- •Přírodní podmínky čr z hlediska vhodnosti pro zemědělskou výrobu – výrobní typy, oblasti, lfa
- •Osevní postupy. Zásady střídání plodin na orné půdě. Typy osevních postupů
- •V osevním postupu bychom měli po sobě řadit plodiny, které se liší ve svých nárocích na stanoviště.
- •Polní osevní postup
- •Osevní postupy speciální
- •Zelinářské osevní postupy
- •Zpracování půdy základní a předseťové. Ekonomické aspekty – minimalizace a půdoochranné systémy
- •Význam zpracování půdy
- •Význam předseťové přípravy půdy:
- •Slučování operací
- •Vypouštění operací
- •Plevele. Škodlivost a ekologická funkce. Biologie a ekologie plevelů Nauka o plevelech a jejich regulace – Herbologie
- •Vlastnosti generativně se rozmnožujících plevelů:
- •Vlastnosti vegetativně se rozmnožujících plevelů:
- •Regulace zaplevelení – význam, metody ochrany
- •Chemické složení rostlin. Rozdělení živin. Příjem živin rostlinami
- •Význam a využití chemických analýz rostlin:
- •Faktory ovlivňující příjem živin
- •Odběr živin
- •Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Bilance živin
- •V zemědělství
- •Textura zemin
- •Půdní druh
- •Půdní vlastnosti a výživa rostlin
- •Sorpční a iontové vlastnosti: typy
- •Půdní reakce
- •Pufrovací schopnost půd – schopnost půd vyrovnávat změny pH určení dávky vápnění
- •Půdní úrodnost
- •Živiny V půdě a rostlinách Živiny V půdě
- •Význam a rozdělení hnojiv. Organická hnojiva – rozdělení, použití
- •Minerální hnojiva – význam, použití. Způsob aplikace hnojiv
- •Doba aplikace hnojiv: základy hnojení, startovací hnojení, přihnojení
- •Způsoby aplikace hnojiv:
- •Ekonomické zhodnocení hnojení a plány hnojení ekonomické hodnocení hnojení:
- •1) Náklady na hnojivo
- •2) Náklady na aplikaci
- •Metody ochrany rostlin
- •Biologická ochrana
- •Chemická ochrana
- •Výpočet nákladů na hnojení
- •Integrovaná ochrana rostlin proti škůdcům
- •Ochrana rostlin - druhy, charakteristika, příklady užití
- •Precizní zemědělství
- •Vlastnosti agroekosystému
- •Živiny – základní rozdělení, kritéria řazení mezi živiny, význam pro rostliny:
- •Vícesložková hnojiva - charakteristika, rozdělení, výhody, nevýhody, zástupce
- •Výhody vícesložkových hnojiv:
- •Minerální hnojiva – druhy, příklady, význam, stanovení dávky, termín aplikace
- •Organická hnojiva – význam, dělení, humus
- •Význam aplikace
- •Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení V op
- •Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu, co hnojíme, kdy a jak aplikujeme, význam
- •Předseťová příprava půdy
- •Hnojení vápníkem – proč, typy vápenatých hnojiv, jak často
- •Podmítka
- •Zelené hnojení
- •Komposty
- •Plány hnojení
- •Herbicidy
- •Výrobní oblasti, regiony V čr
- •Monokultury
- •Hnojení brambor
- •Hnojení ozimých obilovin
- •Únava půdy
- •Hnojení ozimé řepky
- •Minimalizace zpracování půdy
- •Osevní postupy – kritéria pro zařazení rostlin, význam
- •1. Polní osevní postupy:
- •2. Speciální osevní postupy:
- •Základní hnojení, přihnojování, faktory n
- •Před založením porostu,
- •Agrochemické vlastnost půd, půdní vlastnosti
- •Ekonomické hodnocení hnojení:
- •Základní úpravy půd – význam, rozdělení
- •Mikroelementy
- •Historický vývoj zemědělství
- •Jak můžeme ovlivnit náklady na hnojení a aplikaci
- •Půdní úrodnost, evh, bpej, azp
- •Rozdělení plevelů dle rozmnožování
- •Vegetativnímu rozmnožování slouží:
- •Agrochemické hodnocení půd
- •Pesticidy
- •Kultivace půdy během vegetace
- •Význam spatřujeme především V:
- •Půdní vlastnosti
- •Vliv pH na
- •Choroby rostlin podle původce
- •Chov zvířat
- •Zootechnika
- •Podle stupně prošlechtění
- •Podle směru užitkovosti
- •Podle původu (kraniologie)
- •Podle teritoriálního rozšíření
- •Znaky a vlastnosti zvířat
- •Konstituce, vztah zvířete a prostředí
- •Ekologické aspekty chovu zvířat
- •Základy etologie
- •Chování zvířete je výsledkem souhry vnitřního stavu a vnějších podnětů.
