tradicnich a nove vyrabenych strojirenskych vyrobku/

  • nedostatecna adaptabilita domacich subjektu na zmenu ekonomickeho prostredi

Korelacni vztahy mezi typem ekonomiky a mirou otevrenosti /obecne tendence/>

• cim je ekonomika vetsi, tim je prumerne relativne zapojeni do mezinarodni delby prace mensi /a opacne/; jde o negativni korelaci mezi ekonomickym rozmerem a mirou otevrenosti

• cim je ekonomika vyspelejsi, tim pri srovnatelnem ekonomickem rozmeru je zapojeni do mezinarodni delby prace intenzivnejsi nez v pripade ekonomiky s nizsim stupnem ekonomicke vyspelosti; jde o pozitivni korelaci mezi ekonomickou vyspelosti zeme a stupnem zapojeni do mezinarodni delby prace /mirou otevrenosti/

Mira a tvar otevrenosti ekonomiky /zapojeni do mezinarodni delby prace/>

• ukazatele miry /aspekty kvantitativni/ - podil zahranicniho obchodu na celkove ekonomicke aktivite

  • EXport/HDP

  • EXport/obyvatele. /v CR pres. 70 %/

• ukazatele tvaru /aspekty kvalitativni/>

  • zbozova struktura EXportu a IMportu

  • transformacni vykon ekonomiky = EX hotovych vyrobku/obyv. – IM surovin/obyv.

  • vyvoj TT /terms of trade – smennych relaci, tj. relaci vyvoje cen v EX a IM/ - vice nize

  • mezinarodni komparace kilogramovych cen EX /srovnavame kg ceny dosahovane u ruznych vyrobku – v CR je zhruba 5x mensi nez evropsky prumer/

  • a dalsi – napr. vliv techniky a technologie na strukturu EX, vliv “lidskeho kapitalu”

SITC – Standard International Trade Classification – komoditni struktura /rozdeleni surovin a zbozi do trid – diky tomu muzeme rozdelit krajiny na rozvojove a rozvinute – vidime zda vyvazeji pouze suroviny nebo se soustredi na hotove produkty/