předmět

Světová ekonomika pro kombinovanou formu studia

1. ročník

Metropolitní univerzita Praha

2012-2013

Téma č. 1 - Světová ekonomika jako reálný sociálně ekonomický systém – subjekty a formy.

Cíl studia tématu: Cílem studia tohoto tématu je pochopit základní kategorie, jejichž znalost je nutná ke zkoumání předmětu světová ekonomika. Neméně důležitým cílem je osvojení si termínů „subjekty světové ekonomiky“ a „formy mezinárodních ekonomických vztahů“.



Body k zapamatování:

1. základní kategorie :

• světová ekonomika

• světové hospodářství (geografické a politickoekonomické rozdělení)

• světová výroba

• světová cena

• světový obchod

• mezinárodní ekonomické vztahy x vnější ekonomické vztahy

• otevřenost (uzavřenost ekonomiky)

• ekonomický rozměr

• ekonomická úroveň

• ekonomický růst – ekonomický rozvoj

• sektorové změny světového hospodářství (odvětvová struktura produkce a zaměstnanosti)

• interdependence

• internacionalizace

• mezinárodní ekonomická integrace

• globalizace

b) subjekty a formy mezinárodních ekonomických vztahů :

1. subjekty mezinárodních vztahů – vymezení :

- jednotlivci

- malé a střední podniky, akciové společnosti

- státy

- nadnárodní společnosti

- mezinárodní organizace

- integrační seskupení

2. formy mezinárodních ekonomických vztahů – tendence vývoje :

- obchod zbožím a službami

- mezinárodní pohyb kapitálu

- migrace obyvatel

- pohyb vědecko technických poznatků

Téma č. 2 - Etapy vývoje světového hospodářství od konce 19. století do současnosti – charakteristika vývoje jednotlivých etap.



Body k zapamatování:

Etapy vývoje světové ekonomiky:

1. 1. etapa (poslední třetina 19. století – konec 1.světové války)

- období formování světového hospodářství (poslední třetina 19. století) jako jednotné světové tržní soustavy, rozvíjení jednotlivých forem mezinárodních ekonomických vztahů,

2. 2. etapa (období mezi světovými válkami a období 2.světové války)

• narušení jednotnosti světové tržní soustavy, velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let 20. století, snahy o dosažení hospodářské stability, válečné ekonomiky,

3. 3. etapa (období poválečné obnovy a období relativní prosperity 50. a 60.let 20.století)

- poválečné změny v uspořádání světového hospodářství (50. a 60. léta), vznik nového institucionálního zajištění fungování světového hospodářství, postupné vytváření skupiny rozvojových zemí, formování třech dominantních center světového hospodářství (Evropa, USA, Japonsko), Brettonwoodský měnový systém, rozvíjení mezinárodní ekonomické integrace,

4. 4. etapa (krizové období 70. a 80. let 20. století)

- období cyklických a strukturálních krizí (surovinová, energetická, potravinová krize), krize mezinárodního měnového systému, stagnace v hlavních segmentech světového hospodářství, ale také rostoucí ekonomická diferenciace mezi nimi, adaptace rozvinutých tržních ekonomik na nové podmínky ve světovém hospodářství, tzv. ztracená dekáda 80. let pro rozvojové země, narůstání problémů v centrálně plánovaných ekonomikách, odstartování globálních problémů,

5. 5. etapa ( období 90.let 20. století a první dekáda 21. století)

– přechod světového hospodářství k jednotnému tržnímu systému ( zánik socialistické ekonomické soustavy), cyklický vývoj v rozvinutých tržních ekonomikách, dynamické změny i regionální krize v rozvojových ekonomikách, transformační proces v bývalých centrálně plánovaných ekonomikách, prohlubování ekonomické diferenciace, oživení a prohloubení regionální ekonomické integrace, globalizace světového hospodářství, hledání řešení globálních problémů.

Kontrolní otázky:

1. Jak byste charakterizovali období poslední třetiny 19. století, resp. za jakých podmínek se zformovala světová ekonomika? Co bylo předpokladem pro její vznik?

