1 ÚVOD 3

1.1 CO JE EKONOMIE 3

1.2 PŘEDMĚT EKONOMICKÉ TEORIE 4

1.3 EKONOMICKÁ VZÁCNOST 4

1.4 VÝROBNÍ FAKTORY 4

1.4.1 PŮDA 4

1.4.2 PRÁCE 5

1.4.3 KAPITÁL 5

1.4.4 VÝNOSY Z VÝROBNÍHO FAKTORU 5

1.4.5 VÝNOSY Z ROZSAHU 6

1.4.6 ALTERNATIVNÍ POUŽITÍ VÝROBNÍCH FAKTORŮ 6

2 FORMOVÁNÍ TRHU 6

2.1 DĚLBA PRÁCE 6

2.2 PENÍZE 7

2.3 TRH 7

2.4 TYPY TRHŮ 8

2.4.1 TRH MÍSTNÍ, NÁRODNÍ A SVĚTOVÝ 8

2.4.2 TRH DÍLČÍ A AGREGÁTNÍ 8

2.4.3 TRHY PRODUKTŮ, PENĚZ A VÝROBNÍCH FAKTORŮ 8

2.5 TRŽNÍ SUBJEKTY 8

3 ZÁKLADNÍ ELEMENTY TRHU 9

3.1 NABÍDKA 9

3.2 POPTÁVKA 10

3.3 CENA 11

3.4 KONKURENCE 12

3.5 KONKURENCE DOKONALÁ A NEDOKONALÁ 13

3.6 FUNKCE TRHU 13

4 UŽITEK SPOTŘEBITELE A ODVOZENÍ POPTÁVKY 14

4.1 CÍL SPOTŘEBITELE: MAXIMALIZACE UŽITKU 14

15

4.2 POPTÁVKA SPOTŘBITELE PŘI PŘÍMÉ MĚŘITELNOSTI UŽITKU 15

4.3 POPTÁVKA SPOTŘEBITELE PŘI NEMĚŘITELNOSTI UŽITKU 16

4.3.1 INDIFERENČNÍ KŘIVKA, INDIFERENČNÍ MAPA 16

4.3.2 LINIE ROZPOČTU 17

4.3.3 OPTIMUM SPOTŘEBITELE 18

4.3.4 ODVOZENÍ KŘIVKY POPTÁVKY 19

5 VLIV CENY, PŘÍJMU A CEN JINÝCH ZBOŽÍ NA POPTÁVKU 20

5.1 ZMĚNA CENY, DŮCHODU A CEN JINÝCH ZBOŽÍ A POPTÁVKA 20

5.2 ELASTICITA POPTÁVKY 21

5.3 TRŽNÍ POPTÁVKA 23

6 CHOVÁNÍ FIRMY A FORMOVÁNÍ NABÍDKY (VÝROBA A NÁKLADY) 23

6.1 PRODUKČNÍ ANALÝZA V KRÁTKÉM OBDOBÍ 24

6.2 NÁKLADY V KRÁTKÉM OBDOBÍ 25

6.3 PRODUKČNÍ ANALÝZA V DLOUHÉM OBDOBÍ 26

6.4 NÁKLADY V DLOUHÉM OBDOBÍ 28

7 PŘÍJMY, ZISK A OPTIMUM FIRMY 29

7.1 CELKOVÉ, PRŮMĚRNÉ A MEZNÍ PŘÍJMY 29

7.2 ZISK FIRMY 29

7.3 OPTIMÁLNÍ VÝŠE VÝSTUPU FIRMY 30

8 NABÍDKA DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMY 31

8.1 OPTIMUM DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMY 31

8.2 NABÍDKA A BOD UZAVŘENÍ FIRMY V KRÁTKÉM OBDOBÍ 33

8.3 BOD ZVRATU 34

8.4 VLIV ZMĚN NÁKLADŮ A OSTATNÍC FAKTORŮ NA NABÍDKU 35

8.5 ELASTICITA NABÍDKY 35

8.6 TRŽNÍ NABÍDKA 36

9 ROVNOVÁHA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU 36

9.1 TRŽNÍ ROVNOVÁHA 36

9.2 VLIV ZMĚN POPTÁVKY A NABÍDKY NA TRŽNÍ ROVNOVÁHU 39

9.2.1 ROVNOVÁHA Z HLEDISKA RŮZNÝCH OBDOBÍ 39

9.2.2 ROVNOVÁHA A SOUČASNÁ ZMĚNA POPTÁVKY A NABÍDKY 39

9.2.3 TEORÉM PAVUČINY 40

10 NEDOKONALÁ KONKURENCE 41

10.1 NEDOKONALÁ KONKURENCE JAKO EKONOMICKÁ REALITA 41

10.2 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE 41

