STRATEGICKÝ MANAGEMENT

1.Jestliže se tvoří strategie, tak existují 3 fáze, jaké?

Začíná se strategickou analýzou vnějšího a vnitřního prostředí. Pokračuje se formulací strategie na základě výsledků z analýz. Nakonec nastává samotná implementace strategie.

2.Jaké jsou hlavní cíle analýzy makrookolí?

Analýza makrookolí podniku umožňuje managementu uvědomit si především vazby a souvislosti mezi jednotlivými působícími faktory a v neposlední řadě i příležitosti a hrozby, na které by se měl podnik zaměřit.

Působící faktory jsou rozpracovány v otázce jiné otázce.

3.Jaký má úkol marketing ve strategickém managementu?

Strategie podniku musí zahrnovat strategie pro jednotlivé úrovně řízení včetně strategií základních funkcí podniku, jakými je i marketing. Strategie na jednotlivých úrovních řízení podniku musí vytvářet jednotný systém a navzájem se podporovat. Nelze např. vytvářet výrobní strategii bez vazby na záměry na úrovni podnikatelských jednotek a bez vazby na marketingovou strategii a na další strategie na funkční úrovni.

4.Klasická škola teorie řízení

Vznikla na přelomu 19. a 20. století. V té době se totiž zejména americký průmysl vyvíjel za relativního nedostatku pracovních sil, což pochopitelně ovlivnilo cenu pracovní síly na trhu. Podnikatelé proto usilovali o racionalizaci dělnické práce prostřednictvím její intenzifikace.

Frederic Winslow Taylor (USA) je pokládán za zakladatele vědeckého řízení. Vycházel z časových studií na základě kterých zavedl odměňování prostřednictvím úkolové mzdy.

Frank Bunker Gilbreth (USA) vycházel z poznatků opírajících se o pohybové studie, v nichž rozložil jednotlivé pohyby na prvky (zkratka „therbligy“).

Henry Ford (USA) byl průkopníkem zavádění hromadné výroby normalizovaných výrobků (dílů). Zavedl maximální dělbu práce, konvejery (pásové dopravníky) a zaručenou denní osmihodinovou pracovní mzdu.

Po 1. světové válce se v Evropě začaly objevovat tendence zabývat se studiem pokrokových amerických zkušeností z oblasti organizace a řízení. Tak např. v Československu vznikla Masarykova akademie práce v r. 1919, která se zabývala metodami racionalizace práce.

Dále v Československu se v r. 1924 konal Mezinárodní kongres řízení v Praze (zkratka PIMCO) a v roce 1926 vznikl Mezinárodní komitét pro vědecké řízení (CIOS) - generální sekretář doc. Verunáč.

Tomáš Baťa se seznámil s americkými způsoby řízení (taylorismem a fordismem). Přenášel podnikatelské riziko na mistry a dělníky. Vytvořil systém samospráv. Zavedl dokonalé provozní účetnictví a systém výchovy mladých mužů a žen.

Kolébkou klasické školy se v Evropě však stala Francie.

Henry Fayol (Francie) - podle něj má podnik obsahovat 6 funkcí (technickou, obchodní, finanční, ochrannou, účetní a správní). Správní činností je: předvídání, organizování, přikazování, koordonaci a kontrolu. Správa tak zasahuje do všech činností podniku a spojuje je v celek.

5.Styly řízení

Představují takové pracovní postupy vedoucího pracovníka, které se používají přesvědčení, že povedou k efektivnímu řešení řídících situací. Podle stylu řízení rozeznáváme tři základní typy:

a) autokratický typ - používá v práci svoji autoritu (pravomoc) bez konzultací s ostatními. Je efektivní, kde jsou zapotřebí kritická rychlá rozhodnutí. Záporem je oblast motivace lidí.

b) demokratický typ - možnost volně se vyjadřovat ke stanoveným cílům a úkolům, ale řídící pracovník má vždy konečné slovo. Lidé ale mohou docházet k vlastním rozhodnutím.

c) liberální typ - vedoucí přebírá funkci konzultanta a vytváří podmínky pro nápady svých zaměstnanců.

V dnešní době rychlých změn je vhodným typem vedoucího pracovníka ta osoba, která umí kombinovat podle potřeby všechny tři styly řízení, a tu označujeme pojmem leader.