1871-Prusko-fr. valka- Vítězné Německo diktovalo Francii vysoké reparace. Část platily ve směnkách,ale většinu ve zlatě.Směnky vyvolaly zvýšení německého dovozu.Zlato zvýšilo množství peněz v ekonomice což vedlo k prudkému růstu cenové hladiny.Rozvoj továren,ale i nadvýroby. 1873-Svetova ekonomicka krize. Rozvoj bank pomohl akumulaci kapitálu – nutné k zavádění nových strojů do výroby. Od druhé poloviny 18 stol .zaváděny parní stroje – v textilním průmyslu,železnice(1829 Stephensonova par.lokomotiva),zámořské parníky – tím se snižovaly náklady na dopravu – růst obchodu.(1.průmyslová revoluce) Na konci 19.stol – Edison-elektřina.(2.prům.revoluce) Rozvoj mezinár.obchodu-1869 Otevření Suezského a 1915 Panamského průplavu.Uplatnění telefonu,telegrafu a 1866 položení transatlantického kabelu 1866.Přechod od ruční výroby k manufakturám a strojové výrobě v továrnách.Koncentrace výroby přináší i první antimonopolní zákony(konec 19.stol)Poč.20.stol –montážní pásy –Henry Ford. Monarchie byly postupně nahrazovány demokraciemi.Vznikla i velmi početná skupina –dělníci – začaly mít své požadavky.Oto von Bismarck zavedl v Německu první sociální zabezpečení.Přichází urbanizace. Merkantilismus byl nahrazován klasiky a později neoklasiky.Tyto školy jsou založeny na ekonomickém liberalismu a doktríně laissez-faire – to přispělo k mezinárodní integraci.Tyto doktríny doporučovaly jen malou úlohu státu v hospodářství(tj.malý podíl výdajů vlády na HDP).

2. Jaké hlavní jevy (faktory) determinovaly vývoj světové ekonomiky po skončení druhé světové války?

Bretton-Wood, Marshalluv plan, Celkové ztáty na životech jsou odhadovány na 50-55 milionu osob.Největší ztráty utrpěl Sovětský svaz-27 mil obyvatel.Československé ztráty odhadovány na 360 tisíc osob. Celková výše vojenských nákladů a škod se odhaduje na 3 000-5 000 miliard dolarů.Opět nejvíce zasažen Sovětský svaz,jehož škody jsou odhadovány na 585 miliard předválečných amer.dolarů. Válka měla na jednotlivé evropské ekonomiky dalekosáhlé dopady.Evropa byla v katastr.stavu-hlad,choroby,chudoba byly všudypřítomné V zemích,které nebyly válkou přímo zasaženy,byla situace opačná- ekonomika USA rostla.Růst především díky exportu surovin,zeměděls.výrobků a zvýšila se i průmyslová výroba.Podobně na tom byly i Kanada a země Commonwealthu.

3. Jak byste charakterizovali období 70. let 20. století? Jaké celosvětové krize postihly světovou ekonomiku a s jakými důsledky?

Došlo k zhroucení Breton-Woodského měnového systému. V roce 1972 vznikla potravinová krize,ve stejné době i krize surovinová. V roce 1973 propuknutí první ropné krize.V říjnu 1973 vypukla na Blízkém východě již 4. arabsko-izraelská válka(Jom Kippurská válka).Izraelská vojska zvítězila a arabské země se rozhodly použít tzv.“ropnou zbraň“.Zemím OPEC se podařilo omezit produkci ropy o 5%.Toto omezení vyvolalo světovou ropnou krizi,kt.se projevila prudkým nárůstem ceny.Cena za barel stoupla z 2,5 dolaru v roce 1973 na 11,65 dolaru v roce následujícím.

4. Jak lze charakterizovat vývoj světové ekonomiky v 80. letech 20. století a jaké faktory měly na světovou ekonomiku největší vliv?

