2. Prednaska - eas

• Zvláštnosti agrárního sektoru z pohledu ekonomického

  • Výrobní struktura – model rodinné farmy v tržních ekonomikách (příklad dokonalé konkurence)

    • V jiných zemích vysoce intenzivní (20 000ha rodinná farma v Austrálii např.)

    • Podstatné je, že u nás neovlivní jednotlivý podnik cenu na trhu

    • Zemědělská prvovýroba je typický příklad dokonalé konkurence

  • Přírodní vlivy působí na určité nepředvídatelné kolísání produkce (Klima, biologický základ, zvláštnosti produkčního faktoru půda)

    • Základ poruch u zemědělství

  • Neelastická poptávka po potravinách (potraviny = nezbytné statky)

  • Klesající podíl výdajů domácností na potraviny (pokles podílu zemědělství na tvorbě HDP a na zaměstnanosti)

    • Spotřeba nemůže růst nekonečně

    • Roste produktivita  potřeba menšího počtu pracovníků

    • Vyspělé zemědělství je úměrně závislé na vyspělosti ekonomiky

  • Omezená mobilita pracovníků v zemědělství (často je pracoviště současně domovem)

    • Lidé nejsou moc ochotni se stěhovat za prací v sektoru zemědělství

    • Při prodeji farmy se obvykle zároveň mění bydliště  složité

    • Platová hraniční mez je v sektoru zemědělství nižší než u jiných sektorů

Kombinace těchto zvláštností zemědělství představuje vznik základních problémů zemědělství:

• Kolísání cen potravin – krátkodobě (v tržních ekonomikách)

• Pokles cen (reálných) – dlouhodobě (ve vztahu k ostatním odvětvím, k cenám inputů)

  • Index růstu cen potravin je pomalejší než index růst cen jiných finálních produktů

  • Ve stálých cenách z dlouhodobého hlediska ceny potravin klesají

  • Prakticky s jistotou lze říci, že to nebude platit pro 21. Století – zde se očekává spíše růst z více důvodů

• Důchodová disparita (pokles příjmů rolníků ve srovnání s ostatními odvětvími)

Důsledek:

• Potřeba vládní intervence ve prospěch zemědělců (ve vyspělých ekonomická), rozvojové země mají bohužel pech

• Ochrana proti dovozům

• Podpora exportu

• Stabilizace trhu

• Dotace, subvence

• Strukturální programy přechodu zemědělců na jiné podnikatelské aktivity (komunální služby, ochrana životního prostředí)

Za jinak stejných podmínek platí, že čím nižší zaměstnanost, čím nižší podíl zemědělství na zaměstnanosti (dále HDP, bilanci zahraničního obchodu a jiných makroekonomických ukazatelích) platí, že je to vyspělejší ekonomika.

Setrvačnost ekonomiky je velká, na zemědělství záleží hodně, dosažení vyšší úrovně ekonomiky celkem dost závistí na zlepšení situace v zemědělství, které je ale závislé na výši úrovně celkové ekonomiky (včetně vzdělání, tradic a dalších faktorů)

Zvláštnosti trhů zemědělskými výrobky

• Řada zvláštností zemědělství se projevuje zvláštnostmi trhu

• Zemědělské komodity, potraviny – významný podíl na světovém obchodě, vnitřním obchodě (asi až 8%)

• Počet světových trhů je menší než počet komodit

  • Každý trh předpokládá – zbožní výrobu (vyrábím pro prodej, naturální oběh má velký rozsah ((bráno ve světě)), minimální rozsah, určení trhu (hranic)

• Základní tendence rozvoje trhů

  • Integrace a vytváření mnohovýrobkových „nadtrhů“

  • To souvisí s

    • Oslabením vlivu povětrnostních podmínek

    • Zesílení konkurence mezi zaměnitelnými výrobky

    • Přerozdělení půdy a kapitálu pro pěstování efektivních plodin

Zvláštnosti trhu jsou dány, zvláštnostmi výroby, spotřeby, zahraničního obchodu a cenové tvorby

1. Zvláštnosti výroby

• Závislost na přírodně klimatických podmínkách

  • Geografické rozmístění plodin +- výnosy +- užitkovost + mezinárodní dělba práce = hlavní toky ZO; geografické podmínky determinují množství výnosů, jaké plodiny budeme pěstovat

  • Vliv počasí na objem (kvalitu) produkce

    • RV, RZ, země s vyšším podílem marginálních (mnoho let fungují, pak 1x ne) půd

  • Sezónnost (vliv závlah, skleníků)

    • Investičně velmi náročné

    • Výhoda vyspělých zemí s kapitálem

• Značná délka reprodukčního cyklu

  • RV, ŽV, víceleté kultury, tropy – rozdíly

    • RV – víceleté kultury – vinice, chmelnice

    • Tropy = 2 – 3 sklizně /ROK

    • ŽV – růst a vývoj zvířectva

  • 3 druhy cyklů:

    • Přirozený (nepravidelný), cyklus plodnosti (jablka, kakaové boby)

      • Tzv. úrodný či neúrodný rok, nelze predikovat

    • Životní cyklus plodnosti

      • Zvyšování úrody, dosažení maxima, poté snížení

      • Laktační křivka atd.

