9. Prednaska eas
Příjmová a důchodová disparita v zemědělství
Osnova přednášky
Několik oznámení
Definice a kategorie disparity
Měření externí disparity
Hypotézy k vysvětlení externí disparity v zemědělství
Poptávkově orientované
Nabídkově orientované
Komplexní
Měření interní disparity
SCs/Data/Common:Pef(I:/KE/bouckova/EAS/2010
Termíny zkoušek
V průběhu tohoto týdne budou termíny zkoušek na hrocha; do 1.12.
V týdnu 3.-7.1.2011 budou vypsaný 2 předtermíny
Zápočet nutný zapsaný v indexu
Příští týden přednáška – není ve skriptech
2 důvody
Bude tu Homolka
Současná situace českého zemědělství
Písemná část 20 otázek multiple choice – 1 odpověď správně, jsou mírumilovní, minimum je 13 bodů
Částečně správně znamená obsahově alespoň část odpovědi
U prvního testu dostala na prdel půlka lidí
Svatoš – trvale udržitelný rozvoj
Bobo – HDP, Disparita
Pletichová – problematika půdy
Příjmová a důchodová disparita
Termín disparita
Par = rovný parita = rovnost; dis = záporná předpona
Disparita = nerovnost
Ve vztahu k příjmům a důchodům znamená
Nerovnost v příjmech či důchodech determinovanou buď
Objektivními příčinami (reálná disparita)
Subjektivními příčinami (subjektivní disparita)
Objektivní příčiny
Takové produkčně –ekonomické a sociální podmínky, které sektor, podnik či jednotlivý pracovník nemůže výrazněji ovlivnit
V zemědělství:
Přírodní a klimatické podmínky
Ekonomická specifika regionu
Nástroje státní zemědělské politiky
Subjektivní příčiny
Takové, které podnik může změnit
Úroveň managementu
Efektivní využití produkčních faktorů
Využití informací
Úroveň vzdělání atd.
Rozlišujeme
Disparitu důchodovou
Tedy nerovnost v důchodech podniků
Nerovnost v příjmech pracovníků
Příjmová (důchodová) disparita dané ekonomické jednotky může být měřena
Interně
Uvnitř dané jednotky mezi jejími částmi, prvky
Externě
Mezi různými jednotkami téže úrovně diverzifikace
Z pohledu Agr. Sektoru
Interní
Mezi dílčími jednotkami agrárního sektoru
Disparita mezi podniky různých právních forem, s rozdílnou velikostí, v různých produkčních oblastech a regionech
Externí
Nerovnost mezi agrárním sektorem a jinými odvětvími, případně průměrem národní ekonomiky, nebo mezi agrárními sektory různých zemí
Měření disparity není samoúčelné, cílem je vyrovnávat disparitu.
Všechny typy disparity
Objektivní vyplývající z příčin a podmínek, které není sektor či zemědělských podnik schopen změnit
Ve vztahu k AS tedy lze vyjádřit disparitu
Vnitřní
Důchodová
příjmová
Vnější
důchodová
příjmová
Měření externí disparity
vývoj HDP = HPH = hrubá přidaná hodnota
měříme vývoj HDP v komparaci s jinými odvětvími / průměrem NH
HDP/1 pracovníka v komparaci s jiným odvětvími / průměrem NH
Ukazatele externí důchodové disparity
Hrubá přidaná hodnota
V tržních a stálých cenách (případně v PPP = purchasing power price)
Tempa růstu HPH
Hrubá přidaná hodnota / 1 pracovníka
Evidenčního, stálého, přepočteného
Na toto velice často pozor – uvést jak se vypočítávají! Musíme se ujistit, jak byl daný ukazatel vypočítán
Měření externí disparity
Příjmová pracníků
Průměrný příjem / 1 pracovník
Buď nominální a reálný
Hrubý a čistý
Přepočet nominální mzdy na reálnou pomocí spotřebního koše
Nelze přepočítávat v rámci odvětví během jednoho roku
Bráno mezi nominální a reálnou