V období po ropných krizích můžeme sledovat nárust cenových hladin v jednotl.zemích.V polovině 70.let měly všechny vyspělé země mimo Švýcarska a Německa dvojcifernou roční inflaci.Vyspělým zemícm trvalo až do pol.80.let,než stlačily inflaci pod 5%.Průměr za období mezi lety 1979-1988 zůstal přesto okolo 6%. K poklesu tempa růstu cen přispěly i ceny surovin ,kt.po roce 1980 rychle klesaly.Ceny ropy klesly do roku 1986 o víc než 60%. Všechny tyto faktory přispěly k poklesu inflace.Její průměr pro vyspělé země se snížil z 12% v roce 1980 na 2,5% v roce 1986. Nezaměstnanost se stala velkým problémem pro vyspělé ekonomiky od pol.70.let.Začala klesat až v průběhu 80.let,ale přesto zůstávala v některých zemích na 10%. Pokud se mění kurzy,dochází ke zvyšování rizik,což snižuje objem obchodu a přesun kapitálu.Tento problém ZLATÝ STANDARD v době svého působení neměl,protože veškeré měny byly vázány na zlato v trvalém poměru.To znamenalo i pevné měnové kurzy. ZS se pevně ustanovil na konci 70.let 19.stol. Země,která ZS zaštiťovala byla Velká Británie.

5. K jakým změnám došlo ve světové ekonomice od počátku 90. let 20. století? Jak lze charakterizovat první dekádu nového tisíciletí?

Světové hosp.trvale rostlo.V celém období jen dvě zpomalení: -počátek 90.let a v roce 2001

V obou případech se projevil význam ekonomiky USA,kt.byla tahounem svět.ekonomiky.Pokud došlo v USA ke zpomalení tempa růstu,pak se to projevilo i na svět.HDP Na druhé straně se projevuje i růst v Číně a na dalších vznikajících trzích. Japonsko naopak stagnuje a evropská ekonomika roste slabě.

Světová ekonomika dosahovala většinou dobrých výsledků,ale v některých letech se projevily významné krize: krize v jihovýchodní Asii(1997), krize v Mexiku(1995),Argentině(2001/02) krize v Rusku(1998). Rozvojové země ale po celou dobu rostly v průměru rychleji než vyspělé ekonomiky.

Největší ekonomikou světa zůstávají USA s 21% podílem na světovém HDP.Japonsko bylo dlouho druhou nejsilnější ekonomikou.V současnosti je na druhém místě rychle rostoucí ekonomika Číny.

Období bylo úspěšné z pohledu boje proti inflaci.Tempo růstu cen se ve většině zemí snížilo na méně než 10% ročně.

Téma č. 3 - Evropské centrum světové ekonomiky

Evropské centrum (myšleno dnešní EU) patří mezi (stále ještě) tři centra světové ekonomiky (tzv. triádu center).

a) základní geografická a ekonomická charakteristika evropského centra (Evropská unie)

- vymezení evropského centra světové ekonomiky v rámci evropského geografického

regionu,

- základní vybrané makroekonomické ukazatele členských zemí Evropské unie,

b) vývoj západoevropské regionální integrace :

- z hlediska časové etapizace integračního procesu:

- 1. a 2.etapa – východiska a institucionální základ v druhé polovině 40. a v 50. a v 60. letech),

- 3. etapa – utlumení integračních aktivit v důsledku jako reakce na nepříznivý vývoj světového hospodářství,

- 4.etapa – oživení integračního procesu v 80. a na začátku 90. let,

- 5. etapa – od Maastrichtské smlouvy do současnosti,

- z hlediska fází integračního procesu:

- zóna volného obchodu (úplná a neúplná) -1957 (Římská smlouva)

- celní unie (1968)

- jednotný vnitřní trh (1985-1992)

- hospodářská a měnová unie (1993- )

- z hlediska rozšiřování počtu členských států Evropské unie:

- základní „6“ - Francie, Německo, Itálie, Benelux (1957),

- 1. rozšíření - Velká Británie, Irsko, Dánsko (1973),

- 2.“jižní“ rozšíření - Řecko (1981), Španělsko a Portugalsko (1986),

- 3.“ESVO“ rozšíření - Švédsko, Finsko, Rakousko (1995),

- 4. „velké“ rozšíření (SVE + Středozemí) – Polsko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr, Malta (2004),

- 5. rozšíření (JV Evropa) – Bulharsko, Rumunsko (2007).