10.3 HLAVNÍ PŘÍČINY VZNIKU NEDOKONALÉ KONKURENCE 42

10.4 OPTIMUM FIRMY V NEDOKONALÉ KONKURENCI 43

11 CHOVÁNÍ FIRMY V NEDOKONALÉ KONKURENCI 45

11.1 MONOPOL 45

11.2 OLIGOPOL 48

11.3 MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE 49

12 ZISK JAKO PODNĚT A ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY 50

12.1 TYPY FIREM 50

12.2 CHOVÁNÍ VELKÉ FIRMY 51

12.3 ALTERNATIVNÍ CÍLE FIRMY 51

13 FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ 53

13.1 URČENÍ CEN VÝROBNÍCH FAKTORŮ 53

13.2 TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EKONOMICKÁ RENTA 53

13.3 POPTÁVKA FIRMY PO VÝROBNÍM FAKTORU 54

13.4 POPTÁVKA FIRMY PO VSTUPU V NEDOKONALÉ KONKURENCI 57

14 TRH PRÁCE 58

14.1 TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH DOKONALÉ KONKURENCE 58

14.1.1 POPTÁVKA PO PRÁCI 58

14.1.2 NABÍDKA PRÁCE 59

14.1.3 ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE 60

14.2 TRH PRÁCE V PODMÍNKÁCH NEDOKONALÉ KONKURENCE 62

14.2.1 MONOPSON 62

14.2.2 ODBOROVÉ SVAZY NA TRHU PRÁCE 63

14.2.3 BILATERÁLNÍ MONOPOL 64

15 TRH KAPITÁLU 65

15.1 DEFINICE KAPITÁLU A TRH KAPITÁLU 65

15.2 NABÍDKA NA TRHU KAPITÁLU – TVORBA ÚSPOR 67

15.3 POPTÁVKA NA TRHU KAPITÁLU 68

15.4 ROVNOVÁHA NA TRHU KAPITÁLU 69

15.5 VÝNOSY Z KAPITÁLU 69

15.6 TRHY KAPITÁLOVÝCH STATKŮ 70

16 ROZDĚLOVÁNÍ DŮCHODŮ 70

16.1 NEROVNOSTI V DŮCHODECH A JEJICH MĚŘENÍ 71

16.2 PŘEROZDĚLOVACÍ PROCESY V EKONOMICE 73

17 VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA 74

17.1 EFEKTIVNOST VE VÝROBĚ 75

17.2 EFEKTIVNOST SMĚNY 77

17.3 VÝROBNĚ SPOTŘEBNÍ EFEKTIVNOST 78

17.4 VŠEOBECNÁ ROVNOVÁHA 79

17.5 DOSAŽENÍ VŠEOBECNÉ ROVNOVÁHY 79

17.6 EFEKTIVNOST A SPRAVEDLNOST 80

18 TRŽNÍ SELHÁNÍ 82

18.1 NEDOKONALÁ KONKURENCE (MONOPOLNÍ SÍLA) 82

18.2 EXTERNALITY 82

18.3 VEŘEJNÉ STATKY 84

18.4 ASYMETRICKÁ INFORMACE 86

19 PŮSOBENÍ STÁTU NA MIKROEKONOMICKÉ SUBJEKTY 87

19.1 MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA 87

19.2 TRŽNÍ SELHÁNÍ A STÁT 88

19.3 STÁT A TRŽNÍ ROVNOVÁHA 89

19.4 SELHÁVÁNÍ STÁTU 89

1ÚVOD

1.1Co je ekonomie

Obecná ekonomická teorie

• zabývá se nejobecnějšími zákonitostmi ekonomického života společnosti

• popisuje abstraktní mechanismy jejich fungování, které nám pomáhají pochopit logiku reálných ekonomických procesů