- •Zootechnické aspekty rozmnožování a plodnost zvířat
- •Vývojová stádia
- •2. Fetální (plod)
- •Produkce masa
- •1. Složením jatečného těla (jat. Partie),
- •3. Kvalitou masa a tuku
- •Produkce mléka
- •Vlivy působící na množství a kvalitu mléka:
- •Základy šlechtění zvířat
Zootechnické aspekty rozmnožování a plodnost zvířat
Rozmnožování - základní životní projev organismu k udržení druhu
- pohlavní spojení dvou buněk (gamety), vzniká zygota
Plodnost – základní biologická i užitková vlastnost
- vlastnost, která je výsledkem schopností samců a samic poskytovat zdravé potomstvo
Význam plodnosti – chovatelsko-šlechtitelský a ekonomický
Pohlavní a chovatelská dospělost
Puberta – obdobím, kdy vrcholí proces pohlavního dospívání zvýšenou produkcí pohlavních hormonů, což se projeví změnami pohlavních orgánů, a změnami chování zvířat
- vrcholí započetím spermiogeneze (produkce spermií) a první ovulací (uvolnění vajíčka) pak je zvíře pohlavně dospělé (věk pohlavní dospělosti je ovlivněn druhovou a plemenou příslušností, pohlavím)
Na pohlavní dospělost má dominantní vliv úroveň výživy.
Chovatelská dospělost – věk, hmotnost, využití zvířete k chovu (je později než pohlavní dopívání)
-
Druh
Pohlaví
Pohlavní dospělost
Chovatelská dospělost
(měs.)
měsíce
živá hmotnost (kg)
SKOT
samec
6 - 8
12 - 14
-
samice
6 - 8
15 – 20
400
PRASE
samec
4 - 8
12
-
samice
4 - 8
8 – 12
120
OVCE
samec
4 – 6
12 - 15
-
samice
5 – 12
10 – 24
35 - 50
KOZA
samec
6 – 8
12 - 15
-
samice
6 – 8
12 - 15
35
KŮŇ
samec
8 – 16
36 - 52
-
samice
6 – 12
36 - 48
-
PES
samec
6 – 12
12
-
samice
7 - 14
18 - 24
-
KOČKA
samec
7 – 9
12
-
samice
7 – 9
12
-
KRÁLÍK
samec
4 - 6
8 – 12
-
samice
4 - 6
7 - 10
-
Plodnost samců = schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení; spermiogeneze (produkce spermií) – cyklus trvá 40-50 dní, pohlavní orgány tvoří varlata, nadvarlata, chámovody, přídatné pohlavní žlázy, pohlavní úd
Kryptorchid = jedinec u kterého nesestoupí jedno či obě varlata do šourku =) zhoršená plodnost, nebo neplodnost
Kapacitace = proces dozrání spermie
Páření zahrnuje sled reflexů: distanční reflexy, dotykové reflexy, kopulační reflexy
Připouštění – páření ze strany samců; koně 1-3 minuty, prase až 15 minut, pes 45 minut (svázání), přežvýkavci 1-15 sekund (skok)
Způsoby připouštění:
přirozené – přímý pohlavní styk, plemeník musí mít licenci
- připouštění volné (samice jsou ve stádě s jedním či více samci a páření probíhá dle výskytu říje)
- skupinové (k vybrané skupině je přidělen 1 plemeník)
- „z ruky“ – (samice i samci jsou chováni odděleně a jsou předvedení “na ruce“ na místo páření, které je
realizováno pod kontrolou chovatele
Nevýhodou přirozeného připouštění je vysoká potřeba plemeníků, obtížná kontrola kvality ejakulátu.
