
- •Přírodní podmínky čr z hlediska vhodnosti pro zemědělskou výrobu – výrobní typy, oblasti, lfa
- •Osevní postupy. Zásady střídání plodin na orné půdě. Typy osevních postupů
- •V osevním postupu bychom měli po sobě řadit plodiny, které se liší ve svých nárocích na stanoviště.
- •Polní osevní postup
- •Osevní postupy speciální
- •Zelinářské osevní postupy
- •Zpracování půdy základní a předseťové. Ekonomické aspekty – minimalizace a půdoochranné systémy
- •Význam zpracování půdy
- •Význam předseťové přípravy půdy:
- •Slučování operací
- •Vypouštění operací
- •Plevele. Škodlivost a ekologická funkce. Biologie a ekologie plevelů Nauka o plevelech a jejich regulace – Herbologie
- •Vlastnosti generativně se rozmnožujících plevelů:
- •Vlastnosti vegetativně se rozmnožujících plevelů:
- •Regulace zaplevelení – význam, metody ochrany
- •Chemické složení rostlin. Rozdělení živin. Příjem živin rostlinami
- •Význam a využití chemických analýz rostlin:
- •Faktory ovlivňující příjem živin
- •Odběr živin
- •Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Bilance živin
- •V zemědělství
- •Textura zemin
- •Půdní druh
- •Půdní vlastnosti a výživa rostlin
- •Sorpční a iontové vlastnosti: typy
- •Půdní reakce
- •Pufrovací schopnost půd – schopnost půd vyrovnávat změny pH určení dávky vápnění
- •Půdní úrodnost
- •Živiny V půdě a rostlinách Živiny V půdě
- •Význam a rozdělení hnojiv. Organická hnojiva – rozdělení, použití
- •Minerální hnojiva – význam, použití. Způsob aplikace hnojiv
- •Doba aplikace hnojiv: základy hnojení, startovací hnojení, přihnojení
- •Způsoby aplikace hnojiv:
- •Ekonomické zhodnocení hnojení a plány hnojení ekonomické hodnocení hnojení:
- •1) Náklady na hnojivo
- •2) Náklady na aplikaci
- •Metody ochrany rostlin
- •Biologická ochrana
- •Chemická ochrana
- •Výpočet nákladů na hnojení
- •Integrovaná ochrana rostlin proti škůdcům
- •Ochrana rostlin - druhy, charakteristika, příklady užití
- •Precizní zemědělství
- •Vlastnosti agroekosystému
- •Živiny – základní rozdělení, kritéria řazení mezi živiny, význam pro rostliny:
- •Vícesložková hnojiva - charakteristika, rozdělení, výhody, nevýhody, zástupce
- •Výhody vícesložkových hnojiv:
- •Minerální hnojiva – druhy, příklady, význam, stanovení dávky, termín aplikace
- •Organická hnojiva – význam, dělení, humus
- •Význam aplikace
- •Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení V op
- •Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu, co hnojíme, kdy a jak aplikujeme, význam
- •Předseťová příprava půdy
- •Hnojení vápníkem – proč, typy vápenatých hnojiv, jak často
- •Podmítka
- •Zelené hnojení
- •Komposty
- •Plány hnojení
- •Herbicidy
- •Výrobní oblasti, regiony V čr
- •Monokultury
- •Hnojení brambor
- •Hnojení ozimých obilovin
- •Únava půdy
- •Hnojení ozimé řepky
- •Minimalizace zpracování půdy
- •Osevní postupy – kritéria pro zařazení rostlin, význam
- •1. Polní osevní postupy:
- •2. Speciální osevní postupy:
- •Základní hnojení, přihnojování, faktory n
- •Před založením porostu,
- •Agrochemické vlastnost půd, půdní vlastnosti
- •Ekonomické hodnocení hnojení:
- •Základní úpravy půd – význam, rozdělení
- •Mikroelementy
- •Historický vývoj zemědělství
- •Jak můžeme ovlivnit náklady na hnojení a aplikaci
- •Půdní úrodnost, evh, bpej, azp
- •Rozdělení plevelů dle rozmnožování
- •Vegetativnímu rozmnožování slouží:
- •Agrochemické hodnocení půd
- •Pesticidy
- •Kultivace půdy během vegetace
- •Význam spatřujeme především V:
- •Půdní vlastnosti
- •Vliv pH na
- •Choroby rostlin podle původce
- •Chov zvířat
- •Zootechnika
- •Podle stupně prošlechtění
- •Podle směru užitkovosti
- •Podle původu (kraniologie)
- •Podle teritoriálního rozšíření
- •Znaky a vlastnosti zvířat
- •Konstituce, vztah zvířete a prostředí
- •Ekologické aspekty chovu zvířat
- •Základy etologie
- •Chování zvířete je výsledkem souhry vnitřního stavu a vnějších podnětů.
