
- •Psychologie osobnosti a sociální psychologie:
- •1Předmět psychologie:
- •1.1Teoretické:
- •3.3Behaviorální psychologie:
- •3.4Hlubinná psychologie:
- •3.4.1Psychoanalýza:
- •3.4.2Individuální psychologie:
- •3.4.3Analytická teorie:
- •6.2Vnější prostředí - učení
- •6.3Diferenciační pojetí vývoje osobnosti
- •6.4Stadiální pojetí vývoje osobnosti
- •6.4.1Freudovo pojetí psychosexuálního vývoje
- •6.4.2Eriksonovo pojetí psychosociálního vývoje:
- •6.4.3Piagetovo pojetí kognitivního vývoje:
- •6.4.4Kolbergovo pojetí mravního vývoje osobnosti:
- •2.Stadium: účelové myšlení, uspokojení vlastních potřeb
- •Vlastnosti:
- •7.2.2Citové stavy ve vnímání
- •8.1Stupňovitost vědomí
- •8.2Stavy vědomí – biologické hledisko
- •Vědomí vnáší do osobní dynamiky integritu sjednocující kvalitu:
- •3 Složky osobnosti:
- •9.3Sociální inteligence
- •10Tvořivost
- •10.1Produkty tvořivosti
- •10.2Tvůrčí osobnost
- •Vlastnosti divergentního myšlení - tvořivosti:
- •3 Základní typy stavby těla:
- •11.3I.P.Pavlov - Fyziologické výzkumy
- •3 Vrozené vlastnosti nervových procesů:
- •11.4C. G. Jung
- •11.5H. J. Eysenck
- •11.6Charakter
- •12Motivace
- •2 Negativních cílů
- •Výraz obličeje
- •12.5Postoje
- •12.7Předsudky
- •13Stres
- •13.1Stresová reakce
- •13.2Stresory
- •13.3Ptsp- posttraumatická stresová porucha /Katastrofický syndrom/
- •13.4Strategie zvládnutí stresu I obranné mechanismy
- •2 Hlavní teoretické strategie zvládání stresových situací:
- •15.1Druhy sociálních schémat:
- •17.3Gesta
- •17.4Haptika
- •17.5Postoje
- •17.6Proxemika
- •17.6.1Edward t. Hall identifikoval čtyři zóny osobního prostoru:
- •17.6.2Orientace V prostoru
- •17.7Předměty kolem nás
- •18Verbální komunikace a neverbální složky řeči
- •19.2Zvládání konfliktů
- •20Asertivita
- •20.1Asertivní dovednosti
- •8 Základních asertivních dovedností:
- •20.2Mýty kolem asertivity
- •21Prosociální chování
- •21.1Sociální afiliace
- •22Skupina a její rozdělení
- •22.1Skupinové klima
- •22.2Komunikace ve skupině
- •22.3Sociometrie
2 Negativních cílů
mezi kladným a záporným cílem
dvojitém konfliktu kladných a záporných cílů - v životě, složitější situace
12.1.3Aspirace
Aspirační úroveň značí, jak vysoký cíl si jedinec stanovuje, co chce dosáhnout.
- závisí nejen na schopnostech a jeho zkušenostech s určitou situací, ale i na sebedůvěře.
12.1.4Dělení potřeb – Madsen
primární motivy : hlad, žízeň, sex, motiv pečování, udržování teploty, motiv vylučováníb
afektivní motivy : motiv bezpečí a motiv agrese
sekundární motivy : motiv sociálního kontaktu, dosažení úspěšného výkonu, motiv moci a motiv vlastnictví.
12.2Maslowova hierarchie lidských potřeb
seberealizace – realizace svého potenciálu nalezení „sebenaplnění“…
úcty a uznání – být kompetentní, získání souhlasu a uznání…
sounáležitosti – náležet někomu a někam…
bezpečí – jistoty, absence nebezpečí…
fyziologické – hlad, žízeň, sex…
V aktivitách jedinců mají přednost potřeby z nižších stupňů pyramidy a zvláště neuspokojené.
12.3Pocity
Pocity, emoce a city doprovází vznik, průběh i dovršení motivačního procesu, nelze je od něho oddělovat.
- hodnocení, rozlišování zda něco je pro mě:
přitažlivé => apetence - přibližování se
nepřitažlivé => averze neboli vzdalování se, vyhýbání se
12.4City a emoce
City a emoce jsou vzbuzovány významnými událostmi v okolí nebo těle jedince, samy také vzbuzují činnost a řídí její průběh a často bývají i jejím cílem.
S provázanosti motivačního procesu a emocí souvisí:
Vnitřní psychické a tělesné reakce = autonomní nervový systém
Kognitivní hodnocení situace - zda je pro mne pozitivní nebo negativní
Emoční hodnocení a prožívaná emoce:
Výraz obličeje
Strach - nelibá emoce, při skutečném ohrožení
Smutek – nelibý emoční stav, reakce na ztrátu , nebo představu ztráty, žádoucího cíle.
Radost – libý emoční stav, reakce na dosažení cíle, nebo očekávaní dosažení cíle.
12.5Postoje
= představují pohotovost jedinců reagovat na určité podněty stejným způsobem.
- patří k nim: citové hodnocení, pobídky k jednání.
12.6Zájmy
= vztah člověka k určitému předmětu nebo činnosti =>
větší zaměřenost již ve vnímání
tendence získávat nové informace
realizace příslušné činnosti spojené s uspokojením
12.7Předsudky
= mají podobnou strukturu jako postoje, ale vznikají na podkladě nesprávných, nedostatečných nebo lživých informací a v současnosti často vzbuzují negativní emoce a nepřátelské jednání vůči skupinám a jednotlivcům, které vlastně ani neznáme.
13Stres
Selyeho koncepce :
Činitel působící zátěž je stresor. Odpovědí organismu je stresová reakce, v situaci ohrožení nebo dokonce stav očekávání ohrožení, které považuje člověk za nadhraniční pro jeho schopnost obrany či adaptace.
Normální, aktivující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám aktuálně nevyhovujících vnějších i vnitřních podmínek a po kterém zavládne nová vyváženost, homeostáza, nazýváme e u s t r e s e m.
D i s t r e s - negativní stres. Oba typy stresu jsou stejné svou chemickou povahou, ale liší se tím, jak na ně reagujeme. Zatímco u eustresu zažíváme příjemné napětí a po něm radost z dosažení cíle, u distresu začneme ztrácet pocit jistoty a adekvátnosti. Cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc a ztrátu.