c) Postavení EU ve světové ekonomice

- postavení EU dle základních makroekonomických ukazatelů (HDP, HDP na obyvatele)

- základní makroekonomická charakteristika největších evropských ekonomik

Kontrolní otázky:

1) Charakterizujte vývoj evropské ekonomické integrace. Zamyslete se nad tím, jaké jednotlivé integrační kroky měly vliv na postavení ES/EU ve světové ekonomice.

prvním krokem v poválečné evropské integraci bylo ustavení tzv.Monetární unie,nazývané Evropské společenství uhlí a oceli ( ESUO). Zakládací smlouva byla podepsána v Paříži v dubnu 1951 (platnost v dubnu roku následujícího). Iniciátorem MU byl francouz R.Schuman. Smlouva byla podepsána na 50let- Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Belgie a Lucembursko-označované jako evropská šestka. Cílem bylo podpoření ekonomického růstu a zdokonalování výroby. Stupně integrace: Volný obchod, Celní unie,     Společný trh, Hospodářská unie, Měnová unie. 1960-Evropské sdružení volného obchodu-ESVO Základajícími členy bylo sed zemí-Dánsko,Norsko,Portugalsko,Rakousko,Švedsko,Švýcarsko a Britanie. 1984 byla přijata tzv. Lucemburská deklarace,podle které by se měli vztahy zintenzivni.Ke vzniku nakonec došlo r.1992 v květnu.

2) Jak byste popsali základní demografickou, ekonomickou a sociální charakteristiku evropského centra?

Jednotný evropský akt (1986) = úkolem překonání období stagnace přechodem od společného trhu na jednotný vnitřní trh, politickým východiskem pro zajištění volného pohybu osob uvnitř společenství byla tzv. Schengenská dohoda

Evropský hospodářský prostor (1992) = dohoda mezi zeměmi EHS a ESVO, vstoupila v platnost v roce 1994

Evropské společenství = před listopadem 1993 existovala 3 společenství (EHS, ESUO, EURATOM), pro něž se od r. 1967 užívá název ES

Maastrichtské smlouvy (1992), kterou dochází k určité revizi zakladatelských Římských smluv z r. 1957, její ratifikací a vstupem v platnost dne 1.1. 1993 o ní rovněž hovoříme jako o Smlouvě o Evropské unii, zavedla také nové formy spolupráce mezi vládami členských států – například v oblasti obrany a v oblasti „spravedlnosti a vnitřních věcí“, připojením této mezivládní spolupráce ke stávajícímu systému Společenství vytvořila Maastrichtská smlouva novou strukturu se třemi „pilíři“, které jsou jak politické, tak hospodářské povahy - touto strukturou je Evropská unie

Maastrichtská konvergenční kritéria = soubor pravidel, která je členská země EU povinna splnit, aby mohla přijmout společnou měnu euro.

1.1. 1999 se začíná euro používat v bezhotovostním platebním styku (11 zemí + od 2002 i Řecko), 1.1.2002 se euro stává oběživem (2007 přistupuje Slovinsko, v lednu 2008 Kypr a Malta, v lednu 2009 Slovensko a prozatím posledním členem eurozóny se stalo v lednu 2011 Estonsko

Evropská unie = převzala ratifikací Lisabonské smlouvy od ES právní subjektivitu (může uzavírat mezinárodní smlouvy),

Amsterdamská smlouva (1997) = novela Smlouvy o EU, vstoupila v platnost 1999

Lisabonská strategie (2000) = cílem odstranění velké nezaměstnanosti, regionálních rozdílů, nízké míry ekonomického růstu do roku 2010, výsledky nebyly příliš uspokojivé, došlo k její revizi tzv. Novou lisabonskou agendou

Smlouva z Nice (2001) = zabývá se reformami orgánů, aby unie mohla účinně fungovat i po rozšíření na 25 členských států v roce 2004 a 27 členských států v roce 2007, na jejím základě byla vytvořena tzv. konsolidovaná (úplná) znění původní Smlouvy o EU a Smlouvy o ES

