2.2.3Optimální kapitálová struktura

= optimální kapitálová struktura = minimum celkových nákladů na podnikový kapitál

WACC = celkové náklady na podnikový kapitál

Při optimalizaci míry zadlužení se vychází z toho:

• cizí kapitál je levnější než vlastní – VK nese největší riziko a dividenda se vytváří ze zisku po zdanění,

• s růstem zadluženosti roste i úroková míra,

• s růstem zadluženosti roste i požadavek akcionářů na vyšší dividendy,

• substituce vlastního kapitálu dluhem přináší zlevnění nákladů na celkový kapitál jen do určité míry zadluženosti.

Struktura CK

• krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý CK (ale zvyšuje se riziko platební neschopnosti – dluh musí být brzy splacen)

• krátkodobý kapitál by měl krýt oběžný majetek, dlouhodobý stálá aktiva

• příliš dlouhodobého CK – nehospodárné, příliš krátkodobého CK – vysoce riskantní

čistý pracovní kapitál – přebytek oběžného majetku nad krátkodobým cizím kapitálem

• Optimální stupeň zadluženosti i strukturu dluhů je v praxi obtížné určit. Dluh je účelné zvýšit, když vyšší zadluženost zvyšuje majetek akcionářů. Optimalizace kapitálové struktury podniku spočívá ve vzájemném vyrovnávání faktorů výnosnosti a rizika.

2.3Rozvaha – obraz o majetkové a kapitálové struktuře podniku

= písemný přehled o majetku podniku a jeho zdrojích k určitému datu

formy rozvahy

• ve tvaru T

• vertikální forma

počáteční rozvaha – ke dni založení

podvojné účetnictví – zachycování hospodářských operací

řádné rozvahy – konečná rozvaha (je součástí účetní závěrky)

mimořádné rozvahy – při zvláštních příležitostech (fúze, rozdělení podniku, likvidace)

2.4Oceňování majetku podniku

Cenu dílčích složek majetku i cenu celého podniku potřebujeme znát např. při jeho prodeji, vstupu cizího kapitálu, fúzi, likvidaci, dědickém řízení atd.

• Obecným principem oceňování v účetnictví je princip historických cen.

Oceňování dlouhodobého majetku

• Obecně platí, že jednotlivé položky aktiv se oceňují individuálně – celková hodnota aktiv se zjistí součtem jednotlivých položek.

• Uvádí se v rozvaze ve třech položkách

  • v pořizovací ceně = brutto

  • v položce oprávky = korekce

  • zůstatková cena = netto

Odpisování – snižování pořizovací ceny stálých aktiv o odpisy

V závislosti

• na čase – toto odepisování převládá

  • zrychlené

  • lineární

• na výkonu

druhy odpisů

• účetní

• daňové

Oceňování oběžného majetku

• Doba mezi jeho pořízením a jeho spotřebou není tak velká jako u DM.

• Oceňování hotovosti a vkladů – nominální = hodnotě skutečné

• Oceňování zásob – mění se se změnou jejich tržní ceny. Používá se několik způsobů oceňování:

  • podle průměrných cen

  • podle metody FIFO

  • podle metody LIFO

• Oceňování pohledávek – v nominální účetní hodnotě (historické ceně), nedobytné pohledávky mohou být odepsány, na pohledávky po lhůtě splatnosti vytváříme opravné položky

2.5Oceňování dluhů podniku

= pasiva jsou zpravidla oceňovány účetní (nominální) hodnotou

• vlastní jmění:

  • v rozvaze oceněno účetní hodnotou

  • skutečná (tržní) hodnota = tržní cena akcie x počet akcií