Přepočítává se pomocí soustavy koeficientů, které berou v potaz vztahy u odvětví; jedná se o komplikovaný přepočet… začíná se přepočtem na hodinovou mzdu, poté spousta sraní s koeficienty
Průměrná čistá (hrubá) měsíční mzda (včetně naturální části mzdy)
Komparativní ukazatele
Počet minut (hodin) práce nutných k zakoupení určitého zboží (kg masa, l benzinu, běžného auta, televizoru)
Jedná se o určitý přepočet na reálnou mzdu, který je srozumitelný neodborné veřejnosti
Lze měřit meziročními změnami
Lze měřit i mezi státy
Kolik piv si koupí za svůj měsíční plat
Průměrná hrubá mzda v ČR vzrůstá
Ve veřejné sféře rostly o něco výše než v soukromé podnikatelské
Příčiny externí příjmové a důchodové disparity agrárního sektoru
3 skupiny hypotéz
Nabídkově orientované
Poptávkově orientované
Komplexní (tržní vysvětlení)
Všechny hypotézy nemusí platit stejně pro dané časové období a pro daný sektor
Nabídkově orientované hypotézy
Na základě:
Specifika zemědělství
Biologický charakter
Dlouhé a nepřerušitelné cykly – otázka reagování nabídky na cenu
Omezená možnost uplatnění vědecko-technického pokroku
Závislost na přírodních a klimatických podmínkách
Klasická inverzní a nabídková křivka
Roste cena roste nabídka
V zemědělství dochází k tomu, že křivka má opačný průběh
Důvodem je omezená trvanlivost u RV – nelze skladovat např. ovoce, zeleninu, resp. skladovat ano, ale pouze po omezenou dobu
U ŽV je důvod kvalita masa, další dodatečné náklady při odložení porážky
Hypotéza šlapacího mlýny
Hypotéza k vysvětlení vědecko-technického pokroku v rámci odvětví
Základní myšlenka:
Vznikne-li nová vědecko-technická inovace, nikdy ji neuplatní všechny podniky najednou
Hypotéza alternativních očekávání
Poptávkově orientované
Na základě
Engelův zákon
Při rostoucích důchodech obyvatel klesá podíl výdajů na potraviny na celkových výdajích (Ernst Engel – německý ekonom a statistik)
Při růstu cen se jednou nákup potravin zastaví kvantita poté kvalita poté luxus dále již není možné nic dalšího z hlediska potravin kupovat
Paradoxně pro zemědělští je výhodnější snižování příjmů – jíst se prostě musí vše ostatní lze omezit
Nerovnovážné postavení zemědělství na trhu
Tzv. cenové nůžky
Ceny vstupu rostou rychleji než ceny výstupů, tím se zemědělství dostává do nevýhodné pozice
Mimo zemědělství jsou vztahy dodavatel a producent (a spotřebitel) 3
Diktuje ceny producent (spotřebitel)
Diktuje ceny dodavatel (spotřebitel)
Vyrovnaná pozice
V zemědělství diktují ceny dodavatelé (obvykle oligopoly), ale ještě o něco více odběratelé (téměř monopsonní pozice)
Zemědělci jsou téměř v pozici dokonalé konkurenc
Komplexní hypotéza „tržně hospodářské vysvětlení“
Formulována Robertem Koesterem (amok)
Propojuje jednotlivé dílčí hypotézy
Doplňuje je o využití teorie sektorových faktorových nadkapacit souvisí s mobilitou faktorů, zde konkrétně půdy zde nefunguje mobilita
Typický příklad pracovníci nejsou-li potřební, dostanou kick a musí do dalšího odvětví
Kapitál je-li mnoho kapitálu v daném odvětví, tendence vede k investici a přesunu kapitálu
Půda zemědělci si jí musí ponechat, musí jí obdělávat, platí z ní daně, starají se, ale nemají z ní žádný užitek – nedokáží adekvátně využít zemědělskou půdu
Doma pročíst interní disparitu