3.5Konkurence dokonalá a nedokonalá

Konkurence dokonalá = je jednou z užitečných abstrakcí ekonomické teorie, v reálném světě bychom ji marně hledali

Základní předpoklady dokonalé konkurence

naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky
stejná míra informovanosti všech eko subjektů na daném trhu
mnoho výrobců na trhu jednoho výrobku
homogenní produkt – naprosto shodný výrobek, který se svými fyzickými vlastnostmi nijak neliší od výrobku ostatních výrobců
firma v dokonalé konkurenci nemůže ovlivnit tržní cenu produkce, kterou vyrábí (firma může dosáhnout max. zisku jedině úspory při výrobě)

Nedokonalá konkurence – monopolistická konkurence, oligopol, monopol

Monopolistická konkurence

v mnoha směrech se podobá dokonalé konkurenci
trh jednoho výrobku s mnoha výrobci, na který je volný vstup
diferencovaný produkt
ceny různých typů výrobků se mohou lišit

Oligopol

její nedokonalost je větší než nedokonalost monopolistické konkurence
přístup do odvětví je omezený
výrobci mají možnost omezovat nabídku a tím nutit spotřebitele, aby za zboží, kterého je na trhu méně, platil vyšší cenu

Monopol

v odvětví je jediný výrobce určitého výrobku, který tak získává absolutní moc na spotřebiteli
je považován za druhý krajní extrém (protipól dokonalé konkurence), nikoli však nereálný.

3.6Funkce trhu

Co? – Tím co spotřebitelé koupí a co nekoupí, rozhodují o tom, co se vyrábět bude a co ne – tzv. peněžní (korunové, dolarové) hlasy

Jak? - Soutěž mezi výrobci rozhoduje o tom, za kolik se bude vyrábět, v jaké kvalitě, na jaké technické úrovni…

Pro koho? – Toto hledisko určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů

Nedokonale konkurenční trh si vynucuje dodatečné zásahy státu do ekonomiky. Nedokáže na tyto otázky odpovědět sám jako trh dokonale konkurenční .

Sociálně orientovaná tržní ekonomika = významné zásahy státu do tržního mechanismu v zájmu udržení eko stability a dosažení sociálního smíru ve společnosti

Čistá tržní ekonomika = ekonomika bez nebo s minimálními zásahy státu

Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor eko rozvoje.

4Užitek spotřebitele a odvození poptávky

4.1Cíl spotřebitele: maximalizace užitku

spotřebitel nakupuje statky, aby uspokojil své potřeby, v rozhodování je však omezen svým příjmem (důchodem)
racionálně jednající spotřebitel poměřuje dvě veličiny – uspokojení potřeb, které statek přinese a náklady (peněžní výdaje), které na tento statek vynaložil

Užitek = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků, jsou dva základní přístupy – jeden předpokládá přímou měřitelnost užitku a druhý předpokládá neměřitelnost užitku

Celkový užitek (TU)

vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby
je závislý především na objemu spotřebovávaného statku, zvyšuje se s růstem jeho množství
je ovlivněn i subjektivním vztahem spotřebitele k určitému statku, jeho preferencemi (statek, který je pro jednoho velmi užitečný, jinému nemusí přinášet užitek žádný nebo malý)
s růstem objemu spotřebovávaného statku se užitek zvyšuje stále pomaleji

Mezní užitek (MU)

patří do mezní kategorie
mezní kategorie jsou veličinami přírůstkovými, sledují vztah dvou proměnných, udávají o kolik se zvýši jedna proměnná, pokud vzroste druhá proměnná o jednotku
mezní užitek – poměřujeme užitek a množství statku, který tento užitek přináší
mezní užitek = o kolik vzroste celkový užitek jestliže se množství spotřebovávaného statku zvýší o jednotku

MU = Δ TU / Δ Q

sklon křivky je Δy / Δx, proto je poměr ΔTU / ΔQ , neboli mezní užitek sklonem křivky celkového užitku
mezní užitek je závislý na: významu a intenzitě potřeby a na disponibilním množství toho kterého statku
zákon klesajícího mezního užitku – s růstem objemu spotřebovávaného statku má mezní užitek tendenci klesat

Rozdíl mezi celkovým a mezním užitkem

celkový užitek určitého množství statku je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit
mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky statku