2. Zánik speciálních závazků

Zánik vzájemných závazků: zákon stanovuje zásadu tzv. současného plnění závazků - plnění se může domáhat pouze ta strana, která svou povinnost již splnila nebo je tak schopna učinit zároveň s druhou stranou. Straně, která je povinna plnit dříve, než své povinnosti splní druhá strana, poskytuje zákon přiměřenou ochranu. Při neplnění druhé strany může první strana uplatnit právo odepřít plnění a právo odstoupit od smlouvy.

Zánik alternativních závazků: závazky, které lze splnit několika způsoby, způsob by se měl dohodnout ve smlouvě. Není-li způsob dohodnut, možnost volby má dlužník.

3. Zvláštní plnění

Částečné plnění: je možné, neodporuje-li povaze závazku. Je-li závazek splněn jen z části, zůstává co do zbytku nesplněn s důsledky, které se váží k prodlení s plněním.

Plnění závazku pomocí jiné osoby než je dlužník: dlužník může použít ke splnění závazku někoho jiného, ten má odpovědnost, jako by plnil osobně. V rámci pracovního poměru musí zaměstnanec plnit své povinnosti jen osobně. Onou třetí osobou nemusí být podnikatel, mezi dlužníkem a třetí osobou je volitelný právní vztah. Některé smluvní typy tento druh plnění omezují nebo vylučují.

22. Zánik nesplněného závazku na základě právního úkonu

K zániku závazku může dojít i tehdy, nedojde-li k jeho splnění.

1. Odstoupení od smlouvy

Jednostranný úkon dlužníka nebo věřitele, jehož účinnost není podmíněna souhlasem druhé strany. K účinkům odstoupení od smlouvy patří zánik všech práv a povinností vyplývajících ze smlouvy; zůstává zachován nárok na náhradu škody, pokud vznikla škoda porušením smlouvy; lze uplatnit nárok na smluvní pokutu; poskytnutá plnění je třeba vrátit.

Vyplývá ze smlouvy: podmínky, za kterých lze odstoupit ze smlouvy, jsou stanovené ve smlouvě

Vyplývá ze zákona:

• Prodlení dlužníka nebo věřitele: a) podstatné porušení smlouvy: odstoupit lze hned; například nezájem jedné smluvní strany na plnění smlouvy nebo vědomost strany, která smlouvu porušila, o tom, že druhá nebude mít na plnění zájem

3. Nepodstatné porušení smlouvy: lze odstoupit za podmínky poskytnutí přiměřené lhůty k plnění

• Vadné plnění

2. Dodatečná nemožnost plnění

Povinnost dlužníka zanikne, stane-li se plnění, které původně při uzavírání smlouvy bylo možným, následně nemožným. Musí být objektivní (nezávislá na osobě a vůli dlužníka), aby zanikl závazek; byla-li by subjektivní (za dlužníka poskytne plnění věřiteli jiná osoba), závazek zásadně nezaniká. Může nastat i částečná nemožnost plnění, pokud se stane po uzavření smlouvy část dělitelného závazku nemožnou; zbytek závazku není dotčen. Závazek z tohoto důvodu zaniká okamžikem, kdy dojde věřiteli oznámení o okolnostech, které k důvodu vedou.

3. Započtení pohledávek

Dochází k němu tehdy, má-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, a jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Musí být splněny podmínky:

• Započtení musí být přípustné: nelze započíst pohledávku na náhradu škody na zdraví

• Musí se jednat o pohledávku započitatelnou: nelze započíst pohledávku promlčenou

• Plnění ze vzájemných pohledávek musí být stejného druhu: například peněžité pohledávky