Smlouva o Ústavě pro Evropu, tzv. Evropská ústava (2004) = měla nahradit všechny dosavadní smlouvy, cílem bylo zjednodušit a zpřehlednit dosavadní právní rámec a učinit z EU jedinou organizaci s právní subjektivitou, nebyla přijata všude pozitivně, proces ratifikace byl zastaven, zahájena nová jednání

Lisabonská smlouva (2007) = mezi hlavní cíle smlouvy patří posílení demokracie v EU a splnění očekávání evropských občanů v oblasti vysokých standardů odpovědnosti, otevřenosti, transparentnosti a účastnictví, jakož i zefektivnění EU a umožnění toho, aby se zabývala dnešními globálními otázkami, jako jsou změny klimatu, bezpečnost a udržitelný vývoj, vstoupila v platnost v prosinci 2009

Evropa 2020 = je strategie EU, která se snaží v příštím desetiletí oživit hospodářský růst, vytvořit „inteligentní“ a udržitelnou ekonomiku

3)Jak byste popsali současné postavení evropského centra ve světové ekonomice?

EU po rozšíení v roce 2004 tedy EU-25 představuje celek o rozloze 3,972 mil. km2 s 454 mil. obyvatel. Tedy největší ekonomické centrum, které dosahuje v průměru 22 280 USD HDP/obyvatele. EU představuje rozsáhlý vnitřní trh, není závislá na dovozu potravin, v oblasti surovin je však závislá především na dovozu ropy a zemního plynu. Největšími obchodními partnery EU jsou USA, kam směřuje 9,2% exportu, dále Japonsko 1,7% a Čína 1,3%. Největší část exportu členských zemí EU opět směřuje do EU, což přestavuje 62% celkové hodnoty exportu členských zemí ( v roce 2002). Obdobně je tomu v importu. Evropské centrum je oproti Japonsku a USA celek tvořený zeměmi o různé ekonomické úrovni. EU je tedy heterogenní celek.

4) Které evropské země patří podle ukazatelů HDP a HDP na obyvatele mezi tři největší evropské ekonomiky?

Země EU dle HDP v miliardách dolarů: 1. Německo 2940, 2.Velká Británie 2173, 3.Francie 2145

Země HDP na hlavu v roce 2011 (EU = 100) 1. Lucembursko 274, 2.Nizozemsko 131,3. Rakousko 129

Téma č. 4 – Americké centrum světové ekonomiky

1. základní geografická a ekonomická charakteristika (základní vybrané makroekonomické ukazatele) amerického centra světové ekonomiky (USA) :

- vymezení amerického centra v rámci geografického amerického makroregionu,

- postavení amerického centra ve světovém hospodářství,

2. hospodářský vývoj americké ekonomiky – etapizace :

- od formování národní ekonomiky do 1. světové války,

- od meziválečného období do konce 40. let (posilování pozice americké ekonomiky a

úlohy USD v mezinárodních měnových vztazích),

- pozitiva a hrozby období relativní prosperity 50. a 60. let,

- americká ekonomika v době cyklických a strukturálních krizí 70. a 80. let 20. století

(relativní pokles ekonomického významu ekonomiky a USD ve světovém hospodářství, narůstání politického a vojenského soupeření mezi USA a SSSR, snaha o ekonomické ozdravění v 80. letech – tzv. reaganomika),

- americká ekonomika od začátku 90. let do současnosti – posílení velmocenského postavení v důsledku zániku socialistické soustavy x rozporuplný vývoj národní ekonomiky podle průběhu hospodářského cyklu (střídání recesí a konjunktur), Clintonova administrativa x Bushova administrativa – dopady na vnitřní vývoj ekonomiky i na mezinárodní postavení USA, „druhá velká krize“ v závěru první dekády 21. století

Kontrolní otázky:

1. Charakterizujte americké hospodářství v druhé polovině 40., v 50. a v 60. letech 20. století.

hospodářská politika v 50letech se označuje jako Stop and Go, politika založena na keynesiánských základech , politika Stop and Go měla pomocníka ve vestavěných stabilizátorech,automaticky vyrovnávají kolísaní hospodářského cyklu v 60letech se uplatňovala hospodářská politika označována jako New Economics hlavním cílem bylo stabilizovat tempo hospodářského růstu v 60letech vládli tři prezidenti J.F.Kennedy(1961-1963),po jeho zavraždění L.B. Johnson(1963-1969),na konci dekády se ujal vlády republikán R.Nixon(1969-1974)