    • Cenový cyklus – pomalá reakce na úroveň cen vzhledem k časovému posunu Na a Po (např. víceleté plodiny – doba výsadby a plodnosti)

      • Vždy velké zpoždění nabídky za poptávkou

• Ohraničenost půd

  • Fyzická

    • Rozšiřování zemědělské půdy ve světě je prakticky vyčerpáno (eroze, zasolování, desertifikace, nedostatek vody atd.)

  • Právní omezenost

    • Typ vlastnictví – soukromé, státní, občinové

    • Všechny systémy založeny na tom, že koupě a prodej půdy jsou komplikovanou záležitostí; už ve středověku to nebyla prdel

    • Omezený přístup k půdě, situace – RZ, výživa, revoluce, zelená revoluce (nesplnila očekávání)

• Nízký stupeň koncentrace a centralizace kapitálu

  • Počet a výměra farem (Lorenzova křivka)

  • Využití zemědělské techniky a chemie

  • Stupeň rozvoje vertikální integrace

    • Cukr, mléko, brojleři, citrusy… + kooperace

• Plošný charakter zemědělské výroby

  • Vliv na průběh dopravních nákladů

2. Zvláštnosti spotřeby

• Reprodukce PS

• Nelze odložit spotřebu

• Spotřeba potravin (objem, struktura) závisí:

  • Růst obyvatelstva

  • Růst důchodové úrovně (v různých fázích kooperace a cyklu, výše příjmů)

• Výsledek substitučních efektů (potraviny – potraviny, potraviny – nepotravinářské zboží)

3. Zvláštnosti mezinárodního obchodu

• Tendence

  • Snižování podílu zemědělství v národním hospodářství

  • Snižování podílu zemědělství na ZO

  • Kolísání objemu agrárního obchodu (ZO kolísá více než kolísá výroba)

  • Zvyšování podílu zpracované produkce ve srovnání se surovinami

  • Konkurence ze strany syntetických náhražek

    • V celkovém rozsahu (barviva, náhražky, stabilizátory atd.

  • Jednosměrnost dodávek (teritoriálně) u některých komodit

    • 97% rýže spotřebují její producenti (Asie)

  • Velké množství kontrahentů (smluvních stran) + role TNK (transnacionálních korporací)

  • Výrazné uplatnění burz v obchodu

    • Obvykle spojena s tržním prostředím

    • Fyzicky se nemusí setkávat nabídka s poptávkou

    • Předpokladem ale je standardizace

4. Zvláštnosti cen a jejich tvorby

• Rysy

  • Zvýšená nestálost

  • Celkově nižší tempo růstu cen zemědělských komodit

  • Mnohost cen zemědělských komodit (kotace)

    • Ve stejném okamžiku jsou kotovány různé ceny na stejnou komoditu

  • Sezónní kolísání

  • Vliv syntetických náhražek

• Základní druhy

  • Expertní prognózy

  • Matematicko-statistické metody (musíme znát všechny rozhodující faktory + musíme mít k dispozici dlouho časovou řadu); v praxi hůře aplikovatelné ač je to standardní nástroj

  • Metody typu CHART

    • Různé časové horizonty, různé instituce

    • Dávají dobré výsledky, použití je široké

Postavení zemědělství v rámci globálních trendů

• Základní souvislosti

  • Globalizace je dle IMF definována jako rostoucí vzájemná ekonomická závislost jednotlivých států v celosvětovém měřítku, způsobená rostoucím objemem a sortimentem mezinárodních transakcí komodit, služeb, kapitálu a rozšiřováním technologii

  • Počátek souvisí s ropnou krizí, změnou systému směny v mezinárodním měřítku (volný kurz namísto vázání na USD)

  • Základní aktéři

    • NNS (nadnárodní společnosti)

      • EU, NAFTA

    • Mezinárodní organizace

    • Mezinárodní měnový fond

    • Nevládní organizace

      • Velké množství , Fungují na bázi sítí

Funguje zde kompenzace – pozitivum pro jednoho je negativem pro jinou organizaci

Globální problémy

• Jsou rozšířené celosvětově, ale nelze je řešit samostatně, jsou řešitelné pouze globálně při úzké kooperaci jednotlivých států (institucí atd)

• Demografické

• Potravinové, Ekologické

• Surovinové a energetické

• Sociálně ekonomická zaostalost

• Změna uspořádání mezinárodních hospodářských vztahů

• Problém sociální, humanitární a kulturní budoucnosti člověka

• Ke zkoušce nutné znát teorii PROTEKCIONISMU v zemědělství