Vlastnosti generativně se rozmnožujících plevelů:

– počet semen

– způsob šíření

– životnost v půdě

– dormance

– hloubka klíčení

– termín klíčení

Rozšiřování generativních diaspor:

- přímé, autochorní (semena jsou vymršťována), anemochorní (větrem), zoochorní (živočichy), hydrochorie (tekoucí vodou), antropochorie (člověkem)…

Dormance - stav klidu, kdy semena nebo plody (či jiné diaspory) nejsou schopny vyklíčit, jejich metabolismus ustává, nebo je snížen na minimum

- primární (součást dozrávání)

- sekundární (indukovaná)

Příčiny dormance - neprostupnost slupky (pro vodu, CO2, O2, světlo), inhibiční látky ve slupce (inhibice-překážka, útlum), vnitřní regulační mechanismy (obsah vody, endogenně předurčená roční periodicita)

Vlastnosti vegetativně se rozmnožujících plevelů:

- druh zásobních orgánů, hloubka uložení, množství, přezimování, termín obrůstání, období klidu „dormance“

Klasifikace podle komplexu biologických vlastností

• Plevele jednoleté (generativní rozmnožování) – efemerní, časné jarní, pozdní jarní, přezimující (ozimé)

• Plevele vytrvalé – rozmnožující se převážně generativně, – rozmnožující se vegetativně (i generativně)

• mělčeji kořenící (kořenující lodyhy, tuhé výběžky, cibule, hlízy)

• hlouběji kořenící (kořenové nebo osní výběžky)

Regulace zaplevelení – význam, metody ochrany

Vývoj:

1. hubení plevelů bez ohledu na jejich škodlivost a užitečné vlastnosti

2. integrovaná ochrana proti plevelům na základě prahů škodlivosti

3. regulace zaplevelení s využitím užitečných vlastností plevelů

úplné vyhubení (eradikace) plevelů:

- v pěstitelských systémech nedostatečně flexibilními prostředky ochrany

- při potlačování invazivních plevelů

- hubení zaplevelujících rostlin

- v porostech okrasných rostlin

Integrovaná ochrana proti plevelům – postup používající všechny ekonomicky, ekologicky a toxikologicky přijatelné metody pro udržení škůdce pod hladinou škodlivosti s přednostním záměrným využitím přirozených omezujících faktorů.

Předpoklady využití: - správná diagnostika a vyhodnocení úrovně škodlivosti

- cílené používání komplexu dostupných metod včetně preventivních

- posouzení existujících metod z více hledisek a jejich význam v dané situaci

Komplexní přístup: - systematické uplatňování nepřímých a preventivních metod

- výběr nejvhodnějšího postupu přímé ochrany (diagnostika, odhad škodlivosti, posouzení podmínek stanoviště, výběr postupu)

- korekce uplatňovaných metod

Slabé stránky konceptu integrované ochrany: - proměnlivost podmínek prostředí, obtížně odhadnutelné škody způsobené v následných plodinách z důvodu navýšení půdní zásoby semen, vysoké požadavky na čistotu sklízeného produktu, měnící se ekonomické prostředí – zvláště ceny prostředků používaných při regulaci zaplevelení a produkce

METODY OCHRANY

Nepřímé (preventivní) - osevní postupy, zpracování půdy (snaha o zamezení rozšíření plevelů

vzhledem k zasetým plodinám a jejich střídání)

Přímé (kurativní, eradikativní) – mechanické, fyzikální, biologické, chemické

Mechanická ochrana – podříznutí, zahrnutí zeminou, vyvláčení na povrch…

(např. síťové brány, nožová plečka, prutové brány)

Fyzikální metody ochrany – termické – nevratné poškození buněk a pletiv vlivem vysoké teploty

(plynové hořáky, vyvíječe páry, působení IR záření)

– nevýhody: malá pracovní rychlost, nízká využitelnost energie,

nebezpečí poškození plodiny a necílových organismů

Biologická ochrana - fytofágní organismy (mandelinka ředkvičková napadá šťovík tupolistý,

rez vonná potlačí pcháč oset, nosatčík suříkatý jde na šťovík širokolistý)

Obratlovci: býložravci – spásání nedopasků, nedostupných ploch a křovin

tolstolobik a amur bílý – proti vodním plevelům

- zpravidla nelze zajistit rychlý a spolehlivý účinek v krátkém časovém úseku

Chemická ochrana – Herbicidy

- musí mít určitý podíl selektivity  působí na určité plodiny, aby nebyla poškozena plodina kulturní

neselektivní  ničí všechnu zelenou hmotu, používá se meziplodinách, volné prostranství

selektivní  výběrové, použití v plodinách

- inhibice životně důležitých pochodů, fotosyntéza, dělení buněk, syntéza rostlinných barviv, syntéza aminokyselin a syntéza lipidů

Příjem herbicidů: kořeny, listy, kořeny i listy

Termín aplikace herbicidů: před setím se zapravením do půdy,

před vzejitím (preemergentně),

po vzejití (postemergentně)

HRAC: rezistence plevelů k herbicidům

– je to spontánně vystupující dědičná vlastnost jednotlivých biotypů přežít ošetření herbicidem, který je jinak hubí

Nové možnosti ochrany: - přesná ochrana proti plevelům, precizní hospodaření a zemědělství

- transgenóze – GMO (geneticky modifikované organismy)

přínosy: vysoká selektivita, široké spektrum účinku včetně vytrvalých druhů, neškodnost pro následné plodiny, dobré aplikační vlastnosti, příznivá cena ošetření