• je vědou společenskou a její zkoumání musí vycházet z reality eko života společnosti a její závěry musí být pro společnost prakticky využitelné

• jiní ekonomové prosazují, aby byla ekonomická teorie chápána spíše jako formálně abstraktní vědní disciplína

Matematická větev

• matemat. větev eko teorie prosazuje názor, že kriteriem pravdivosti a vědeckosti v eko teorii je možnost matematického důkazu

• co nelze dokázat matematicky, nelze dokázat vůbec a proto je nepoužitelné

Společenská větev

• ekonomické teorie zásadně odmítá názor matem. větve

• odmítá matematiku v eko teorie používat

• argumentuje, že ekonomie je věda o chování lidí ve výrobě a chování lidí nelze směstnat do vzorců

Pozitivní ekonomie

• přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je

• jejím cílem je tuto realitu popisovat a hledat v ní zákonitosti jejího fungování

Normativní ekonomie

• zkoumá reality je tu pouze východiskem

• zjištěnou skutečnost hodnotí a hodnotí ji obvykle kriticky

• cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího eko systému, aktivně se podílet na vývoji lidské společnosti

Mikroekonomie

• zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů – jednotlivců, domácností či firem

Makroekonomie

• zabývá se hospodářstvím jako celkem

• je pohledem zvenku, pohledem subjektu, který sám není bezprostředním účastníkem eko systému, ale vytváří pro jeho fungování podmínky

1.2Předmět ekonomické teorie

• hledá pohnutky, které vedou lidi k tomu, aby uspokojovali své potřeby

• analyzuje způsoby, jakými mohou lidé své potřeby uspokojit

• vysvětluje ochotu lidí něco vyrábět

• zkoumá člověka s jeho neomezenými potřebami ve světě omezených zdrojů

(nesoulad mezi potřebami a zdroji pak člověka nutí vyrábět, vstupovat do eko vztahů s jinými lidmi, vytvářet eko strukturu společnosti)

1.3Ekonomická vzácnost

• Ekonomické statky

• jsou to předměty, které neexistují v neomezené míře

• statky, které je potřeba vyrábět, aby vůbec byly k dispozici

• jsou charakteristické svojí vzácností

Ekonomická vzácnost

• obsahuje v sobě dva aspekty omezenost zdrojů a užitečnost

• předmět který je sice užitečný, ale zároveň volně dostupný, nazýváme volný statek

Výroba

• proces přeměny přír. zdrojů v ekonomické statky nazýváme proces výroby

• většinu statků, které člověk potřebuje ke svému životu musí vyrobit – vytvořit přeměnou z přírodních zdrojů, které lze ve volné přírodě v omezené nebo neomezené míře nalézt, ale nejsou samy o sobě užitečné

1.4Výrobní faktory

• používáme je při výrobě eko statků – vzácné statky = výrobní faktory

• primární výrobní faktory – práce, půda + přírodní zdroje a technologie

1.4.1PŮDA

• Land – A

• je produktem přírody, ale není volným statkem – její množství je omezené

• ne každá půda má stejně výhodou polohu, stejnou kvalitu

Pozemková renta = důchod plynoucí z půdy

Přírodní zdroje

• nerostné suroviny a přírodní materiály mají stejné vlastnosti jako půda

• půda je nedůležitější přírodní zdroj, protože se na rozdíl od ostatních účastí daného výrobního procesu (ke každé výrobě je nezbytný určitý prostor, na kterém může výroba probíhat)

1.4.2PRÁCE

• Labor – L

• je to lidská činnost, jejím nositelem je člověk

• práce jako výrobní faktor je do značné míry limitována mimoekonomicky co do množství i co do kvality

• téměř každý člověk je schopen pracovat, ale kvalita a množství práce každého jednotlivce je ovlivněna jeho fyzickými a duševními vlastnostmi

• množství práce v celé společnosti je podmíněno počtem lidí schopných a ochotných pracovat

• účinnost práce lze aktivně ovlivnit – množství a kvalitu disponibilní práce je možné zvyšovat růstem kvalifikace a prostřednictvím lepšího vybavení práce výrobními stroji

• výsledkem použití práce je mzda