Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení V op

• pěstovány v meziporostním období

• omezují ztráty živin z půdy vyplavováním

• omezují škodlivé účinky vodní eroze

• snižují zaplevelenost půd

• rozdělují se do 3 skupin:

- meziplodiny ozimé: (řepka ozimá, řepice ozimá, žito ozimé, pšenice ozimá)

• sejí se koncem léta, nenáročné na předplodinu, požadují pouze včasný výsev, výnosy jsou poměrně jisté

• na jaře poskytují první zelenou píci v roce

- meziplodiny letní: (po raných bramborách, rané zelenině, řepce, oz. a jar. luskovinoobilných

směskách na zel.)

• vysévány po sklizni hlavní plodiny v létě

• sklízeny na zeleno nebo zaorávány na zelené hnojení ještě v podzimu téhož roku

• strniskové letní meziplodiny: sejí se po později sklizených plodinách, zejména obilninách

- podsevové meziplodiny: (trávy a jeteloviny)

• podsévají se na jaře do krycí plodiny

• sklízejí se nebo spásají, zaorávají ještě na podzim téhož kalendářního roku

• krycími plodinami jsou zpravidla obiloviny

Kejda – zařazení, složení, co ovlivňuje kvalitu, co hnojíme, kdy a jak aplikujeme, význam

• patří do organických hnojiv stájových

• směs tuhých výkalů moče s podílem vody a zbytků krmiva (neobsahuje stelivo)

• ustájení zvířat bez podestýlky (volné roštové)

• živiny v kejdě jsou pro rostliny snadno přístupné, dávka kejdy je limitována množstvím dusíku - nadměrná aplikace (nekvalitní) negativně ovlivňuje struktury půdy

• plodiny – okopaniny, kukuřice, řepka, obiloviny (pšenice), travní porosty, meziplodiny

• dávka 20-60-80t/ha

• termín aplikace

  • na podzim ( i samostatně i se zaorávkou)

  • na jaře – přihnojováni ozimů před založením porostu

• podmínky aplikace – zapravení do půdy

Předseťová příprava půdy

Předseťové zpracování půdy:

Umožňuje včasné a kvalitní zasetí, vytváří příznivé podmínky pro vzcházení a jejich další růst a vývoj

Příprava půdy musí splňovat tyto požadavky:

1. urovnat pole a zmenšit plochu povrchu půdy

2. vytvořit na povrchu izolační vrstvu k udržení půdní vláhy

3. vytvořit vhodnou půdní strukturu pro rychlé vyklíčení osiva a sadby

4. připravit vhodné seťové lůžko (spodní vrstva slehlá, vrchní kyprá)

5. Odplevelit půdu

Tradičně překonaná příprava půdy před setím: smykování, vláčení, válení, hlubší kypření

Hnojení vápníkem – proč, typy vápenatých hnojiv, jak často

• používá se na kyselé půdy, vyrovnává hodnot pH

• vápněním se ovlivňují všechny procesy v půdě

• většinou se používá pro zlepšení půdních vlastností

• aplikace váp. Hnojiv: na základě rozborů půd (pH) + doplňování živ

vápnění:

• se provádí 1 x za 3-5 let, pozdní léto a podzim

• má charakter zásobního hnojení

• meliorační dávka je závislá na zjištěné výchozí hodnotě, druhu půdy a kultuře

• vojtěška, cukrovka, řepka, pšenice, kukuřice

• při nedostatku vápenatých hnojiv se vápní pouze dávka meliorační a přednostně pozemky s pH nejvzdálenějšími od hodnot optimálních