- •Zootechnické aspekty rozmnožování a plodnost zvířat
- •Vývojová stádia
- •2. Fetální (plod)
- •Produkce masa
- •1. Složením jatečného těla (jat. Partie),
- •3. Kvalitou masa a tuku
- •Produkce mléka
- •Vlivy působící na množství a kvalitu mléka:
- •Základy šlechtění zvířat
Zootechnika
= nauka o chovu zvířat a výrobě živočišných produktů
zvíře z hlediska produkčního: 1. aspekt biologický
2. aspekt technický
3. aspekt ekonomický
chov zvířat má rozměr: - produkční
- morálně-etický (slušně se chovat)
PŮVOD A DOMESTIKACE (ochočení, zdomácnění) ZVÍŘAT
Nejdéle s člověkem žije pes, pak ovce, nekratší dobu kůň
Domestikace – proces osvojování zvířat člověkem, dosud neukončený a nevratný
Motivace domestikace: zdroj potravy (maso, mléko, vejce, tuky),
zdroj surovin (vlna, kůže, kožešiny, rohovina),
zdroj energie (tažná zvířata),
ostatní využití (kulturní, společenský…)
Domestikační změny – změna zabarvení (albinismus),
pokryvu těla (změny osrstění – prodloužení srsti - angorismus, nebo
zkrácením srsti (rexismus), kůže,
velikosti těla (trpasličí (nanismus), obří (gigantismus), zkrácení končetin
(brachymelie)), lebky (zkrácení obličejové části (brachycefalie)), v rozmnožování (dřívější pohlavní dospělost, úplnou či částečnou sezonnost), nervové soustavy fyziologické (redukce mozku),
změny fyziologické (vyšší produkce mléka ne potřeba mláděte)
Předpoklady domestikace – zajetí, ochočení, zdomácnění
Hospodářské zvíře je zvíře chované člověkem pro hospodářský užitek
(kůň, kráva, ovce, koza, drůbež, holub, kapr, jelen, bažant aj.
Domácí zvíře je zvíře žijící s člověkem pod „jednou střechou“, zájmovým chovem domácích zvířat se
nesleduje přímý hospodářský užitek
(pes, kočka, kanár, papoušek, akvarijní ryby, morče aj.)
Fylogenie – nauka o původu zvířat
Mutace – dědičné změny genů
Feralizace - zdivočení
Zajetí – odchycená zvířata z volné přírody jsou držena v ohradách, začíná péče člověka o zvířata
Ochočení – individuální procesem u jedince dochází k podrobení zvířete,
které je využíváno např. k práci – slon
Zdomácnění – úplné zvládnutí druhu člověkem, který o zvířata všestranně pečuje,
řídí jejich rozmnožování, mění jejich vlastnosti ve svůj prospěch
Savci (kůň, osel, mul, mezek, skot (bali, gayal, buvol, bizon), ovce, koza, prase, velbloud, lama, alkapa, sob, jelen daněk, muflon, králík, kapybara, morče, laboratorní myš a potkan, křeček, nutrie, pes, kočka, pesec (liška polární), liška stříbrná, norek, činčila
Ptáci (kur, kachna, husa, krůta, perlička, kachna pižmová, holub, pštros, exotické okrasné ptactvo)
Ostatní – bezobratlí –( hlemýžď, bourec morušový, včela, kalifornské žížaly),
- obratlovci (ryba, obojživelníci, hadi)
ZOOTECHNICKÁ TAXONOMIE (vědní obor zabývající se tříděním a popisem organismů)
Druh = základní taxonomická jednotka zoologie
uzavřené společenstvo zvířat, které má shodné znaky a vlastnosti, normální plodností a
fyziologickou izolací, která se projevuje nekřižitelností s jinými druhy nebo neplodností
případných kříženců
- nejvyšší taxonomická jednotka
Plemeno = základní taxonomická jednotka zootechniky
skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a
vlastnostmi, předávanými na potomstvo
vznik plemene – na vzniku plemen se podílí: prostředí a člověk
- plemeno existuje, pokud o něj člověk pečuje
Pojmy (plemeno):
plemenné znaky – soubor typických morfologických, fyziologických a psychických znaků
plemenný typ – dokonale vyjádřené typické znaky
užitkový typ – dokonale vyjádřené užitkové znaky
chovný cíl – požadavky na vlastnosti plemene v rámci šlechtění
plemenný standard – požadavky na vlastnosti zvířat vyjádřené číselně (ve šlechtění)
populace - obecná taxonomická jednotka = skupina vzájemně se pářících jedinců
(společný genotyp)
plemeník – samec druhu zvířat vybraný komisí (vydává se mu licence připouštění či inseminaci)
plemenice – samice vybraná a používaná k plemenitbě
linie – populace v rámci plemene (genealogická (krevní) a plemenná (chovná))
genealogická (krevní) linie – odvozuje se od zakladatele – vynikajícího plemeníka a zahrnuje výčet všech samčích potomků
plemenná (chovná) linie – skupina zvířat geneticky vyrovnaná, pocházejí ze společného předka,
vniká cílevědomým šlechtěním a trvá 4 – 6 generací, zaniká ztrátou charakteristických znaků linie a stává se linií genealogickou
rodina – skupina samičích zvířat pocházející z matky zakladatelky,
která vzniká v rámci plemenné linie a zpravidla nepřesahuje rámec jednoho chovu
chov – stádo zemědělského podniku, které dosáhlo šlechtitelskou prací stejnorodosti a určité
úrovně znaků a vlastností. Jestliže stádo dosáhne vynikající kvality, získává označení
šlechtitelský chov
čistokrevné zvíře – jedinec s rodokmenem
– plnokrevník čistokrevný, teplokrevný kůň šlechtěný na výkonnost,
nesmí být zlepšován jiným plemenem (anglický a arabský)
- polokrevník = produkt páření plnokrevného s neplnokrevnými
- bezplemenné (kříženec) = náhodné páření různých plemen
Dělení plemen: