Význam předseťové přípravy půdy:

• hrubá úprava povrchu pozemku – smykování, vláčení, válení

• vytvoření seťového lůžka – vláčení, kypření, válení (tj. uložení osiva)

Smykování: urovnání hrubé brázdy, rozdrcení (zatlačení) hrud, zlepšení tepelných a vlhkostních poměrů v půdě, hubení plevelů

nářadí: jednoduché smyky (trámcový okovaný, ocelový ozubený – Hroudův), kombinované smyky – smykostroje (smyk + brány), smyky jako součást kombinátorů

použití: energeticky i ekonomicky náročné, porušování půdní struktury, utužení půdy

Vláčení: urovnání povrchu pozemku, prokypření půdy do 6 – 8 cm, rozdrcení hrud, omezení výparu, zlepšení tepelných poměrů, zapravení hnojiv a pesticidů, hubení plevelů

nářadí: brány - dle konstrukce (hřebové – lehké, střední a těžké, radličkové, hvězdnicové, talířové), dle pohonu (pasivní, aktivní – vibrační, rotační)

použití: zpravidla v kombinaci s jiným nářadím (smyky aj.)

Kypření: prokypření půdy do 6 – 15 cm, drcení hrud, zlepšení tepelných poměrů, zapravení hnojiv a pesticidů, zapravení organické hmoty, hubení plevelů

nářadí - kypřiče: radličky (dlátové, šípové, srdcové kombinované), slupice (pevné, pružné, odpružené), pohon (pasivní, aktivní – vertikální, horizontální)

použití: pro hlouběji seté (sázené) plodiny, v těžších půdách, v kombinaci s dalším nářadím (kombinátory - ušetření času, PHM)

Ekonomické aspekty - minimalizace

1. Slučování operací

2. Vypouštění operací

3. snížení intenzity působení v profilu – menší hloubka, šetrnější působení na strukturu

• nejrozšířenější – celoplošné mělké zpracování půdy

• princip – prokypření (10-15cm), výsev (současně)

Půdoochranné systémy

• Význam - ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy (eroze, utužení, zvýšený výpar, …)

• Postupy - setí do mulče, pásové zpracování půdy a setí, výsev do hrůbků, bez zpracování půdy

- Výsev do mulče - ochrana před erozí, tvorba půdní struktury, omezení výparu, potlačení plevelů

- Kultivace půdy za vegetace - zlepšení půdních vlastností, regulace zaplevelení, hospodaření s vláhou

využití: především širokořádkové plodiny (zelenina, brambory, cukrovka, kukuřice)

nářadí: plečky (nožové, dlátové, rotační, kartáčové, hrůbkovače), brány (prutové, síťové, lehké hřebové)

zásady: v raných růstových fázích plevelů, ihned po vyřádkování porostu, opakovat dle potřeby,

nepoškozování kořenového systému, optimální půdní vlhkost, možná kombinace s herbicidy

- systém HORSCH – rotační zpracování povrchové vrstvy půdy při vyšších otáčkách

(zemina létá až do výšky 3m a při volném pádu se specificky třídí)

Plevele. Škodlivost a ekologická funkce. Biologie a ekologie plevelů Nauka o plevelech a jejich regulace – Herbologie

Evoluce polních plevelů - spojena s rozvojem zemědělství

• Počátky zemědělství > 7000 let př. n. l. v oblasti „úrodného půlměsíce“ – přední Asie

• Počátky v Evropě > 5000 let př. n. l. – utváření plevelových společenstev z původních druhů

• Novověk – období průmyslové revoluce ½ 19. – ½ 20. stol., rozšíření struktury plodin,

zlepšení výživy rostlin – posílení konkurenceschopnosti porostů a ústup málokonkurenceschopných druhů, vstup invazních druhů z geograficky vzdálených oblastí

• období po 2. světové válce - celoplošné zavedení chemické ochrany, změny ve prospěch odolných druhů

s širokou ekologickou amplitudou, prudké snížení druhové diverzity, vznik rezistentních populací,

• období globalizace (cca od 80.let 20. stol) - unifikace technologií v celosvětovém měřítku,

nivelizace plevelné flóry, zvýšení migrace obyvatelstva a výměny zboží – šíření invazních druhů

Plevele – terminologie

• Plevel - každá rostlina, která se vyskytuje v kulturním porostu proti vůli pěstitele

• Polní plevel - druh rostliny, který se vyskytuje bez přímého přispění člověka, je schopen se zde reprodukovat

– ať již generativně nebo vegetativně – a interferovat negativně s plodinou

• Zaplevelující rostlina – kulturní nebo zplanělé formy plodin, které zaplevelují následné plodiny

v osevním postupu (řepka, slunečnice, mák, ozimé obilniny,…)

Škodlivost plevelů

• Negativní interference s plodinou – konkurence (prostor, voda, živiny), parazitismus,

alelopatie (negativní ovlivňování chemickými látkami)

• Snížení kvality produkce – vlhkost, příměsi a nečistoty, dieteticky nevhodné (i jedovaté) látky

• Hostitelství chorob a škůdců

• Zdravotní rizika - alergie, poškození zdraví

• Ohrožení přirozených ekosystémů

• Estetické vlivy (krajina, volná prostranství)

Užitečné vlastnosti plevelů

• Tvorba půdního pokryvu

• Podíl na koloběhu organické hmoty a živin

• Pastva pro včely

• Estetická funkce v krajině

• Léčivé rostliny

•Hostitelství užitečných organismů – predátorů škůdců, mikroorganismů, …

BIOLOGIE A EKOLOGIE PLEVELŮ

Klasifikace plevelů

• Podle botanického zařazení - jednoděložné (trávovité) či dvouděložné (širokolisté)

• Podle vytrvalosti - jednoleté plevele, dvouleté, vytrvalé plevele (pýr plazivý)

• Podle způsobu rozmnožování

• Podle roční periodicity vzcházení

• Podle původu

• Podle strategie na stanovišti

• Podle komplexu biologických vlastností

Rozmnožování plevelů

a) generativně - generativní diaspory (semena a plody)

b) vegetativně (i generativně) - vegetativní diaspory (kořenového a stonkového původu) + generativní