Textura zemin

Půda: částice různé velikosti

• jemnozem (hrubý prach, jemný písek, střední písek)

• skelet (hrubý písek, štěrk, kamení)

Půdní druh

Podle obsahu jílnatých částic v %

0 – 10	písčitá	lehká
10 – 20	hlinitopísčitá	lehká
20 – 30	písčitohlinitá	střední
30 – 45	hlinitá	střední
45 – 60	jílovitohlinitá	těžká
60 – 75	jílovitá	těžká
nad 75	jíl	těžká

Půdní druhy v ČR: L: 19% půdního fondu, S: 59 %, T: 17 %, Kamenité: 5%

Význam půdního druhu - ovlivňuje:

poměr kapilárních (proti zemské tíži) a nekapilárních (voda dolů) pórů, poměr vody a vzduchu v půdě, biologickou aktivitu v půd, tepelný režim půd, velikost povrchové plochy, sorpci živin, soudržnost a přilnavost, fyzikální, chemické a biochemické procesy v půdách

Půdní vlastnosti a výživa rostlin

Vlastnosti půd ovlivňující přístupnost a příjem živin: zrnitostní složení půdy, sorpční a iontové vlastnosti, půdní reakce, pufrovací schopnost půd, biologická aktivita půd

Sorpční a iontové vlastnosti: typy

mechanická: zadržování hrubě disperzních částic, sraženin, koloidních částic atd. v pórech

fyzikální: zadržování na fázovém rozhraní (povrchové síly půdních částic)

fyzikálně-chemická (výměnná sorpce): výměna iontů mezi půdním roztokem a koloidními částicemi

chemická: vodorozpustné živiny tvoří sloučeniny méně rozpustné

biologická: příjem a poutání živin v rostlinách a mikroorganismech

fixace: fixace např. jílnatými částicemi –mezi vrstvami se zaklíní živiny

Půdní reakce

Je určována koncentrací vodíkových iontů

pH obecně – 0-14; pH půd  4,5 – 8,0

Aktivní – způsobena rozpuštěnými, volnými ionty vodíku

Výměnná – způsobena ionty vodíku uvolněné do půdního roztoku náhradou za kationy solí (výluh KCl)

Vliv pH na: sorpci rostlinných živin, rozpustnost sloučenin, činnost a složení mikroorganismů v půdě,

strukturu půdy

Pufrovací schopnost půd – schopnost půd vyrovnávat změny pH  určení dávky vápnění

Látky s pufrovací schopností (částice schopné iontové výměny)- adsorpčně nasycený humus, jílové minerály, uhličitany, fosforečnany, křemičitany

Půdní úrodnost

Schopnost půd: poskytovat rostlinám žádoucí růst a vývoj – dostatek živin, vody, vzduchu; poskytovat podmínky pro život makro a mikroorganismů; vyrovnávat změny v půdním prostředí

Klimatické podmínky: Složení a vývin půdy  přirozená půdní úrodnost

Agrotechnické zásahy  potenciální půdní úrodnost

BILANCE ŽIVIN V ZEMĚDĚLSTVÍ

• kontrola úrodnosti půdy (kúp) – při kontrole se stanovují na zkoušených pozemcích tyto agrochemické vlastnosti (po 6 letech): půdní reakce; obsah přístupného P, K, Ca, Mg; potřeba vápnění

• z těchto informací vychází systém výživy rostlin (hnojení)  živiny z hnojiv doplňující zejména odebrané živiny z půdní zásoby

Živiny V půdě a rostlinách Živiny V půdě

v krystalické mřížce minerálů, fixované v mezivrstvách minerálů, v nerozpustných sloučeninách, vázané v organické hmotě a biomase, v iontové formě, v půdním roztoku; živiny přijatelné pro rostliny

uvolňování živin – mobilizace živin – uvolňování živin z nerozpustných forem nebo živiny poutané v mřížce minerálů

mikrobiální rozklad – mineralizace – proces rozkladů, ze složitých organických látek vznikají jednodušší sloučeniny (voda, oxid uhličitý, živin)

poutání živin – imobilizace, fixace – živiny jsou poutány k minerálům apod.

Rozdělení živin a průměrné zastoupení v rostlinách (%)

Základní biogenní prvky: C – 45; H – 6; O – 45

Makroprvky: N – 1,5 Mikroprvky: B – 0,002

P – 0,2 Fe – 0,001

K – 1,0 Mn – 0,005

Ca – 0,5 Zn – 0,003

Mg – 0,2 Mo – 0,00001

S – 0,1 Cu – 0,0006

Prvky postradatelné: Si, Cl, Al, Na, …