2. Charakterizujte vývoje americké ekonomiky v 70. letech 20. století.

znamenají prudký zlom ve vývoji americké ekonomiky, -pro 70léta je charakteristická stumpflace-situace, kdy dochází k poklesu reálného produktu (slump) a k růstu cenové hladiny (inflace)

3. Jak byste charakterizovali vývoj americké ekonomiky v 90. letech 20. století a v první dekádě nového tisíciletí?

na počátku 90let byla vytvořena Severoamerická oblast volného obchodu-NAFTA mezi USA, Mexikem a Kanadou, smlouvu v roce 1989 podepsaly jen USA a Kanada a v roce 1991 se připojilo i Mexico, smlouva vstoupila v platnost 1.ledna 1994, velký rozdíl mezi S.Evropou a S.Amerikou- spočívá v rozdílných pohledech na chudobu, na sociální zabezpečení občanů, rovněž nerovnost je chápána rozdílně , základním pozitivním rysem, kde USA převyšuje Evropu je věda a výzkum, dále podstatně rychlejší a bezproblémovější přístup k tzv. rizikovému kapitálu, dále významná flexibilita trhu práce a podstatně harmonizovanější standarty podporované jedním jazykem a s jednou měnou

4. Kvantifikujte na základě základních makroekonomických ukazatelů pozici americké ekonomiky ve světové ekonomice.

Téma č. 5 – Japonské centrum světové ekonomiky

1. základní geografická a ekonomická charakteristika (základní vybrané makroekonomické ukazatele) Japonska

2. etapizace vývoje japonského hospodářství:

   1. Japonsko před 1. světovou válkou

      1. Reformy meidži (1870 – 1912)

   2. Japonsko v období mezi dvěma světovými válkami

   3. Vývoj japonského hospodářství po 2. světové válce

      1. Faktory ekonomického „zázraku“

      2. Období 70. a 80. let 20. století

      3. Japonská ekonomika v 90. letech a na počátku 21. století

Kontrolní otázky:

1. Jak byste definovali faktory, které se podílely na rychlém hospodářském poválečném vývoji?

pracovní síla – vysoce kvalifikovaná, disciplinovaná, věrnost firmě, důraz na vzdělání, respekt k autoritě ( vláda představuje přirozenou autoritu), omezená sociální politika státu, relativně nízké mzdy, vysoká míra úspor, nízká míra spotřeby, státní zásahy do ekonomiky

Etapy poválečného vývoje :

1945 – 55 (60) - poválečná obnova a přechodové období

1955 – 73 - období vysokého ekonomického růstu – „japonský hospodářský zázrak“

1973 – 85 - období úspor, restrukturalizace a přizpůsobování ekonomiky, nástup „elektronického“ období

2. Jak se vyvíjela japonská ekonomika v 70. a v 80. letech 20. století? K jakým výrazným změnám došlo v druhé polovině 80. let (v oblasti hospodářské politiky)?

 70. léta - ropný šok – Japonsko výrazně zasaženo - první poválečné recese - nárůst nezaměstnanosti a inflace

- ropný šok - opět pokles HDP a inflace – ale menší problémy díky předchozím vlastním opatřením

80. léta - - po 1983 základem HP cíl vybudovat novou ekonomickou strukturu, - rozvoj vlastní vědecko-technické základny a specializovaných progresivních průmyslových odvětví změna rozvojové strategie: strategie zaměřená na vnitřní poptávku (domestic-demand led growth) politika harmonizace vztahů se zahraničím bublinový boom.

1986-1990 -  silný konjunkturní vzestup (růst 4,5 % ročně) příznivý vývoj nezaměstnanosti (pod 3 %) a inflace (růst jen u „inflace aktiv")

3. Jak lze charakterizovat japonskou ekonomiku v 90. letech a na počátku 21. století? V jaké hospodářské situaci se nachází Japonsko dnes?