inseminace – řízený proces reprodukce
- odběr, hodnocení ejakulátu, zapravení inseminační dávky do pohlavních orgánů samice
- nejúspěšnější biotechnická metoda
- výsledky ins. jsou chovatelské i ekonomické – spočívá ve snížení počtu potřebných plemeníků a tím
k úspoře nákladů; druhotně pak přínos v rychlejším zlepšování užitkovosti
- inseminace zahrnuje: - získání a hodnocení spermatu,
- zpracování a uchování insemin. dávek (rozdělení do inseminačních dávek
– uchování kryokonzervací
– řízený proces mražení a uchování v tekutém dusíku (-196°C),
- vlastní inseminace (zapravení)
vlivy působící na plodnost samců: - genetické (anomálie)
- negenetické (výživa, teplota, světlo, využívání, pohyb a ošetřování, věk)
hodnocení plodnosti – potencionální (produkce spermií a parametry ejakulátu)
- skutečná (procento zabřezlých samic, inseminační index do 1,6, index plodnosti)
Plodnost samic – schopnost pravidelné reprodukce; podmínka: ovogeneze, ovulace (uvolnění vajíčka)
Pohlavní orgány samic tvoří vaječníky, vejcovody, děloha, pochva, a vulva. Důležitou funkcí vaječníků je tvorba pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu, které zodpovídají za determinaci samičích sekundárních pohlavních znaků, realizaci březosti, vývin mléčné žlázy a laktace
Samičí gamety – vajíčko – vznikají ve vaječníku procesem ovogeneze, který začíná v časném embryonálním stadiu samice a končí klimakteriem
Graafova folikulu = konečná podoba obsahující vaječnou buňku, uvolnění vajíčka se děje prasknutím folikulu – ovulace
Ovulace – spontánní nebo provokovaná
Počet mláďat je určen hlavně počtem ovulovaných vajíček
– zvířata dělíme:
na jednorodá, která rodí jedno mládě (kráva, klisna),
vícerodá, která rodí dvě a více mláďat (koza, ovce, prasnice, fena, kočka, králice)
Polyembryonie = nepohlavní způsob rozmnožování srovnatelný s klonováním rostlin – dvojčata mají identický genotyp
Po ovulaci se na vaječníku tvoří v místě prasklého folikulu tzv. žluté tělísko, jehož buňky tvoří progesteron blokující dozrávání dalších folikulů a tím i ovulaci a připravuje děložní sliznici pro přijetí zygoty. Jestliže vajíčko nebylo oplozeno, žluté tělísko po 9 – 11 dnech zaniká a objeví se až po další ovulaci.
Pohlavní (ovariální) cyklus – vnějším projevem ovulace je říje – změny chování
- kráva se běhá, prasnice bouká, koza prská, klisna hříná, kočka mrouská
- období mezi říjemi (říjový cyklus) - monoestrická (1x ročně) –
divoká zvířata
- diestrická (2x ročně) – kočka, fena
- polyestrická (vícekrát ročně) – kráva,
koza, klisna, prasnice, ovce
Proestrus = období přípravy k říji trvající asi 3 dny
Estrus (říje) = období vlastní říje trvající 1 – 2 dny
Metestrus = poříjová období zklidňovací trvající asi 4 dny, vznik žlutého tělíska
Diestrus = meziříjová období klidu, jestliže došlo k oplození, přetrvává žluté tělísko, což (u krávy,
prasnice) způsobí růst nového folikulu a začíná růst nový cyklus
Anestrus = období, kdy je pohlavní ústrojí různou dobu v klidu
březost a porod – fyziologický stav samice, kdy se v děloze vyvíjí jeden či více plodů, končí porodem
- u krávy březost trvá prům. 280 dnů
- z ekonomického hlediska (i chovatel.) je velmi důležité včas zjistit březost
- prvním příznakem březosti je nedostavení se říje za 3 týdny po zapuštění
- kráva se telí, klisna hřebí, prasnice prasí, ovce se bahní, koza se kozlí,
u vícečetného porodu hovoříme o vrhu mláďat
Řízení reprodukčního procesu u samic – k efektivitě napomáhají biotechnické metody:
- inseminace, indukce a detekce říje, synchronizace říje a ovulace, detekce březosti, indukce a synchronizace porodů, přenos embryí (šlechtitelský význam), zvyšování počtu mláďat, determinace pohlaví, klonování
Vlivy působící na plodnost – genetické (druh a plemeno, věk a individualita)
- negenetické (úroveň výživy, technika chovu, klima)
Hodnocení plodnosti samic – zákl. kriterium: počet narozených mláďat za období
skot: - natalita krav (počet telat na 100 krav, hrubá natalita udává počet všech telat,
čistá natalita počet živě narozených telat krav a jalovic)
- mezidobí (počet dnů od jednoho otelení k druhému)
- service perioda (SP) – (počet dnů od otelení do zabřeznutí)
- inseminační interval – počet dnů od otelení do první inseminace
- inseminační index – počet inseminací potřebných k zabřeznutí
- březost po I. inseminaci (%)
- celková březost (%všech inseminacích)
prasata: - počet selat ve vrhu (10-12)
- délka mezidobí (150-160 dní)
- procento zabřezávání (80-85%)
ovce: - nejdůležitějším kritériem je počet narozených jehňat na 100 bahnic %
- procento zabřezávání
ekonomické aspekty plodnosti – plodnost se promítá zejména do produkce mléka, masa a vajec
kastrace = odstranění pohlavních žláz
operativně, hormonálně, chemicky
důvody: chovatelské, léčebné, ekonomické (lepší využití kastrátů v práci)
neprodukují se gamety
sterilizace – zákrok, kdy se zabrání oplodnění při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz
– operativně
RŮST A VÝVOJ ZVÍŘAT = ontogenenze
Růst – je projevem kvantitativního charakteru, projevuje se zvětšováním hmotnosti, objemu,
povrchu a rozměrů zvířete;
- důležitým faktorem růstu je dostatečná výživa
Vývoj – je projevem kvalitativního charakteru
Vývin – vyjádření stupně růstu a vývoje, chovatelský a ekonomický význam
