6.8.1Podstata, úkoly a nástroje řízení zásob

Úkolem řízení zásob je jejich udržování v takové výši a struktuře, které odpovídají potřebám vnitropodnikových výrobních i nevýrobních spotřebitelů.

Zásoby podle toho jakou plní funkci v celkovém logistickém řetězci:

• obratová (běžná) zásoba

• pojistná zásoba

• zásoba na předzásobení (má vyrovnávat předpokládané větší výkyvy)

• zásoba strategická (má zajistit přežití podniku při nepředvídaných událostech)

• zásoba spekulativní (za účelem dosažení mimořádného zisku výhodným nákupem – nízká cena)

Funkční stavy – hladiny zásob

• okamžitá zásoba

  • faktická (skutečná fyzická zásoba)

  • dispoziční (faktická snížená o již uplatněné požadavky, např. vnitropodnikové objednávky)

  • bilanční (dispoziční + velikost nevyřízených, ale potvrzených objednávek)

• průměrná zásoba z_b = D / 2 celková průměrná zásoba z_c = z_b+ z_p

Další ukazatele

• rychlost obratu zásob n_o= roční spotřeba / z_c

• doba obratu zásob t_o = 360 / n_o

6.8.2Optimalizace zásob

Při uplatnění optimalizačních metod je základním kritériem minimalizace celkových nákladů na pořízení.

Náklady spojené s tvorbou a využíváním zásob

• náklady na objednávku, dodávku a přejímku – jsou obtížně kvantifikovatelné

  • náklady na přípravu a umístění objednávky

  • náklady na dopravu

  • náklady na přejímku, kvalitativní a kvantitativní kontrolu

  • aktivity při likvidaci a úhradě faktur

• náklady na udržování, skladování a správu zásob

  • náklady vázanosti prostředků v zásobách

  • náklady na skladování a správu zásob

  • náklady z rizika

• náklady nedostatku

  • náklady vznikající přímo v nákupu

  • náklady vznikající ve výrobě v provozech

  • náklady vznikající při prodeji

Průběh čerpání zásob

• podle charakteru čerpání

  • nezávislá spotřeba – náhodný průběh, těžko se ovlivní a předvídá (havárie)

  • závislá spotřeba – lze predikovat dle běžného propočtu spotřeby

• podle časového průběhu čerpání

  • rovnoměrná spotřeba

  • nárazová spotřeba

Výpočet optimální výše dodávky

• D_opti = √ (2 * N_d *D/N_s)

6.8.3Stanovení pojistné zásoby

Vytváří se pro zásoby s nezávislou spotřebou s cílem, aby v optimální míře zachycovala odchylky reálného průběhu nákupního a spotřebního procesu od předpokládaného.

Odchylky vznikají

• na straně vstupu

• na straně výstupu

• Spolehlivost zásobování – uspokojování vnitropodnikových potřeb – se vyjadřuje stupněm jistoty, s jakou pojistná zásoba kryje vzniklé odchylky proti plánu  je důležité stanovení optimální úrovně „spolehlivosti - jistoty“

Optimální procento jistoty

• J = N_n / (N_n + N_s) N_n náklady nedostatku na jednici zásoby na den N_s náklady na skladování jednice zásob a den

6.8.4Praktická implementace modelu řízení zásob

Při závislé spotřebě:

• podle norem spotřeby a technické dokumentace propočteme budoucí spotřebu a následně potřebu dodávek

Při nezávislé spotřebě:

• hledáme a využíváme vhodný objednací systém – např. pokles hladiny zásob pod tzv. objednací úroveň – musí být stanovena tak, aby od signálu do dodávky uspokojovala vnitropodnikové potřeby

• stanovení objednacího množství

  • předem určené standardní množství pro jednu dodávku

  • objednává se proměnlivé množství stanovené jako rozdíl mezi předem stanovenou velikostí maximální zásoby a stavem bilanční zásoby k bodu objednávky

  • objednává se propočtené optimální množství

Strategie při doplňování zásob

• strategie „s,S“ – strategie s volnými objednacími termíny, signál je pokles hladiny pod „s“ a následně objednáváme „S-s“

• strategie „t, S“ – strategie s pevnými objednacími termíny, které se opakují po uplynutí intervalu „t“, doplníme zásobu podle faktického stavu zásoby (z) „S-z“

• strategie „X“ – jsou determinovány pevné objednací termíny

• strategie dvou zásobníků