2Majetková a kapitálová výstavba podniku

Majetek = aktiva = „co podnik vlastní“.

Kapitál = pasiva = „komu to patří“.

Rozvaha = bilance podniku, aktiva=pasiva (bilanční rovnice)

2.1Majetková struktura podniku

Majetek = souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání.

Majetek rozčleňujeme podle toho, jak je likvidní:

Likvidnost = schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát na peněžní prostředky.

Likvidita podniku = míra schopnosti podniku uhradit své závazky „v blízké budoucnosti“, předpoklad finanční rovnováhy.

• měření pomocí poměrových ukazatelů (stupně likvidity)

Insolvence (platební neschopnost) = je-li podnik trvale nelikvidní, splatné dluhy jsou vyšší než realizovatelná hodnota aktiv.

Na čem závisí majetková struktura podniku

• na odvětví

• na typu podniku

• na finanční politice podniku

podniky investičně intenzivní – převaha dlouhodobého majetku = elektrárny, teplárny, doly.

podniky provozně intenzivní – převaha oběžného majetku = obchodní podniky, banky.

Stanovení optimální výše

• optimální je taková výše, která zabezpečuje normální chod podniku s co nejnižšími náklady.

2.2Kapitálová struktura podniku

= struktura zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl

• Vlastní kapitál

• Cizí kapitál

  • dlouhodobý cizí kapitál

  • krátkodobý cizí kapitál

Velikost kapitálu závisí na:

• velikosti podniku,

• stupni mechanizace,

• rychlosti obratu kapitálu,

• organizaci odbytu.

Překapitalizování – vlastní kapitál je vyšší než stálá aktiva.

Podkapitalizování – dlouhodobý majetek je z části kryt krátkodobými cizími zdroji.

2.2.1Vlastní kapitál – základ podnikání

= kapitál, který patří majiteli – hlavní nositel podnikatelského rizika → jeho podíl na celkovém kapitálu je tedy ukazatelem finanční jistoty (nezávislosti) podniku.

= výše vlastního kapitálu se mění podle výsledků hospodaření.

Vk jednotlivce:

• jeho peněžité vklady,

• jeho nepeněžité vklady.

Vk obchodní společnosti:

• základní kapitál (peněžité i nepeněžité vklady společníků),

• kapitálové fondy (hlavně emisní ážio),

• fondy ze zisku (pojistka proti nepředvídaným rizikům),

• nerozdělený výsledek hospodaření minulých let,

• výsledek hospodaření běžného období.

2.2.2Bez cizího kapitálu se obejde málokterý podnik

Krátkodobý – do 1 roku

• Krátkodobé bankovní úvěry,

• dodavatelské úvěry,

• zálohy přijaté od odběratelů,

• půjčky,

• závazky k zaměstnancům,

• závazky k finančnímu úřadu atd.

Dlouhodobý – déle než 1 rok

• Dlouhodobé bankovní úvěry,

• termínované půjčky,

• vydané podnikové obligace a dlužní úpisy,

• leasingové dluhy.

Kapitalizace pohledávky – věřitel svou pohledávku vůči společnosti vloží jako vklad a získá za ni akcie.

Další zdroje financování

• faktoring (odkup krátkodobé pohledávky bankou nebo faktorskou společností)

• forfaiting (odkup středně a dlouhodobých pohledávek)

• rezervy (např. tiché rezervy – vznikají nižším oceněním aktiv a vyšším oceněním dluhů než je jejich skutečná cena)

= krátkodobý kapitál je levnější než dlouhodobý

Proč podnik používá cizí kapitál?

• Podnikatel nedisponuje dostatečně velkým vlastním kapitálem nutným k založení podniku,

• podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy ho potřebuje,

• použitím CK nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku,

• cizí kapitál je většinou levnější než kapitál vlastní (daňový efekt¹) a jeho použití tedy zvyšuje rentabilitu podniku.

náklady na kapitál = úroková míra x (1 – sazba daně)

Nevýhody použití CK:

• CK zvyšuje zadluženost podniku – tím snižuje finanční stabilitu,

• každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat,

• vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, který musí přihlédnout k požadavkům věřitelů.

Poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na:

• odvětví,

• struktuře majetku,

• subjektivním postoji podnikatele,

• úrokové míře bank,

• výnosnosti podniku,

• stabilitě tržeb a zisku.

Ukazatel „krytí úroků“ měří schopnost podniku platit úvěry.