3.3.2Klasifikace nákladů

Druhové třídění nákladů

= co bylo spotřebováno?

• spotřeba

• odpisy

• mzdové a ostatní osobní náklady

• finanční náklady

• náklady na externí služby

• Nákladové druhy představují externí, prvotní (v podniku poprvé), jednoduché (nelze dále členit) náklady.

Účelové třídění nákladů

• podle místa vzniku a odpovědnosti – podle vnitropodnikových středisek (= kde vznikly a kdo je odpovědný za jejich vznik?)

  • výrobní činnosti

    • hlavní x pomocné x vedlejší x přidružené výroby

    • technologické (jednicové) x na obsluhu a řízení (režijní)

  • nevýrobní činnosti

    • odbyt x správu x zásobování

• podle výkonů – kalkulační třídění nákladů (= na co – na které výrobky a služby – byly náklady vynaloženy?), umožňuje zjistit rentabilitu jednotlivých výrobků a řídit výrobkovou strukturu, přesně vymezený výkon je kalkulační jednice

  • přímé – patří sem náklady jednicové a ty režijní, které s určitým výrobkem přímo souvisí

  • nepřímé – sem patří ty režijní, které jsou společné více druhům výrobků

Členění nákladů v manažerském rozhodování – závislost na změnách objemu výroby

• fixní

• variabilní

celkové náklady – veškeré náklady vynaložené na celkový objem produkce.

průměrné (jednotkové) náklady – náklady na jednotku produkce.

přírůstkové náklady – tvoří přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem objemu produkce.

marginální (mezní) náklady – náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednu jednotku.

3.3.3Evidence nákladů

Evidenci nákladů zabezpečuje účetnictví podniku.

Členění účetnictví:

• finanční

  • informace za podnik jako celek

  • především pro externí uživatele

  • upraveno normami

  • vychází z něj i daňové účetnictví (třídí náklady na daňově uznatelné neuznatelné)

• nákladové

  • soustava analytických účtů, na kterých se nemusí účtovat podvojně, a které slouží především k vnitropodnikovému řízení – je spojeno s rozpočty, kalkulacemi

  • tradiční nákladové účetnictví postupně přerostlo v účetnictví manažerské

• manažerské (vnitropodnikové)

  • pro efektivní řízení podniku a jeho vnitropodnikových útvarů (hospodářských středisek)

  • využívá údajů z finančního i nákladového účetnictví, sleduje nejen náklady, ale i výnosy, někdy i CF

3.3.4Manažerské pojetí nákladů

Manažerské pojetí nákladů oproti běžnému (účetnímu) pojetí nákladů vychází z toho, že:

• pracuje s ekonomickými náklady → zahrnuje i náklady oportunitní (alternativní) (relevantní náklady = náklady důležité pro určité rozhodnutí, protože v závislosti na něm se změní x irelevantní)

• bere v úvahu přírůstkové náklady – náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny – zbývající považuje za irelevantní a nazývá je utopené náklady

• rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj

  • v krátkodobém pohledu – některé výrobní činitele jsou neměnné

  • v dlouhodobém pohledu jsou veškeré výrobní činitele proměnné → neexistují žádné fixní náklady.

3.3.5Variabilní a fixní náklady

V závislosti na změnách objemu produkce:

• se část nákladů mění = variabilní náklady (jednicové náklady a variabilní složka režijních nákladů)

  • proporcionální

  • nadproporcionální

  • podproporcionální

• se část nákladů nemění – je na objemu produkce nezávislá = fixní náklady – v delším časovém období se mění i náklady fixní, patří sem velká část režijních nákladů (odpisy, režijní mzdy, nájemné, úroky z půjček atd.)

• Existence fixních nákladů má mimořádný vliv na vztahy mezi základními ekonomickými veličinami podniku – objem výroby, náklady a zisk. S růstem výroby klesají totiž průměrné fixní náklady na jednotku produkce = degrese nákladů. Úkolem řízení podniku je maximálně využít degresi nákladů k soustavnému snižování nákladovosti výrobku co nejvyšším využíváním výrobních kapacit.

Relativní úspora fixních nákladů – dochází k ní při zvyšování objemu produkce při neměnných fixních nákladech.

Nevyužité fixní náklady – ta část celkových FC, která odpovídá nevyužité výrobní kapacitě.

• Je nutné budovat takové výrobní kapacity, které budou dostatečně využívány.